Aš

Aš (německy: Asch) je město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb. Město Aš leží v Ašském výběžku a je obklopeno ze tří stran Německem (Bavorskem a Saskem). Přímo zde i blízkém okolí je několik hraničních přechodů s Německem. Název města vznikl z německého názvu ryby - lipana, který se objevuje i ve znaku města.

Historie

13. století

V roce 1270 získává ašský kostel řád německých rytířů. Je to také první zaznamenaná zmínka o Aši. Město samotné, je v historických pramenech zmíněno o něco později, v roce 1281, kdy bylo zastaveno římským králem Rudolfem Habsburským fojtu Jindřichovi z Plavna.

14. století

V roce 1331 byla Aš a město Selb zastaveno králem Janem Lucemburským znovu pánům z Plavna, zbytek Ašska potom pánům z Neydberka. Plavenští si na Mikulově vybudovali vedlejší sídlo. Neydberkové chtěli pravděpodobně mezi lety 1335 až 1355 oddělit Aš od Chebska, protože Chebští páni se dožadovali krále Jana Lucemburského privilegií, podle nichž by k tomuto dojít nemohlo. Kolem roku 1400 kupují celé Ašsko od pánů z Plavna Zedtwitzové.

15. století

V roce 1422 dochází k tomu, čeho se Chebští obávali. Císař Zikmund předává celé Ašsko Zedtwitzům jako mužské léno. Zedtwitzové poté vlastní Ašsko po více jak dalších 250 let.

18. století

V roce 1775 je Ašsko nadobro připojeno k Čechám. Textilní průmysl v regionu rychle sílí, a koncem 18. století se z Aše stává průmyslové centrum. Roku 1775 Marie Terezie vydává tzv. Ašské temperamentní body, které měli původně usnadnit politickou a soudní správu na Ašsku. Roku 1781 byl vydán Toleranční patent, který dal na Ašsku stejná práva katolíkům i evangelistům.

19. století

V roce 1834 měšťan Theodor Körner vyrábí první Jacquardův tkalcovský stroj. V té době žije v Aši už přes 6000 tkalců. O třicet let později, roku 1864 v Aši vzniká první mechanická tkalcovna v Rakousku-Uhersku. V květnu roku 1877 dochází k velké stávce v textilní výrobě. Ta končí střelbou a smrtí jednoho z dělníků. V roce 1880 se Aš se svými třinácti tisíci obyvateli stává desátým největším českým městem. 2. srpna 1872 je Aš právně povýšena na město.

20. století

V roce 1904 byla v Aši založena odborná textilní škola se čtyřletým studiem. Textilní průmysl nadále velmi sílil, a v roce 1924 bylo ve městě již více než 120 tkalcoven, 13 barvíren, 52 obecných pletáren, a 129 pletáren punčoch. Z Aše se stalo velké průmyslové centrum. Bohatství ašských továrníků podporovalo propagandu Konráda Henleina, což vedlo k posilování jeho Sudetoněmecké strany a přebírání moci v okrese. Kvůli síle ašských nacistů bylo Ašsko připojeno k německé říši ještě před Mnichovským diktátem, v noci z 21. na 22. září 1938.

2. světová válka

3. října 1938 vstoupily do města jednotky wehrmachtu a o několik hodin později je následoval sám Hitler. Začala okupace českého území a Druhá světová válka. Všichni čeští úředníci a němečtí antifašisté byli nuceni opustit město. Během této doby se situace nejen v Aši, ale v celém Ašsku značně zhoršila. Textilní výroba ztrácela na své síle kvůli úbytku obyvatelstva a německé úřady postupně zastavovaly novou výstavbu ve městě. 20. dubna 1945 vstupují do Aše americké jednotky a osvobozují ji. Válka končí, ale problémy ne.

Vystěhováním německého obyvatelstva z Aše klesl počet obyvatel o více jak polovinu. I když byly některé závody předány do státní správy nebo do rukou nových českých osídlenců, nebylo možné udržet všechny v provozu. Mnoho továren muselo být uzavřeno. Reorganizace textilních továren v Aši pokračovala až do 50. let 20. století, kdy byly zřízeny n. p. Tosta, Ohara Aš (později n. p. Textilana), n. p. Krajka, n. p. Kovo nebo Metaz. V Aši byl později také otevřen závod pro výrobu výpočetní techniky Aritma.

V roce 1960 je požárem zničen evangelický kostel, nejhodnotnější památka města. Během 60. let bylo v Aši zbouráno velké množství starých domů, které byly nahrazeny domy panelovými. Vzniklo tak množství sídlišť, která přinesla přes tisíc nových bytů. V té době také přestal klesat počet obyvatel a v roce 1970 žilo v Aši již 11 620 lidí. Během 70. a 80. let bylo město obohacováno o velké množství nových domů, ale rekonstruovány byly i ty starší. Přibyly také obchody, místa ke sportu nebo nové hlavní nádraží.

Pádem komunistického režimu v roce 1989 také končí textilní éra města Aše. V 90. letech postupně zanikají všechny místní továrny, Tosta, Textilana i Krajka. Před úplným úpadkem zachránilo město otevření hraničního přechodu do Německa. Byl vybudován nový celní komplex, ve kterém sídlily jak české, tak německé celní úřady. Z Aše se postupně stávalo turisticky zajímavé místo.

21. století

Restaurovaný Lutherův památník v sousedství ašské radnice, jediný svého druhu v České republice (2008)

Vstup do 21. století znamenal pro město novou stavební éru. V centru města přibylo (a stále přibývá) množství nových, moderních polyfunkčních domů. Mezi lety 2004 a 2008 prošlo město čtyřmi etapami rekonstrukce silniční a parkovací infrastruktury. Byl vybudován ašský obchvat. V roce 2003 byla kompletně rekonstruována budova staré radnice, kam byl následně opět přemístěn Městský úřad. V sousedství byl vysvěcen památník vyhořelému evangelickému kostelu, v jehož blízkosti stojí také jediný památník dr. Martina Luthera v České Republice. Byly upraveny parky v okolí historické rozhledny na vrchu Háj, i parky ve městě. Menší obchody jsou nahrazovány obchodními domy. V roce 2008 navíc došlo k opravám velkého počtu panelových domů, které budou pokračovat i roce 2009, a byl vybudován třetí kruhový objezd v centru města, na Goethově náměstí.

Památky

Ve městě se zachovala řada významných památek.

Stavby

• Budova radnice byla jako barokní stavba postavena v roce 1733. V roce 1814 však vyhořela, a v roce 1816 byla znovu postavena podle původních plánu. Později bylo přistavěno další patro. Ve 20. století prošla kompletní rekonstrukcí. Bývala zde knihovna. Od roku 2003 se budova stala opět městskou radnicí.

• Ašské muzeum bylo založeno v roce 1892, a nyní sídlí v budově v Mikulášské ulici, která byla postavena jako zámek Zedtwitzů. Zde je také možné zhlédnout v Evropě ojedinělou sbírku 25 000 párů rukavic. Ašské muzeum také vede celostátní evidenci smírčích křížu, kterých se na Ašsku také několik nachází.

• Kostel sv. Mikuláše je římskokatolický kostel, který byl dostavěn v roce 1871.

• Salva Guradia je kamenný reliéf s císařskými symboly, kterým císařství osvobodilo Aš od nutného ubytování vojáků a ničení města. Nyní se nachází v ašském muzeu.

• Rozhledna na vrchu Háj, byla stavěna v letech 1902-1903. Jejím architektem je W. Kreis. Rozhledna je 36 metrů vysoká.

• Evangelický kostel Nejsvětější Trojice byl asi nejvýznamnější památkou Aše. Byl stavěn v letech 1747-1749 pro 2,500 lidí. Ašský dobrodinec Gustav Geipel do kostela zakoupil největší varhanní systém v tehdejších západních Čechách. Bohužel, kostel kompletně vyhořel při rekonstrukci v roce 1960. Zbytky byly později strženy. V roce 2003 bylo na místě kde stál založeno pietní místo.

Pomníky a památníky

• Pomník J.W.Goetha postavený v roce 1932. Jeho autorem je Johannes Watzal. Nachází se na Goethově náměstí.
• Pomník Dr. Martina Luthera byl postaven v roce 1883. Je to jediný Lutherův památník v Čechách. Jeho autorem je architekt J. Rössner.
• Památník obětem 1. světové války se nachází na ašském hřbitově. Má tvar obelisku umístěného na podstavci se jmény obětí.
• Památník obětem 2. světové války se nachází také na ašském hřbitově a také má tvar obelisku.
• Památník sovětským vojákům, kteří pomáhali osvobozovat ašské pohraničí, se také nachází na ašském hřbitově.
• Benešův památník se nachází na Okružní ulici, před budovou základní školy.
• Památník osvobození Aše americkou armádou stojí na hranici Masarykova náměstí a Sadů míru.
• Geipelův památník. Gustav Geipel byl ašský předválečný měšťan, průmyslník a dobrodinec, který daroval městu velkou spoustu pozemků a peněz na jejich úpravy. Památník byl odhalen na Okružní ulici v roce 1924.
• Körnerův památník (Körner- ašský předválečný průmyslník), se nachází v lesoparku pod rozhlednou.
• Jahnův památník (Jahn- ašský předválečná sportovec), se nachází v lesoparku pod rozhlednou.

Galerie

• 
  Ašská radnice
• 
  Kostel svatého Mikuláše v Aši
• 
  Budova Ašského muzea
• 
  Rozhledna na vrchu Háj

Školství

V Aši se nacházejí 3 základní školy, gymnázium, 5 mateřských škol, zvláštní škola a hudební škola. V Aši existovala také Střední průmyslová škola textilní (SPŠT). Ašské školy pravidelně pořádají vzdělávací setkání se školami německými.

V roce 2008 se Jiří Honomichl z 2. základní školy (Hlávkova) dostal do finálového kola soutěže o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos. Byl tak prvním ašským učitelem, který se dostal do finále této soutěže.

Sport v Aši

V Aši se nachází Tyršův stadion (Aš), kterému nikdo neřekne jinak než "Tyršák", fotbalové hřiště, krycí plavecký bazén, skateboardové hřiště, bowlingová dráha nebo tenisové kurty. Celá Aš je také protkána počtem cyklotras, které spojují nejen celé Ašsko, ale také se připojují na cyklotrasy německého Bavorska a Saska. V zimě je na vrchu Háj otevřen lyžařský areál, včetně sjezdovky. Největším ašským sportovním klubem je bezesporu TJ Jiskra Aš, která čítá okolo 900 členů.

Doprava

Silnice

Do Aše vede silnice číslo 64 z Chebu, která byla připojena na Ašský obchvat, dostavěný v roce 2002. Silnice 64 se napojuje na silnici vedoucí do Německa.

Železnice

Budova železniční stanice Aš

Aš s okolními městy spojuje i železnice, jmenovitě trať 148 Cheb - Františkovy Lázně - Hranice v Čechách. Pravidelný spoj z Chebu do Aše jezdí v pracovní dny každým směrem dvanáctkrát, jeden spoj denně pokračuje až do města Hranice. Počet víkendových spojení se pohybuje mezi devíti a deseti. V Aši se nachází stanice Aš (hlavní nádraží), Aš město (známé jako malé, nebo horní nádraží) a zastávka Aš předměstí.

Současné hlavní ašské nádraží bylo postaveno v roce 1969, a mělo být jakýmsi menším modelem chebského nádraží. Předchozí velké nádraží, nazývané bavorské, bylo zbouráno v roce 1968.

Z Aše vedou koleje ještě dále, až do města Hranice. Během druhé světové války byli vystavěny také koleje vedoucí do německého Selbu, ale po skončení války byla tato trasa zrušena a uzavřena. Poslední vlak, který tudy projel, byl osobní vlak, který vyjel dne 11. 9. 1951 z Hazlova, nezastavil na ašském nádraží, prolomil dřevěné zátarasy a přejel státní hranice do tehdejšího Západního Německa. Někteří cestující se o pár dnů vrátili zpět do Československa, ale někteří zůstali v Německu. Česká i německá strana přemýšlela o obnovení trasy Aš-Selb, ale k realizaci nakonec nedošlo. Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru byla tato myšlenka znovu nadhozena.

Kultura a zábava v Aši

V několika posledních letech se kulturní činnost v Aši významně zvýšila. Pivní slavnosti se stali každoroční vítanou zábavou, stejně jako akce Ašského císařství. V Aši "operuje" také divadelní klub Ašlerky.

Ašské muzeum pravidelně pořádá zajímavé výstavy týkající se Ašska. Galerie Jany Tyrolerové Na Háji, zase prezentuje umění ašských tvůrců.

Pro mladé je zde kvalitní hudební klub Klubíčko, který pravidelně připravuje zajímavé koncerty. Známé jsou také ašské hudební skupiny Mac Beth (již neexistuje) a 0609.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Aše mezi lety 1850 až 1989

Rok	1850	1930	1947	1961	1970	1975	1976	1980	1985	1989
Počet obyvatel	6825	22930	11378	9667	11622	11963	13954	14054	13419	13229

Vývoj počtu obyvatel města Aše od roku 1990 do roku 2007

Rok	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007
Počet obyvatel	13193	12298	12314	12445	12516	12486	12377	12340	12302	12285	12264	12590	12582	12676	12866	12814	12840	12957

Místní části

• Aš
• Dolní Paseky
• Doubrava
• Horní Paseky
• Kopaniny
• Mokřiny
• Nebesa
• Nový Žďár
• Vernéřov

Starostové města

Za Habsburské monarchie a Rakousko-Uherska

• Wilhelm Weiß (1850-1861)
• Nikol Ploß (1857-1861)
• Johann Bareuther (1861-1867)
• Nikol Adler (1867-1871)
• Wilhelm Kässmann (1871-1873)
• Nikol Ploss (1873-1885)
• Emil Schindler (1885-1908)
• H.G. Künzel (1908-1918)

Za První republiky

• Wilhelm Hofmann (1919-1920)
• Christian Geipel (1920-1928)
• Carl Tins (1928-1934)
• Johann Jäger (1934-1938)

Za Třetí říše

• Gustav Geipel (1938-1945)
• Richard Dobl (1945)

Od konce druhé světové války do roku 1989

• Miroslav Svoboda
• JUDr. Břetislav Hadač

Po roce 1989

• Mgr. Antonín Pospíšil
• Ing. Libor Syrovátka
• PaedDr. Antonín Veselý
• Mgr. Dalibor Blažek (?-současnost)

Partnerská města

Aš má následující partnerská města:

• Rehau, Německo
• Olešnice (Oelsnitz), Německo
• Fiumefreddo di Sicilia, Itálie
• Plavno (Plauen), Německo (od roku 1962)

Zdroje

• Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
• Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MěÚ Aš, (2005)
• Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Aš na Wikimedia Commons

• Město Aš
• statistické údaje města Aš
• www.asch-boehmen.de/ Německé stránky věnované historii Aše. Částečně v češtině.