Drchnička rolní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDrchnička rolní
alternativní popis obrázku chybí
Drchnička rolní (Anagallis arvensis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď prvosenkovité (Primulaceae)
Rod drchnička (Anagallis)
Binomické jméno
Anagallis arvensis
L., 1753
Synonyma

Lysimachia arvensis

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení drchničky rolní

Drchnička rolní (Anagallis arvensis) je drobná, jednoletá bylina, která je v české přírodě nejrozšířenějším druhem rodu drchnička. Tento archeofyt je považován za méně významný polní plevel a toxickou rostlinu pro domácí zvířata.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh pochází ze Středomoří, odkud byl jako okrasná rostlina rozšířen po celé Evropě, střední a východní Asii, po indickém subkontinentu, Africe, Austrálii i Severní Americe. V České republice bývá rostlinou hojnou nebo občasnou, nejčastěji roste v termofytiku a mezofytiku, do podhůří vystupuje jen vzácně.[1][2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstá na mírně kyselých půdách na polích, vinicích, v zahradách, u cest a na rumištích i ruderálních trávnicích. Je poměrně teplomilná a vyhledává půdy dostatečně zásobené dusíkem.

Poměrně rychle se vyvíjí, ze semen vzchází v dubnu a květnu a květy se objevují již koncem května, plody dozrávají v letních měsících a usychá obvykle ještě před žněmi. Má mělce sahající větvený, kůlovitý kořen a je proto choulostivá na sucho. Ve vlhčích obdobích semena v půdě znovu vyklíčí na konci léta, ale prvé podzimní mrazíky ji obvykle zahubí; za zvlášť příznivých podmínek však přečká i mírnou zimu.[1][2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina se čtyřhrannou, poléhavou až vystoupavou, 5 až 30 cm dlouhou, větvenou lodyhou; z pupenů hypokotylu vyrůstají další výhonky. Listy bez palistů jsou vstřícné nebo rostou po třech v přeslenech, jsou přisedlé, eliptické až vejčité, 15 × 20 mm velké, celokrajné, tupě špičaté a mají někdy po obvodě úzký blanitý lem.

Jednotlivé květy rostou na tenkých a dlouhých stopkách, které jsou za květu vzpřímené a ve zralosti svěšené. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné a vyrůstají z úžlabí středních a horních listů, bývají červené nebo vzácněji modré či světložluté. Zvonkovitý kalich je hluboce dělený v kopinaté, 5 mm dlouhé lístky s blanitým okrajem. Kolovitá koruna, zpravidla v průměru okolo 7 mm velká, má lístky obvejčité, po okraji jemně zubaté a žláznatě brvité. Pět tyčinek s chlupatými nitkami vyrůstá v jednom kruhu, semeník je svrchní a po opylení hlavičkovité blizny dozrává v tobolku. Kvete od června do září.[1][2][3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Květ drchničky rolní

Květ nemá nektar a je opylujícím hmyzem obvykle opomíjen. Koruna se po tři dny ráno otevírá a odpoledne opět uzavírá, při těchto pohybech korunní plátky přitlačují prašníky přímo na bliznu a dochází tak k samoopylení. Plodem je kulovitá, 4 mm velká, jednopouzdrá tobolka otevírající se víčkem. Obsahuje až 40 drobných semen, která jsou trojhranná, jemně bradavčitá, červenohnědá až tmavohnědá a dlouhá asi 1,5 mm.

Rostliny se rozmnožuje výhradně semeny, kterých na rostlině dozraje několik stovek a v půdě si podržují klíčivost i po dobu 10 let. Čerstvá semena po dozrání špatně klíčí, nejlépe vzchází z povrchových vrstev půdy po přezimování v dubnu a květnu. První plody dozrávají v červenci.[2][3][4][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Drchnička rolní se vyskytuje na polích jako méně nebezpečný plevel, ve středoevropských podmínkách hlavně v okopaninách a prořídlých víceletých pícninách, občas také v obilninách a zeleninách.

Celá rostlina je jedovatá a dokáže způsobit i smrtelnou otravu. Riziko představuje zejména pro krávy a ovce, které spásají strniště, kde po sklizni někdy hromadně vyrostou nové rostliny. Příčinou případného úhynu zvířat bývá akutní selhání ledvin. Hlavní škodlivou látkou je glykosid cyklamin, obsažený v celé rostlině; nejvíce ho obsahuje kořen.

V minulosti byla tato rostlina v některých zemích léčivkou, používala se k léčbě duševních nemocí a epilepsie. Aplikovala se také při zácpě nebo proti žlučníkovým a ledvinovým kamenům.[2][7][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Drchnička rolní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.05.2008, [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Drchnička rolní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 17.12.2012, [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c Herba, Atlas plevelů: Drchnička rolní [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha, [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c AtlasRostlin.cz: Drchnička rolní [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. (česky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Drchnička rolní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2016-01-21]. S. 44. Dostupné online. (česky) 
  6. Drchnička rolní [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice, rev. 21.01.2016. Dostupné online. (česky) 
  7. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Drchnička rolní, s. 220-221.  
  8. FRYNTA, Robert; PATOČKA, Jiří. Drchnička rolní – jedovatá i léčivá. Vesmír [online]. Přírodovědecký časopis Vesmír, Vesmír, s. r. o., Praha 1, 2008, roč. 87, čís. 09 [cit. 21.01.2016], s. 577. Dostupné online. ISSN 1214-4029.  (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]