Eduard August Hannoverský (1767–1820)

Eduard August Hannoverský
Eduard August Hannoverský
Narození	2. listopadu 1767; Buckinghamský palác
Úmrtí	23. ledna 1820 (ve věku 52 let); Sidmouth
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	kaple svatého Jiří
Bydliště	Kensingtonský palác
Povolání	voják a aristokrat
Ocenění	Řád sv. Patrika (1783); rytíř Podvazkového řádu (1786); velkokříž Řádu lázně (1815); velkokříž Řádu Guelfů (1815)
Nábož. vyznání	anglikánská církev
Choť	Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (1818–1820)
Partner(ka)	Madame de Saint-Laurent
Děti	Viktorie Britská; Edward Schencker Scheener; Adelaide Dubus
Rodiče	Jiří III. Britský a Šarlota Meklenbursko-Střelická
Rod	Hannoverští
Příbuzní	Jiří IV. Britský, Bedřich August Hannoverský, Vilém IV. Britský, Šarlota Hannoverská, Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, August Frederik, vévoda ze Sussexu, Adolf z Cambridge, Marie Hannoverská, Žofie Britská, Oktavius Britský, Alfréd Britský a Amelia Britská (sourozenci); Karl zu Leiningen (nevlastní syn); Feodora Leiningenská (nevlastní dcera); Viktorie Sasko-Koburská, Eduard VII. Britský, Alice Sasko-Koburská, Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská, Artur Sasko-Koburský, Leopold, vévoda z Albany a Beatrix Sasko-Koburská (vnoučata)
Funkce	člen britské Soukromé rady (1799–1820); Guvernér Gibraltaru (1802–1820)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.

Biografie

Narodil se jako páté dítě a čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty.

Vojenská kariéra

V roce 1785 se započala jeho vojenská výchova v Německu, kde mu byly vštípeny železné zásady disciplíny. Byl plukovníkem na Gibraltaru, od května 1791 v Kanadě. V říjnu roku 1793 byl povýšen na generálmajora, v lednu 1796 na generálporučíka. 23. dubna roku 1799 mu byl udělen titul vévody z Kentu a Strathearnu a lorda Dublinu a v květnu téhož roku se stal velitelem sil v Britské Severní Americe. 24. května 1802 byl převelen do funkce guvernéra Gibraltaru. Jeho tvrdé pojetí vojenské disciplíny vyvolalo vzpouru v jednom z královských oddílů, v důsledku čehož byl v květnu roku 1801 odvolán. Formálně držel titul guvernéra Gibraltaru do konce života, od staršího bratra Bedřicha Augusta, vévody z Yorku a Albany, velitele královských ozbrojených sil, však obdržel zákaz příjezdu a pobytu na Gibraltaru. Nehledě na faktické ukončení vojenské kariéry mu byla udělena hodnost polního maršálka.

Byl rytířem Řádu sv. Patrika (5. února 1783), Podvazkového řádu (2. května 1786) a nositelem Velkého Kříže Řádu lázně (2. ledna 1815). 5. září 1799 se stal členem Královské tajné rady.

Manželství

Přes pokročilý věk zůstával starým mládencem, i když měl řadu milenek. Z nich nejznámější je Adelaide Dubusová, s níž měl nemanželskou dceru, a Julie de St. Laurent, s níž žil přes dvacet let. V roce 1817 však došlo k hrozivé situaci stran nástupnictví trůnu, když 6. listopadu zemřela po porodu mrtvého dítěte Šarlota Augusta, jediná dcera nástupce trůnu, waleského prince Jiřího. Britský trůn neměl jiného následníka v této generaci – další synové krále Jiřího III. neměli děti nebo byli rovněž svobodní nebo jejich děti nebyly legitimní:

Bedřich August, vévoda z Yorku a Albany, další v nástupnické linii, se rozvedl se svou ženou po 27 letech bezdětného manželství. Proto další dva synové Jiřího III., Vilém, vévoda Clarence (pozdější král Vilém IV.) a Adolf Frederik, vévoda z Cambridge, podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého následníka trůnu. Další dva bratři, Arnošt August, vévoda z Cumberladu, a August Bedřich, vévoda ze Sussexu, již sice byli ženatí, ale v tomto okamžiku měl vévoda z Cumberlandu dvě mrtvě narozené dcery, zatímco děti vévody ze Sussexu byly vyloučeny z následnictví, neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle Royal Marriages Act 1772 z roku 1772 neplatné.

Pro záchranu dynastie se v roce 1818 ve věku 50 let oženil i vévoda z Kentu, a to s německou princeznou Viktorií z dynastie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Svatba se uskutečnila v Koburku 29. května a 13. července se obřad opakoval v Anglii, v Kew Palace v Surrey. (Šlo o dvojitou svatbu, neboť tentýž den se ženil i Eduardův bratr Vilém, vévoda Clarence s jinou německou princeznou, Adelheidou Sasko-Meiningenskou.)

Z manželství Eduarda a Viktorie se o rok později, 24. května roku 1819, narodila jediná dcera, princezna Viktorie z Kentu ,budoucí královna Viktorie.

Nedlouho poté, v lednu roku 1820, vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král Jiří III. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako Jiří IV. a druhý po jeho smrti jako Vilém IV. Po Vilémově smrti 20. června 1837 zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta – princezna Viktorie.

Jméno vévody Eduarda nese kanadská provincie – Ostrov prince Edwarda.

Vývod z předků

Jiří I.

Jiří II.

Žofie Dorotea z Celle

Frederik Ludvík Hannoverský

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Karolina z Ansbachu

Eleonora Sasko-Eisenašská

Jiří III.

Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská

Augusta Sasko-Gothajská

Karel Anhaltsko-Zerbstský

Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská

Žofie Sasko-Weissenfelská

Eduard August Hannoverský

Adolf Fridrich I. Meklenburský

Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický

Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský

Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská

Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská

Šarlota Meklenbursko-Střelická

Arnošt Sasko-Hildburghausenský

Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský

Žofie Henrieta Waldecká

Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Jiří Ludvík I. Erbašský

Žofie Albertina z Erbachu

Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Kindred Britain.
↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ ^a ^b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ ^a ^b ^c Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard August Hannoverský na Wikimedia Commons
http://www.blupete.com/Hist/BiosNS/1800-67/Kent.htm
http://www.thepeerage.com/p10078.htm#i100780

[845497c96a663c2e120c89a7590f95a102281273-1] Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004.

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Kindred Britain.

[e94dcc77abce601d0d1b82aa4e433e3309340966-3] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-4] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[7d9b8f1da38a5f34a08da3e25637d6e98a0ab474-5] Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Britští princové

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny.

1. generace	Jiří II.

2. generace	Frederik, princ z Walesu Jiří Vilém Vilém, vévoda z Cumberlandu

3. generace	Jiří III. Eduard, vévoda z Yorku a Albany Vilém Jindřich, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu Jindřich, vévoda z Cumberlandu a Strathearnu Frederik

4. generace	Jiří IV. Frederik, vévoda z Yorku a Albany Vilém IV. Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu Arnošt August Hannoverský August Frederik, vévoda ze Sussexu Adolf, vévoda z Cambridge Octavius Alfréd Vilém Frederik, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu

5. generace	Albert¹ Jiří V. Hannoverský Jiří, vévoda z Cambridge

6. generace	Eduard VII. Alfréd, vévoda z Edinburghu a ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu Leopold, vévoda z Albany Arnošt August

7. generace	Albert Viktor, vévoda z Clarence a Avondale Jiří V. Alexandr Jan z Walesu Alfréd, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur z Connaughtu Karel Eduard, vévoda z Albany a ze Sasko-Kobursko-Gothajska Jiří Vilém Hannoverský Kristián Hannoverský Arnošt August, vévoda z Brunšviku

8. generace	Eduard VIII. Jiří VI. Jindřich, vévoda z Gloucesteru Jiří, vévoda z Kentu Jan Alastair, 2. vévoda z Connaughtu a Strathearnu Johan Leopold, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský Arnošt August Hannoverský Jiří Vilém Hannoverský

9. generace	Filip, vévoda z Edinburghu² William z Gloucesteru Richard, vévoda z Gloucesteru Edward, vévoda z Kentu Michael z Kentu

10. generace	Karel III. Andrew, vévoda z Yorku Edward, vévoda z Edinburghu

11. generace	William, princ z Walesu Harry, vévoda ze Sussexu James Mountbatten-Windsor, hrabě z Wessexu

12. generace	George z Walesu Louis z Walesu Archie ze Sussexu

¹Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela. ²Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen. Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou.

Hannoverští princové

Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.

1. generace	Jiří IV.¹ Bedřich, vévoda z Yorku a Albany¹ Vilém IV.¹ Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu¹ Arnošt August¹ August Frederik, vévoda ze Sussexu¹ Adolf, vévoda z Cambridge¹

2. generace	Jiří V.¹ Jiří, vévoda z Cambridge¹

3. generace	Ernest Augustus¹

4. generace	Jiří Vilém¹ Kristián¹ Arnošt August¹

5. generace	Arnošt August¹ Jiří Vilém¹

6. generace	Arnošt Augustus Ludvík Rudolf Jindřich

7. generace	Arnošt August Kristián

¹ také princ Spojeného království Velké Británie a Irska

Vévodové z Kentu

Henry Grey (1710–1740) Vévoda z Kentu a Strathearnu (1799–1820) Jiří (1934–1942) Edward (1942–dosud)