Johann Kaspar Lavater

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Caspar Lavater
Johann Kaspar Lavater.jpg
Narození15. listopadu 1741
Curych
Úmrtí2. ledna 1801 (ve věku 59 let)
Curych
Povoláníspisovatel, filozof, teolog, básník, kriminolog, malíř a ilustrátor
DětiAnna Luisa Lavater
PříbuzníGeorg Friedrich Schmoll (švagr)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Johann Caspar Lavater

Johann Kaspar Lavater (15. listopad 1741, Curych2. leden 1801, Curych)[2] byl švýcarský spisovatel, protestantský pastor zwingliovské tradice a badatel v oblasti fyziognomie.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Lavater byl pastorem u kostela svatého Petra v Curychu. Roku 1799 protestoval proti francouzské okupaci města a musel se přestěhovat do Basileje. Po návratu měl za francouzské okupace Švýcarska opět konflikt s vojáky na ulici a byl při tom postřelen. Za dva roky na své zranění zemřel.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Proslavil se čtyřdílnou knihou Physiognomische Fragmente zur Beförderung der Menschenkenntnis und Menschenliebe[5] (Fyziognomické zlomky k podpoře lidského poznání a lidské lásky), kde se pokoušel vyzkoumat odraz charakteru člověka v jeho vnější fyziognomii. Vycházel ze silně spiritualistického (u Lavatera náboženského) předpokladu, že duchovno se musí projevovat ve hmotě. Velmi se též zajímal o stavy „magnetického transu“ a mystiku.[6] Jeho knihy o fyziognomii a mystice silně ovlivnily německé romantické hnutí Sturm und Drang.[7][8]

Známý je jeho agresivní pokus obrátit ke křesťanství judaistického filozofa Mosese Mendelssohna.[9] Zaslal Mendelssohnovi knihu Charlese Bonneta Palingénésie philosophique a veřejně ho vyzval, aby buď vyvrátil Bonnetovy argumenty, anebo konvertoval. Mendelssohn odmítl se výzvou vůbec zabývat, což vedlo k polemikám, v nichž se na Mendelssohnovu stranu postavil například osvícenec Georg Christoph Lichtenberg nebo Johann Gottfried Herder.

Lavater byl dlouho blízkým přítelem Johanna Wolfganga Goetha, nakonec se od něj však Goethe odvrátil, když ho obvinil z tmářství, vyznávání pověr a pokrytectví.

V básnictví mu byl čitelným vzorem Friedrich Gottlieb Klopstock. Napsal též mnoho aforismů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Kaspar Lavater na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-10-12]
  2. Lavater, Johann Caspar [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  3. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=52072&title=Lavater
  4. Johann Caspar Lavater [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  5. Johann Caspar Lavater [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  6. http://www.britannica.com/biography/Johann-Kaspar-Lavater
  7. JUD, Markus G. Johann Caspar Lavater [online]. literatur.geschichte-schweiz.ch [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  8. Sturm und Drang (1767-1785) [online]. www.detlev-mahnert.de [cit. 2016-02-04]. Pozn.: ...zabýval se termínem 'Genia'. Dostupné online. 
  9. Moses Mendelssohn [online]. dibb.de [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Lavater, sv. 15, str. 729

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]