Přeskočit na obsah

Emil Juliš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Juliš
Emil Juliš
Emil Juliš
Narození21. října 1920
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. prosince 2006 (ve věku 86 let)
Louny
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníhřbitov Lenešice
Povoláníspisovatel, malíř, básník a výtvarník
OceněníCena Jaroslava Seiferta roku 1990, Státní cena za literaturu roku 1996
PodpisEmil Juliš – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Juliš (21. října 1920 Praha – 25. prosince 2006 Louny) byl český básník a výtvarník.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pracoval v několika povoláních nesouvisejících s literaturou, roku 1966 se stal redaktorem ústeckého časopisu Dialog. Roku 1968 se stal jeho šéfredaktorem a v roce 1970 působil jako redaktor přidruženého nakladatelství. V tomtéž roce bylo toto nakladatelství i časopis zrušeno a Emil Juliš se stal ineditním spisovatelem. Až do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval nejprve v Povodí Ohře a poté v podniku služeb.

Roku 1990 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. Roku 1996 obdržel Státní cenu za literaturu.

Je po něm pojmenována Galerie Emila Juliše v Černčicích.

Literární dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Poezie

[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorba má velmi blízko k experimentální poezii. Jeho témata jsou často civilní a čerpaná z průmyslového Mostecka.

  • Progresivní nepohoda, 1965
  • Pohledná poezie, 1966
  • Krajina her, 1967
  • Vědomí možnosti, 1969
  • Pod kroky dýmů, 1969
  • Nová země, 1970 (náklad byl skartován), 1992
  • Nelehké spočinutí, samizdat
  • Mramor na pálení vápna, samizdat
  • Blížíme se ohni, v zahraničí 1987, v ČR 1988
  • Gordická hlava, 1989
  • Hra o smysl, 1990
  • Multitext A, 1993 – sbírka zcela ve stylu experimentální poezie
  • Svět proměn, 1994 – autorský výbor básní
  • Afrikáááá, 1995
  • Nelehké spočinutí, 2000
  • Pod kůží (Výbor z poezie 1965–2005), 2007 – výbor připravený autorem, vydaný posmrtně

Ostatní dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Cesta do města Lawn, 1993 – básnická próza
  • Nevyhnutelnosti, 1996 – úvahy o výtvarném umění a vydání některých básní stojící mimo jeho sbírky

Výtvarné dílo

[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině 60. let se věnuje malbě a kolážím, které tvoří ještě v 80. letech. S dosud nedoceněným výtvarníkem Vladislavem Mirvaldem se věnuje tzv. fototextům; maluje rovněž na kameny. Vystavoval jak samostatně, tak na společných výstavách. V letech 2003–2006 vzniká řada výtvarných děl ve spolupráci s P. R. Vejrážkou, jemuž Juliš poskytuje k „pře(do)lepení“ téměř dvacet svých kreseb, které považuje za „nehotové“ či „nedodělané“.

Sekundární literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Laureáti Ceny Jaroslava Seiferta
Dominik Tatarka (1986) • Ludvík Vaculík (1987) • Ivan Diviš (1988) • Karel Šiktanc (1989) • Emil Juliš (1990) • Jiří Kolář (1991) • Ivan Wernisch / Josef Hiršal (1992) • Bohumil Hrabal (1993) • Milan Kundera (1994) • Antonín Brousek / Petr Kabeš (1995) • Zbyněk Hejda / Jiřina Hauková (1996) • Karel Milota (1997) • Věra Linhartová (1998) • Jiří Kratochvil (1999) • Pavel Šrut (2000) • Zdeněk Rotrekl (2001) • Jiří Gruša (2002) • Miloslav Topinka (2003) • Viktor Fischl / Josef Škvorecký (2004) • Michal Ajvaz / Jiří Suchý (2005) • Ivan Martin Jirous (2006) • František Listopad (2007) • Václav Havel (2008) • Ludvík Kundera (2009) • Jáchym Topol (2010) • Karel Šiktanc (2011) • Vladimír Binar (2012) • Eugen Brikcius (2015) • Jiří Brabec / Jiří Opelík (2017) • Miroslav Petříček (2019)
Držitelé Státní ceny za literaturu
Ivan Diviš (1995) • Emil Juliš (1996) • Milan Jankovič (1997) • Vladimír Macura (1998) • Josef Škvorecký (1999) • Karel Šiktanc (2000) • Věroslav Mertl (2001) • Květa Legátová (2002) • Petr Kabeš (2003) • Pavel Brycz (2004) • Edgar Dutka (2005) • Vladimír Körner (2006) • Milan Kundera (2007) • Ludvík Vaculík (2008) • Zdeněk Rotrekl (2009) • Antonín Bajaja (2010) • Daniela Hodrová (2011) • Ivan Wernisch (2012) • Petr Hruška (2013) • Patrik Ouředník (2014) • Pavel Šrut (2015) • Petr Král (2016) • Jáchym Topol (2017) • Karol Sidon (2019) • Michal Ajvaz (2020) • Miloslav Topinka (2021) • Kateřina Tučková (2022) • Jiří Kratochvil (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emil_Juliš&oldid=24284470“