GNU

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
GNU
Logo
Operační systém GNU/Linux Ubuntu
Operační systém GNU/Linux Ubuntu
Web: http://www.gnu.org/
Vyvíjí: Free Software Foundation
Rodina OS: UN*X
Implicitní uživatelské rozhraní: GNOME
Licence: GNU General Public License a další svobodné softwarové licence
Stav: Aktivní

GNU (anglicky také pakůň, odtud logo systému i projektu) je v tuto chvíli nekompletní počítačový svobodný operační systém projektu GNU. Jeho jméno je rekurzivní zkratka pro anglické GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro něj ještě nebylo dopsáno jeho oficiální jádro GNU Hurd, používá obvykle jádro Linux, případně jádro OpenSolaris či další svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např. GNU/Linux nebo Nexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNU Richardem Stallmanem, který započal v roce 1984 a byl hlavním záměrem společnosti Free Software Foundation (FSF). V roce 2013 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například známé Linuxové jádro může být využito s GNU softwarem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

27. září 1983 byl Richardem Stallmanem na stránkách net.unix-wizards a net.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému.[1][2] Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software).[3] Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písně The Gnu.[4]

Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli "free" (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli:

  • volně studovat zdrojový kód softwaru, který používají
  • volně sdílet software s jinými uživateli
  • volně upravovat chování programu
  • volně zveřejňovat upravené verze softwaru.

Tato myšlenka byla později uveřejněna jako GNU Manifest v dubnu roku 1985.[2]

Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing System,[3] což byl raný operační systém napsaný v Jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby PDP-10, pro který byl operační systém napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému.[4][5] Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem.[6] Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.[5]

S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako například TeX sázecí software, X Window System[2] a jádro Mach, které formuje základ GNU Mach jádra GNU Hurd(oficiální jádro GNU).[7] S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi,[8] vzdělávacími institucemi a neprofitujícími společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořil Free Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najmulo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.[9][10]

Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firma Cygnus Solutions,[8] nyní součástí Red Hat.[11]

Komponenty[editovat | editovat zdroj]

Základní systémové komponenty obsahují GNU Compiler Collection (GCC), GNU C Library(glibc) a GNU Core Utilities (coreutils), ale také GNU Debugger (GDB), GNU binutils (binutils),[12] Bash shell[7][13] a GNOME[14] Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako varianty BSD, Solaris a Mac OS X.[15]

Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jako Microsoft Windows[16] a Mac OS X.[17] V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.[18]

V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.[19]

Varianty GNU[editovat | editovat zdroj]

Oficiální jádro Projektu GNU je GNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 je Linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta Linuxového jádra bez jakýchkoliv vlastnických práv.[20]

Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD.[21] FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován za variantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termín GNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi).[22][23][24] GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující Linuxové jádro zejména gNewSense,Trisquel a Parabola GNU/Linux.[25] Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahují Nexenta Core(GNU a jádro OpenSolaris)[26] a GNU-Darwin.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku GNU na anglické Wikipedii.

  1. new UNIX implementation, net.unix-wizards
  2. a b c Lambert, Laura(2005). The Internet: A Historical Encyclopedia. Biographies, Volume 1.ABC-CLIO, 215–216. ISBN 1-85109-664-7. 
  3. a b (March 2012) Inter/vention: Free Play in the Age of Electracy.MIT Press, 69–71. ISBN 978-0-262-01705-3. 
  4. a b The Free Software Movement and the Future of Freedom, ffzg.hr
  5. a b (october 2005) Open Sources 2.0: The Continuing Evolution, 38–40. ISBN 9780596008024. 
  6. (November 2008) Beginning Portable Shell Scripting: From Novice to Professional (Expert's Voice in Open Source), 177–178. ISBN 9781430210436. 
  7. a b (october 2010) The Linux Programming Interface: A Linux and UNIX System Programming Handbook, 5–6. ISBN 9781593272203. 
  8. a b (January 1999) Open Sources: Voices from the Open Source Revolution.O'Reilly & Associates, Inc.. ISBN 1-56592-582-3. 
  9. (2012-09-30) The Software Industry, 187–196. ISBN 9783642315091. 
  10. (February 2003) Practical UNIX and Internet Security, 3rd Edition.O'Reilly & Associates, Inc., 18. ISBN 9781449310127. 
  11. Red Hat buys software firm, shuffles CEO – CNET News
  12. GCC and GNU Toolchains for AMD Platforms | AMD Developer Central [online]. Developer.amd.com, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. (2011-04-22)"The GNU Project and the Free Software Foundation", Beginning Linux Programming. ISBN 9781118058619. 
  14. (May 2007) Emerging Free and Open Source Software Practices, 262–264. ISBN 9781599042107. 
  15. Linux: History and Introduction [online]. Buzzle.com, 1991-08-25, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. (december 2000) Integrating Linux and Windows, 30. ISBN 9780130306708. 
  17. (2005) A Practical Guide To Unix For Mac Os X Users, 4. ISBN 9780131863330. 
  18. Fuzz Revisited: A Re-examination of the Reliability of UNIX Utilities and Services – October 1995 – Computer Sciences Department,University of Wisconsin
  19. Statistics [Savannah] [online]. Savannah.gnu.org, 2011-02-13, [cit. 2011-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. GNU Linux-libre [online]. 2012-12-17, [cit. 2013-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. (2004-07-26) Open Source Software: Implementation And Management, 129. ISBN 9781555583200. 
  22. Linux is a GNU system and the DWARF support, comp.os.linux.misc
  23. PROFFITT, Brian. Debian GNU/Linux seeks alignment with Free Software Foundation [online]. ITworld, 2012-07-12, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. 1.1. Linux or GNU/Linux, that is the question. [online]. Tldp.org, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. List of Free GNU/Linux Distributions – GNU Project – Free Software Foundation (FSF)
  26. (2011-03-21)"NexentaCore", OpenSolaris Bible. ISBN 9781118080313. 
  27. The GNU-Darwin Distribution

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu