Přeskočit na obsah

GNU Hurd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
GNU Hurd
Logo
Debian GNU/Hurd běžící v grafickém rozhraní Xfce
Debian GNU/Hurd běžící v grafickém rozhraní Xfce
VyvíjíProjekt GNU
Thomas Bushnell
Roland McGrath
Marcus Brinkmann
Neal Walfield
Samuel Thibault
Rodina OSUnix-like
DruhSvobodný software
Aktuální verze0.9[1] (2023)[2] / 12. červen 2023
Způsob aktualizaceAPT
Správce balíčkůdpkg, GNU Guix[3]
Podporované platformyx86
x86-64 (ve vývoji)
ARM64 (ve vývoji)[4]
Typ jádramikrojádro: GNU Mach
Programovací jazykC, Assembler a další
Výchozí uživatelské rozhranívolitelné textové nebo grafické (IceWM)
LicenceSvobodný software, převážně GNU GPLv3
StavAktivní
Oficiální webwww.gnu.org

GNU Hurd je operační systém, náhrada unixového jádra, kolekce serverů běžících na mikrojádru GNU Mach. Tyto servery Hurdu přidávají další schopnosti jako je souborový systém, síť atd. Akronym Hurd znamená Hird of Unix-Replacing Daemons a akronym Hird znamená Hurd of Interfaces Representing Depth.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Hurd vznikl jako operační systém GNU, je součástí Projektu GNU a jde o svobodný software šířený pod licencí GPL. Hurd se snaží překonat Unix ve funkcionalitě, bezpečnosti a stabilitě a zároveň s ním zůstat kompatibilní. Toho je dosaženo tím, že se Hurd řídí specifikací POSIX.[5][6]

Jde o operační systém, který je v současné době vystavěn okolo aktuálního mikrojádra GNU Mach. GNU Mach je odvozen od mikrojádra Mach 4.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Zleva obecná struktura monolitického jádra, mikrojádra a hybridního jádra operačního systému.

Na rozdíl od většiny Unixu-podobných jader, Hurd používá architekturu klient–server, postavenou na mikrokernelu, který je zodpovědný jen za poskytování nejzákladnějších jaderných služeb — koordinaci přístupu k hardware: jednotky CPU (prostřednictvím meziprocesové komunikace a plánování procesů), RAM (přes správu paměti), a další různé vstupně/výstupní zařízení (pomocí vstupně/výstupního plánování), pro zvuk, grafiku, velkokapacitní paměťová zařízení atd. Princip mikrokernelu teoreticky umožňuje, aby všechny ovladače, které mohou být postaveny jako servery (též démoni), pracovaly v uživatelském prostoru, ale dnes většina ovladačů tohoto typu jsou již obsaženy v jaderném prostoru GNU Machu.[7] Bezpečnost je v jádře GNU Hurd zajištěna použitím tzv. Identity-based access control (IBAC).[8][9]

Podle vývojářů Hurdu je hlavní výhodou designu založeném na mikrokernelu možnost rozšíření systému: vývoj nového modulu nevyžaduje hlubší znalosti o zbytku jádra a chyby v jednom modulu nevedou ke zhroucení celého systému. Hurd také poskytuje koncept "translators", framework modulů použitých k rozšíření funkčnosti systému souborů.[10]

Současný stav

[editovat | editovat zdroj]

Hurd je stále ve vývoji (dosud nebyla vydána žádná verze označená jako stabilní), ale existuje uživatelská testovací verze GNU Hurd 0.9 (Debian GNU/Hurd z června 2023), pod kterou lze provozovat grafické prostředí X Window Server a Apache Web Server.

K 3. červenci 2024 dokáže Debian GNU/Hurd zkompilovat přibližně 71 % balíčků Debianu. Od předchozího vydání Debianu GNU/Hurd se výrazně zlepšila jeho podpora základní 32-bitové procesorové architektury (x86). Jeho mikrojádro GNU/Mach nyní experimentálně podporuje symetrický multiprocessing (SMP) a také kompilátor programovacího jazyka Rust. Dále je posun ve verzích pro 64-bitové architektury x86-64 a ARM64, na kterých se také pracuje. Vývojáři Hurdu také pokračují v práci na podpoře větší operační paměti a také dalších moderních programovacích jazyků.[11][12][13][14][15]

Slabší podpora hardware a ovladačů, je zčásti také zodpovědná za výkonnostní problémy. Výkonnost Debian GNU/Hurd z dubna 2015 je většinou stejná nebo o jednotky procent nižší než Debian GNU/Linux 8.1, s výjimkou benchmarku testujícího zápis do cache.[16][17] Je to způsobeno tím, že GNU Hurd zatím není hotový, a to je také důvod, proč se používají jiná svobodná jádra – Linux, Linux-libre, FreeBSD, NetBSD, DragonFly BSD, OpenBSD, MINIX 3, Redox a další.

Distribuce založené na GNU/Hurd

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ GNU Hurd 0.9, GNU Mach 1.8, GNU MIG 1.8 released
  2. ↑ Debian GNU/Hurd 2023 released!. lists.debian.org [online]. 2023-06-12 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ LARABEL, Michael. GNU Guix Package Manager Ported To GNU Hurd. Phoronix.com [online]. 2015-08-20 [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ GNU Hurd ported to AArch64, and more Hurd news – OSnews [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Vše je jenom Linux: GNU/Hurd
  6. ↑ Whatever happened to the Hurd? – The story of the GNU OS
  7. ↑ KOUSOULOS, Constantine. Re: Device drivers in Mach? [online]. 2007-03-21. Dostupné online. (anglický) 
  8. ↑ GNU Hurd/IBAC [online]. GNU [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. (anglický) 
  9. ↑ A Critique of the GNU Hurd Multi-Server Operating System [online]. www.walfield.org [cit. 2022-12-20]. [walfield.org/papers/200707-walfield-critique-of-the-GNU-Hurd.pdf Dostupné online]. (anglický) 
  10. ↑ DOEPPNER, Thomas W. Operating Systems In Depth: Design and Programming. [s.l.]: John Wiley & Sons, 20 December 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-471-68723-8. S. 160. 
  11. ↑ JEŽEK, David. Debian GNU/Hurd má experimentální podporu pro 32bit SMP jádro a kompilátor Rustu. Root.cz [online]. [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Debian GNU/Hurd Adds Experimental 32-bit SMP Kernel & Rust Compiler. www.phoronix.com [online]. [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Debian GNU/Hurd 2023 Released. www.phoronix.com [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ FIKAR, Jan. GNU Hurd přeloží asi 75 % balíčků Debianu, stále chybí SMP a 64 bit. Root.cz [online]. [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ GNU Hurd Can Build Around 75% Of The Debian Packages, But No 64-bit Or SMP Yet - Phoronix. www.phoronix.com [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ LARABEL, Michael. Benchmarking Debian GNU/Hurd 2015 vs. GNU/Linux. Phoronix.com [online]. 2015-07-31 [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ LARABEL, Michael. Test Driving GNU Hurd, With Benchmarks Against Linux. Http://www.phoronix.com/. Phoronix.com [online]. 2015-07-18 [cit. 2015-08-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

GNU

[editovat | editovat zdroj]

Debian

[editovat | editovat zdroj]

Arch

[editovat | editovat zdroj]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

GNU Hurd

[editovat | editovat zdroj]

Hardwarová kompatibilita

[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly a výhody GNU Hurd

[editovat | editovat zdroj]
Projekt GNU
Historie GNU's not a Unix
Licence
Software
Stoupenci
Ostatní
Operační systémy
BSD
Linux (distribuce)
(Deb)
Debian (1993) • Knoppix (2000) • Ubuntu (2004)
(RPM)
Red Hat (1994) • Fedora (2003) • Mandriva (2005)
(Portage)
Gentoo (2002)
(AUR)
Arch Linux (2002) • Manjaro (2011)
další
Slackware (1993) • SUSE (1996) • Slax (2002) • další…
GNU
MIT (licence)
(Mac) OS X • macOS
DOS
Windows
Windows pro MS-DOS
Windows 1.0 (1985) → Windows 2.0 (1987) → Windows 3.0 (1990) → Windows 3.1x (1992) → Windows 95 (1995) → Windows 98 (1998) → Windows ME (2000)
Windows NT
Windows NT 3.1 (1993) → Windows NT 3.5 (1994) → Windows NT 3.51 (1995) → Windows NT 4.0 (1996) → Windows 2000 (2000) → Windows XP (2001) → Windows Server 2003 (2003) → Windows Vista (2007) → Windows Server 2008 (2008) → Windows 7 (2009) → Windows Server 2008 R2 (2009) → Windows 8 (2012) → Windows Server 2012 (2012) → Windows 8.1 (2013) → Windows Server 2012 R2 (2013) → Windows 10 (2015) → Windows Server 2016 (2016) → Windows 11 (2021) → Windows Server 2025 (2024) → Windows 12 (ve vývoji)
Windows CE
Vývoj zrušen
Mobilní telefony a PDA
další
QNX • Solaris • BeOS • OpenVMS • Mac OS • NeXTSTEP • Syllable • ReactOS • Chrome OS • AmigaOS
historické
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=GNU_Hurd&oldid=24055174“