V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Moses Mendelssohn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moses Mendelssohn
Moses Mendelson P7160073.JPG
Narození 6. září 1729
Dessau
Úmrtí 4. ledna 1786 (ve věku 56 let)
Berlín
Povolání filosof, překladatel, spisovatel a překladatel bible
Manžel(ka) Fromet Gugenheim
Děti Dorothea Schlegel
Abraham Mendelssohn Bartholdy
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ23059571
Rodiče Mendel Heymann
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moses Mendelssohn (6. září 1729 Dessau4. ledna 1786 Berlín) byl židovský učenec a filosof, průkopník židovského osvícenství (haskala).

Příbuzenstvo
zeť Friedrich Schlegel
vnuk Felix Mendelssohn-Bartholdy

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v chudé rodině písaře, kromě mateřské řeči jidiš se naučil hebrejsky a brzy začal se studiem Talmudu. V deseti letech nastoupil do třídy desavského rabína Fränkela, vydavatele knihy Průvodce bloudících středověkého židovského filosofa Maimonida, kterou Mendelssohn brzy přečetl. Roku 1743 se s rabínem Fränkelem přestěhoval do Berlína, kde se živil kondicemi a naučil se německy, latinsky i francouzsky. Roku 1754 nastoupil jako účetní do textilní firmy otce jednoho ze svých žáků a seznámil se s básníkem a filosofem Lessingem, který mu pomohl publikovat první spis a seznámil ho s vydavatelem časopisu Briefe Friedrichem Nikolaiem.

Mendelssohn se stal vlivným kritikem německé literatury a roku 1762 se oženil s F. Gugenheimovou, s níž měl deset dětí. Roku 1763 získal první cenu Královské pruské akademie (před I. Kantem) a roku 1767 vydal dialog Faidon – modernizovanou verzi Platónova dialogu o nesmrtelnosti duše. Mendelssohn se tak přiklonil k osvícenskému a racionálnímu chápání náboženství a velmi se zasazoval o náboženskou toleranci.

Roku 1770 ho švýcarský protestantský farář Johann Kaspar Lavater veřejně vyzval, aby buď křesťanství vyvrátil, anebo se stal křesťanem. Z následující dlouhé polemiky se Mendelssohn zhroutil a věnoval se pak jen překládání Tóry. Jeho německý překlad, tištěný hebrejskými písmeny vedle originálu, který měl pomoci Židům, aby se naučili německy, vyšel v letech 17801783. I jinak se Mendelssohn věnoval zlepšení společenského postavení Židů a v knize Jeruzalém čili o náboženské moci a židovství (1786) hájil jednak náboženskou toleranci, jednak závaznost židovského zákona i pro křesťany.

Roku 1779 zvěčnil Lessing přítele Mendelssohna ve slavném dramatu Nathan moudrý. Když roku 1781 už mrtvého Lessinga nařkl Friedrich Heinrich Jacobi ze „spinozismu“ a tedy atheismu, napsal Mendelssohn jako své poslední dílu obranu Lessingovu. Mendelssonův syn Josef založil velký bankovní dům Mendelssohn, dcera Dorothea se provdala za romantického filosofa Friedricha Schlegela a v rodině mladšího syna Abrahama se narodil významný hudební skladatel Felix Mendelssohn-Bartholdy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moses Mendelssohn na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česky vyšel Mendelssohnův Faedon, aneb Sokratesowo poslednj rozmlauwanj o nesmrtedlnosi duše v překladu J. Černého v Praze roku 1833.

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]