Přeskočit na obsah

GNU C Library

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
GNU C Library
Logo
VývojářProjekt GNU a Ulrich Drepper
Aktuální verze2.40 (22. července 2024)
Operační systémGNU/Linux
GNU/Hurd
BSD
UN*X
Vyvíjeno vC
Typ softwaruběhová knihovna
LicenceGNU Library General Public License, version 2.0 or later
GNU Lesser General Public License, version 2.1 or later
Webgnu.org/libc
Některá data mohou pocházet z datové položky.
GNU C Library

GNU C Library (glibc) je standardní knihovna jazyka C vyvíjená v rámci projektu GNU. Původně byla napsána nadací Free Software Foundation pro operační systém GNU. Na vývoj od roku 2001 dohlíží komise v čele s Ulrichem Drepperem ze společnosti Red Hat. Knihovna je uvolněna pod GNU Lesser General Public License, čili glibc je svobodný software.

Použití a funkcionalita

[editovat | editovat zdroj]

Knihovna glibc je používána v operačních systémech, které běží na různých jádrech a různých hardwarových architekturách. Nejběžněji se používá v systémech s linuxovým jádrem na platformě x86, ale oficiálně podporuje x86, Motorola 680x0, DEC Alpha, PowerPC, ARM, ETRAX CRIS, S/390 a SPARC. Oficiálně také podporuje jádra Hurd a Linux, nicméně záplatované (anglicky patched [pæčd]) verze běží na jádrech FreeBSD a NetBSD. V upravené verzi je také používána jako libroot na systémech BeOS a Haiku.

glibc implementuje funkcionalitu požadovanou standardy Single UNIX Specification, POSIX (1c, 1d a 1j) a z části ISO C99, rozhraní Berkeley Unix (BSD), System V Interface Definition (SVID) a X/Open Portability Guide (XPG). glibc poskytuje také různá rozšíření, která mohou být užitečná pro vývoj systému GNU.

Kritika a alternativy

[editovat | editovat zdroj]

Knihovna glibc byla kritizována za svou přílišnou velikost („nafouklost“) a pomalost (například Linusem Torvaldsem[1] a vývojáři vestavěných systémů). Z tohoto důvodu vzniklo několik alternativních implementací, např. dietlibc, uClibc, Newlib, klibc a EGLIBC.[2] I přesto používá glibc mnoho zařízení z důvodu podpory aplikacemi a kompatibility, například projekt Openmoko.

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. Linus Torvalds. Posting to the glibc mailing list [online]. Glibc project. 2002-01-09 [cit. 2019-08-03]. Archiv elektronické pošty libc-alpha@sources.redhat.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. EGLIBC Archivováno 6. 1. 2009 na Wayback Machine. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]