Mokřiny (Aš)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mokřiny
Lokalita
Charaktervesnice
Obec
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel527 (2021)[1]
Katastrální územíMokřiny (3,41 km²)
PSČ352 01
Počet domů182 (2021)[2]
Mokřiny
Mokřiny
Další údaje
Webobec-mokriny.cz
Kód části obce98272
Kód k. ú.698270
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mokřiny (německy Nassengrub[3]) jsou vesnice, část města v okrese Cheb, se kterou tvoří, na rozdíl od ostatních ašských částí, jednotný městský celek.

Mokřiny se rozprostírají na poměrně velkém území. Na severu přiléhá město Aš, na východě se nachází ves Vernéřov, na jihu Nový Žďár, na jihovýchodě Nebesa a na západě se táhne státní hranice s Německem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mokřiny byly založeny Zedtwitzi někdy před rokem 1413, kdy jsou poprvé zmíněny v historických dokumentech. V roce 1874 se odtrhly od Vernéřova, a staly se samostatnou obcí. V této době zde žilo okolo 400 lidí. Rozvoj textilního průmyslu v Aši způsobil v druhé polovině 19. století nárůst obyvatel ve všech okolních obcích, včetně Mokřin, kde v roce 1930 žilo ve 174 domech již 1726 obyvatel. Po druhé světové válce se počet obyvatel razantně snížil.

V letech 1869–1975 byla samostatnou obcí, ke které patřily v letech 1950–1975 Nový Žďár a v letech 1961–1975 také Nebesa a od 1. ledna 1976 se vesnice stala součástí města .[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obchody a firmy v Mokřinách využívají výhodné pozice obce na hlavním tahu do města a také návaznost na něj. Přes Aš v současnosti proudí doprava již přes tři hraniční přechody, což je pro Mokřiny ekonomicky stejně výhodné jako pro Aš. V současné době se v Mokřinách nachází stavebniny, autobazar, množství auto- a pneuservisů, benzínová čerpací stanice nebo také tržnice. Ještě před několika lety zde také produkovala své výrobky porcelánka, která ale již zanikla.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 142 obyvatel, z toho 1 041 obyvatel německé národnosti a 101 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 521 obyvatel, 604 k evangelické církvi, 17 bylo bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů Mokřin[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 393 387 402 783 1 287 1 142 1 726 676 707 624 541 479 530 557 527
Počet domů 46 49 50 75 108 116 174 189 177 148 135 146 155 176 182

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Evangelický kostel v Mokřinách (2009)
Kostel sv. Karla Boromejského
  • Evangelický kostel postavený v roce 1913 podle návrhu německého architekta Otty Bartninga, patří mezi historicky nejcennější památky Mokřin. Kostel byl vysvěcen v roce 1914. Po druhé světové válce byl kostel užíván pravoslavnou církví jako kostel svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1994 byl kostel vrácen evangelické církvi, v jejímž užívání je dodnes. Nutno dodat, že stavby architekta Bartninga jsou v Německu považovány za národní památky, a podle toho také chráněny. Kostel je využíván i evangelíky z Aše, protože město svůj evangelický kostel ztratilo po požáru v roce 1960.
  • Kostel svatého Karla Boromejského je druhým, katolickým kostelem v Mokřinách, který byl v roce 1912 postaven stavitelem Antonem Möllerem v secesním stylu. V témže roce byl také vysvěcen. Katolíci v té době měli v Mokřinách mírnější převahu. Dnes je kostel nepřístupný, protože je dlouhodobě v rekonstrukci.
  • Památník obětem první světové války, který se nachází před vchodem do evangelického kostela, byl postaven v roce 1924.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Mokřinami prochází cyklotrasy číslo 2057 a 2063, a turistické trasy značené modrou a červenou značkou. Po červené značce se dá dostat například k nejbližším, historickým hraničním mezníkům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-18]. Dostupné online. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Nassengrub. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. 
  7. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MÚ Aš, (2005)
  • Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]