Haskala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Haskala (hebrejsky: השכלה) neboli židovské osvícenství je ideologický směr rozšířený mezi židovskými obyvateli Evropy18.19. století. Cílem bylo přetvoření židovského kulturního a náboženského života v duchu moderních idejí, integrace do evropské společnosti a vzrůst míry sekulárního vzdělání, výuky hebrejštiny a židovské historie.

Za hlavního představitele haskaly je považován Moses Mendelssohn (17291786), pruský Žid žijící v Berlíně a autor řady závažných filosofických prací. Mezi hlasatele této myšlenky se řadily především emancipované židovské vrstvy. V oblasti, kde dominovala němčina, patřili osvícenci k odpůrcům jazyka jidiš a požadovali výuku v němčině a v hebrejštině. Ve východněji položených oblastech (Polsko, Rusko) však byla situace jiná.

Za stěžejní prvek haskaly bylo osvícenci považováno školstvívzdělání. Kladli důraz na vznik nových židovských škol ve střední Evropě s výukou v němčině a v osvíceneckém duchu. Ve vztahu k náboženství byl zachováván umírněný postoj (tzn. uznání základních náboženských hodnot), ale ve výkladu preferování rozumového přístupu a moderních vědeckých poznatků.

Bibliografie

  • BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7. 
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.