Angelo Michajlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Angelo Michajlov
Základní informace
Narození 4. října 1939
Sofie
BulharskoBulharsko Bulharsko
Úmrtí 7. července 1998 (ve věku 58 let)
Valkeřice
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry klasická hudba, filmová hudba a populární hudba
Povolání hudební skladatel, zpěvák, dirigent, klavírista a herec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Angelo Michajlov (vlastním jménem Angel Ivanov Michajlov, bulharsky Ангел Иванов Михайлов, 4. října 1939 Sofie7. července 1998 Valkeřice) byl český hudebník a hudební skladatel bulharského původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Hudební začátky[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hudebnické rodiny, jeho rodiče byli operní pěvci a členové národního sofijského divadla, matka byla bulharská národní umělkyně Rajna Michajlova . Již od pěti let Angelo hrál na klavír, šest až sedm hodin denně. Po základní škole v Sofii nastoupil na francouzské gymnázium, kde měl výborné výsledky. Vyskytovaly se však u něj problémy v chování, neboť se již od mládí projevoval jako bohém. Hudební talent v něm rozpoznala jeho matka bulharská národní umělkyně Rajna Michajlova na zkoušce v opeře, kam musela malého Angela coby čtyřleté dítě vzít s sebou. Malý Angelo začal suverénně jejího kolegu – operního pěvce napodobovat, což byl nejspíše zlom v jeho budoucí kariéře.

V Československu[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě a neúspěšných přijímacích zkouškách na sofijskou konzervatoř odcestoval osmnáctiletý Michajlov na vlastní pěst bez znalosti češtiny do Prahy. Na konzervatoř v Praze se dostal bez problému a díky jeho znalostem ji po roce s úspěchem zakončil. Po absolvování konzervatoře složil přijímací zkoušky na HAMU (dirigoval Beethovenovu Druhou symfonii v úpravě pro dva klavíry). Studium završil dirigováním Fausta a Markétky. Před tím, než se Angelo dostal na opravdickou uměleckou dráhu, nejen pilně studoval a učil se česky, ale živil se hraním na klavír po různých podnicích, sem tam v divadle a dokonce chvíli i jako topič v hotelu Alcron. Vypracoval se tak od skladatele uhlí až k vynikajícímu skladateli hudby. Rok také dirigoval Vycpálkův smíšený sbor, zaskakoval jako pianista ve Filmovém symfonickém orchestru atd.

Mladý Michajlov přišel na konkurs do divadla Laterna magica, sedl si k pianu a začal napodobovat Louise Armstronga tak přesně, že všem přítomným vyrazil dech a okamžitě byl přijat. To byly v podstatě Angelovy začátky, pak už se jen nabídky hrnuly.

V roce 1968 projevil svůj nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy, což mu přineslo potíže. Některá z jeho děl se nesměla vysílat či byla zničena. Angelo, mimo jiné, hrál na varhany ve skladbě Modlitba pro Martu (Kubišovou), která se stala symbolem tohoto období.

V 70. letech Michajlov společně s Eduardem Hrubešem, Jiřím Kalešem a zpěváky Achillem a Zacharem Michailidisovými a Bolkem Zemánkem onbovili hudební skupinu Komety s podtitulem "Hvězdy světových mikrofonů". S tímto programem vystupovali po celém Československu i v zahraničí. Angelo v této skupině zastával, kromě role hudebníka, také roli konferenciéra a vystupoval jako imitátor.

V 80. letech se pak převážně věnoval práci filmového hudebního skladatele. Na konci 80. let se stal profesorem na Pražské konzervatoři, kde na oddělení populární hudby působil až do své smrti.

Herectví[editovat | editovat zdroj]

Angelo Michajlov se kromě hudby věnoval také herectví. Ztvárnil např. hlavní roli Cankara v muzikálu Bylo čtvrt a bude půl, ke kterému složil hudbu. Dále si například zahrál nahluchlého školníka v hudební komedii 30 panen a Pythagoras v titulní roli s Jiřím Menzelem, k níž také složil hudbu, a několik menších epizodních rolí (taxikář v Panu Tau, údržbář ve filmu Veselé Vánoce přejí chobotnice, jež jsou po hudební stránce také jeho dílem a mnoha dalších filmech).

Imitování[editovat | editovat zdroj]

Angelo Michajlov byl také imitátorem. Napodoboval osobnosti, jako např. Louise Armstronga, s nímž se setkal osobně, Raye Charlese, Karla Gotta, Franka Sinatru a další. Jindy kdosi poslal nahrávku Angela, jak imituje Raye Charlese přímo jemu a ten s úžasem prohlásil: "Já bych se měl učit od něj".

Angelo Michajlov je autorem hudby řady písní pro Martu Kubišovou, Václava Neckáře, Hanu Zagorovou, Miluši Voborníkovou, Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou, Karla Černocha, Waldemara Matušku, Josefa Laufera ad.

Složil hudbu například k filmům Dívka na koštěti, Lucie, postrach ulice, Hop a je tu lidoop, Metráček, Chobotnice z II. patra, Arabela se vrací, Zlatovláska, Dobré světlo, 30 panen a Pythagoras, Bylo čtvrt a bude půl, Ďábelské líbánky a mnoho dalších. Z večerníčku, ke kterým Angelo složil hudbu je známý Káťa a Škubánek.

Těsně před svou smrtí začal psát hudbu k připravovanému muzikálu Rex Oidipus, toto dílo však nestihl dokončit. Zemřel 7. července 1998 na srdeční selhání na chalupě ve Valkeřicích.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V soukromém životě byl celkem třikrát ženatý a vychovával dvě vlastní a dvě nevlastní dcery.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]