Angelo Michajlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Angelo Michajlov
Základní informace
Narození 4. října 1939
Sofie
BulharskoBulharsko Bulharsko
Úmrtí 7. července 1998 (ve věku 58 let)
Valkeřice
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry klasická hudba, filmová hudba a populární hudba
Povolání hudební skladatel, zpěvák, dirigent, klavírista a herec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Angelo Michajlov (vlastním jménem Angel Ivanov Michajlov, 4. října 1939 Sofie7. července 1998 Valkeřice) byl český hudebník a hudební skladatel bulharského původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiče byli operní pěvci a členové národního sofijského divadla. Už od pěti let Angelo pilně hrál na klavír, a to šest až sedm hodin denně. Po základní škole v Sofii nastoupil na francouzské gymnázium, kde měl výborné výsledky. Od první třídy až po konec vysoké měl Angelo samé jedničky, až na chování, už od mládí se totiž projevoval jako bohém. Talent v něm rozpoznala jeho matka – bulharská národní umělkyně Rajna Michajlova na zkoušce v opeře, kam musela malého Angela coby čtyřleté dítě vzít s sebou. Malý Angelo začal suverénně jejího kolegu – operního pěvce napodobovat, což byl nejspíše zlom v jeho budoucí kariéře.

Michajlov se po maturitě vydal z trucu a s pár tisíci v kapse jako osmnáctiletý do Prahy. Nedostal se totiž na dirigentskou školu v Sofii. Složil sice zkoušky na sofijskou divadelní školu, ale hudba v krvi mu nedala spát. Vystoupil z vlaku na hlavním nádraží s tím, že uměl česky jen pár základních slovíček, které ho chvíli před cestou naučila maminka jeho souseda a kamaráda, jež byla Češka. Jistotu neměl žádnou, nicméně šel přímo za nosem. Na konzervatoř v Praze se dostal bez problému a díky jeho znalostem ji po roce s úspěchem zakončil. Poté nastoupil na AMU, kde u přijímacích zkoušek dirigoval Beethovenovu Druhou symfonii provozovanou dvěma pianisty. Studium završil dirigováním Fausta a Markétky. Před tím, než se Angelo dostal na opravdickou uměleckou dráhu, nejen pilně studoval a učil se česky, ale živil se hraním na klavír po různých podnicích, sem tam v divadle a dokonce chvíli i jako topič v hotelu Alcron. Vypracoval se tak od skladatele uhlí až k vynikajícímu skladateli hudby. Rok také dirigoval Vycpálkův soubor písní a tanců, zaskakoval jako pianista ve Filmovém symfonickém orchestru atd.

Jednoho dne mladičký Michajlov objevil informaci, že divadlo Laterna magica hledá nové talenty. Bez váhání šel na konkurz a jako by mu někdo shůry poradil, sedl k pianu a začal napodobovat Louise Armstronga tak přesně, že všem přítomným vyrazil dech a okamžitě byl přijat. To byly v podstatě Angelovy začátky, pak už se jen nabídky hrnuly.

V roce 1968 projevil svůj nesouhlas s ruskou okupací, což mu přineslo nemalé potíže. Některá z jeho děl se nesměla vysílat či byla zničena. Angelo, mimo jiné, hrál na varhany ve skladbě Modlitba pro Martu (Kubišovou), která se stala symbolem tohoto období.

V 70. letech Michajlov společně s Eduardem Hrubešem, Jiřím Kalešem a zpěváky Achillem a Zacharem Michailidisovými a Bolkem Zemánkem onbovili hudební skupinu Komety s podtitulem "Hvězdy světových mikrofonů". S tímto programem vystupovali po celém Československu i v zahraničí. Angelo v této skupině zastával, kromě role hudebníka, také roli konferenciéra a vystupoval jako imitátor.

V 80. letech se pak převážně věnoval práci filmového hudebního skladatele. Na konci 80. let se stal profesorem na Pražské Státní Konzervatoři, kde na oddělení populární hudby působil až do své smrti.

Angelo se angažoval nejen v hudbě, ale coby herec si zahrál hlavní roli Cankara v muzikálu Bylo čtvrt a bude půl, ke kterému složil muziku. Kdo Angela znal, zajisté se připojí k názoru, že tato role mu opravdu sedla, jelikož sám Angelo byl podobné nátury, jakožto temperamentní jižan, který se snadno právem rozčílí, když ho někdo štve. Dále si například zahrál nahluchlého školníka v hudební komedii 30 panen a Pythagoras v titulní roli s Jiřím Menzelem, k níž také složil hudbu, taxikáře v Panu Tau, údržbáře ve filmu Veselé Vánoce přejí chobotnice, jež jsou po hudební stránce také jeho dílem a zahrál si i v mnoha dalších filmech.

Co se týče imitování, vešel se do jeho repertoáru Louis Armstrong, Ray Charles, Karel Gott, Frank Sinatra a jiní. S Armstrongem se Michajlov dokonce setkal osobně. Jindy kdosi poslal nahrávku Angela, jak imituje Raye Charlese přímo jemu a ten s úžasem prohlásil: "Já bych se měl učit od něj". Pilně skládal písně pro Martu Kubišovou, Václava Neckáře, Hanu Zagorovou, Miluši Voborníkovou, Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou, Karla Černocha, Waldemara Matušku, Josefa Laufera a spoustu dalších interpretů. Složil hudbu například k filmům Dívka na koštěti, Lucie, postrach ulice, Hop a je tu lidoop, Metráček, Chobotnice z II. patra, Arabela se vrací, Zlatovláska, Dobré světlo, 30 panen a Pythagoras, Bylo čtvrt a bude půl, Ďábelské líbánky a mnoho dalších. Z večerníčku, ke kterým Angelo složil hudbu je známý Káťa a Škubánek.

Těsně před svou smrtí začal psát hudbu k připravovanému muzikálu Rex Oidipus, toto dílo však nestihl dokončit.

V soukromém životě byl celkem třikrát ženatý a vychovával dvě vlastní a dvě nevlastní dcery.

Angelo Michajlov byl člověk s velkým srdcem, do kterého se vešlo spoustu lidí, ale které ho nakonec zradilo. Dne 7. července 1998 zemřel na chalupě ve Valkeřicích.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]