Haskala
Haskala (hebrejsky: השכלה) neboli židovské osvícenství je ideologický směr rozšířený mezi židovskými obyvateli Evropy v 18. a 19. století. Cílem bylo přetvoření židovského kulturního a náboženského života v duchu moderních idejí, integrace do evropské společnosti a vzrůst míry sekulárního vzdělání, výuky hebrejštiny a židovské historie.
Za hlavního představitele haskaly je považován Moses Mendelssohn (1729–1786), pruský Žid žijící v Berlíně a autor řady závažných filosofických prací. Mezi hlasatele této myšlenky se řadily především emancipované židovské vrstvy. V oblasti, kde dominovala němčina, patřili osvícenci k odpůrcům jazyka jidiš a požadovali výuku v němčině a v hebrejštině. Ve východněji položených oblastech (Polsko, Rusko) však byla situace jiná.
Za stěžejní prvek haskaly bylo osvícenci považováno školství a vzdělání. Kladli důraz na vznik nových židovských škol ve střední Evropě s výukou v němčině a v osvíceneckém duchu. Ve vztahu k náboženství byl zachováván umírněný postoj (tzn. uznání základních náboženských hodnot), ale ve výkladu preferování rozumového přístupu a moderních vědeckých poznatků.
Bibliografie
- BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7.
- PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.
