Nový rybník u Soběslavi (přírodní památka)

Nový rybník u Soběslavi je přírodní památka v severní části města Soběslav, která spadá do okresu Tábor v severovýchodní části Jihočeského kraje. Rybník leží v nivě Černovického potoka. Celá oblast má rozlohu asi 22,45 ha (bylo zřízeno ochranné pásmo podél hranic přírodní památky, bez udání přesné výměry, samotný rybník má plochu asi kolem 14 ha). Přírodní památkou byl Nový rybník a jeho okolí vyhlášeno roku 1949, v té době měla oblast ještě 67 ha, ale v roce 1997 se plocha zmenšila na 22,45 ha hlavně díky intenzivnímu nárůstu zemědělského a rybářského využití, nebo zastavování okolních oblastí. Celá přírodní památka byla od šedesátých let 20. století těžce devastována, mnoho organismů vymizelo, ale v době založení se tu vyskytovala obrovská diverzita fauny (hnízdiště vodní a mokřadní avifauny a mokřadní entomofauna) a flory s několika extrémně vzácnými druhy. Nacházely se zde také plovoucí ostrovy, které jsou nyní usazené na východní straně rybníka.

Lokalita

Město Soběslav se nachází v Jihočeském kraji v okrese Tábor, asi 40 km od Českých budějovic. Městem vede silnice e55 a také zde probíhá stavba nové dálnice D3, leží tedy na důležitém spoji mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Celá okolní krajina je poseta řašenilištěmi, polemi a rybníky, je tedy zřejmé, že rybníky jsou už součástí krajiny, ale to neznamená že mají vždy pozitivní vliv na místní ekosystém. Chovné rybníky typické pro jihočeskou oblast zde mají velký podíl na character krajiny a místní ekosystémy. Zejména přikrmování a z toho plynoucí zvýšené množství živin v rybníku má za následek zvýšení množství fytoplanktonu, řas a sinic. Vysazování kaprů v rybníce také vytlačí ostatní živočichy např. pro obojživelníky (jako v případě nového rybníka) to může mít katastrofální následky. Také se zde nachází mnoho zemědělských polí v blízkosti rybníků, což take přispívá k zvýšené koncentraci živin co se dostanou do rybníka.

Historie

Oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1949 (vyhlášeno Ministerstvem školství, věd a umění) z důvodu unikátní druhové diverzity a plovoucím ostrůvkům, které se nyní usadily na východní straně rybníka. Několikaletým vypuštěním v polovině 20. století původně plovoucí ostrůvky srostly. Přibližně do 60. let 20. století zde byla velká druhová diverzita. Nejkritičtější období narušování ekosystému bylo mezi roky 1970 a 2000, kdy se v tomto časovém úseku rybník hojně využíval pro hospodářské účely. Následkem tohoto neuváženého hospodaření je značně poničený ekosystém a vymizení většiny vzácných druhů. Některé části přírodní památky byly dokonce zastavěny, což byl hlavní důvod k zmenšení její plochy (1997) z 67 na 22 ha. Protože nejsou přesně vytyčené hranice je těžké určit dřívější výměru, ale částečně památka zasahovala do dnes již zastaveného okolí na východní a jižní straně rybníka.

Srostlé ostrovy na východní straně rybníka

Přírodní poměry

Geologie

Geologický podklad tvoří pararuly z období moldanubika, které překrývají terciální sedimenty neogénu, na ně nasedají kvarterní fluviální sedimenty. Také se zde nacházejí organogenní sedimenty.

Na fotce je vidět altánek a v pozadí rodinné domky v blízkosti rybníka

Hydrologie

Území se nachází v severní části města Soběslav (soutok Lužnice a Černovického potoka v povodí Vltavy, rybník je napájen náhonem z Černovického potoka, do kterého i odtéká. Plocha je asi 14 ha, ale k rybářskému využití je vhodná přibližně polovina, velká část rybníka je zarostlá srostlými ostrovy. Rybník se používá pro rybářské účely, chová se v něm kapr, cyklus je dvouhorkový, to znamená dvouletý hospodářský cyklus.

Flóra

Jeden z důvodů vyhlášení přírodní památky byla vysoká diverzita místní flory, ale díky četným vnějším zásahům se již většina ohrožených druhů v přírodní památce nevyskytuje (nebo nebyly v posledních průzkumech potvrzeny). Jedna z hlavních příčin ústupu diverzity flory byla rybářská a zemědělská činnost v těsné blízkosti rybníka. Místní flora je typická pro charakter rybníka, vyskytují se zde tedy vegetační poměry vázané na eutrofní rybníky. Mezi významné zástupce patří například vegetace vzplývavých makrofyt svazu nymphaeion albae se stuhlíkem žlutým (nuphar lutea), nebo rdestem vzplývavým (potamogeton natans), dobře vyvinuté litorální rákosiny (sv. phragmition communis), které se vyskytují hlavně v severní části rybníka, kde můžeme najít rákos obecný (phragmition communis), nebo zblochan vodní (glyceria maxima), dále se zde vyskytují bažinné olšiny (sv. alnion glutinosae). Ohrožené druhy, které byly zjišteny v průzkumu roku 2001: ostřice dvouřadá (carex disticha), ostřice hartmanova (carex hartmanii), ostřice nedošáchor (carex pseudocyperus), rozpuk jízlivý (cista virosa), prstnatec májový (dactylorhiza majlis), svízel severní (galium boreále), voďanka žabí (hydrocharis morsuranae), bazanovec kytkokvětý (lysimachia thyrsiflora), zábělník bahenní (pottentilla palustrhis), ptačinec bahenní (stellaria palustris), kapradiník bažinný (thelypteri palustis) , kozlík dvoudomý (valeriana dioica). Druhy které byly potvrzeny při průzkumu v roce 2008: prstnatec májový (dactylorhiza majlis), svízel severní (galium boreále), kapradiník bažinný (thelypteri palustis), kozlík dvoudomý (valeriana dioica).

Vlaková trať a turistická stezka jsou v těsné blízkosti rybníka

Fauna

V chráněném území byl zaznamenán (na jediném místě v České republice) vzácný pavouk z čeledi plachetnatkovitých enidia fulva. Další zástupci jsou z čeledí blanokřídlých (hymenoptera) přímo z této lokality je popsána poskočilka (copidosoma extraneum), jesnovačovitých (theridiiae),čelistnatkovitých (tetragnathidae), křižákovitých (aranediae), slíďákovitých (lycosidae), píďalkovitých (geometridae), soumračkovytých (hysperiidae), modráskovitých (lycaenidae) nebo babočkovitých (nymphalidae). Dále můžeme nalézt brouky z řádů mandelinkovitých (chrysomelidae), slunéčkovitých (coccinellidae), páteříčkovitých (cantharidae) a střevlíkovitých (carabidae). Na usedlých plovoucích ostrovech byly zjišteny druhy : sekáč (platybunus bucephalus), drabčík (philonthus fumarius), vzácní střevlíčci pterostichus aterrimus a paradromius longiceps. Z vodního ptactva tu dnes najdeme hnízdit jenom typické zástupce jako potápka malá (tachybaptus ruficollis), rákosník obecný (acrocephalus scirpaceus), strnad rákosní (emberiza schoeniclus), labuť velká (cygnus olor), lyska černá (Fulba atra), dále pak kachna divoká (anas platyrhynchos) a polák velký (aythia ferina). Dále se zde mohou vyskytovat jedinci jako rorýs obecný (apus apus), vlaštovka obecná (hirundo rustica), slavík obecný (luscinia megarhynchos), cvrčilka slavíková (locustella luscinioides), volavka popelavá (ardea cinerea), žluva hajní (obolus obolus), hnízdiště však potvrzeno nebylo. Přesto, že se zde dají nalézt stopy po vydře říční (lutra lutra), většina obratlovců po šedesátých letech 20. století vymizela. Dříve zde byl k nalezení např. bukáček malý (ixobrychus minutus), nebo kvakoš noční (nycticorax nycticorax), pro louky byl běžný výskyt sysla obecného (spermophilus citellus). Z obojživelníků a plazů se zde vyskytují různé druhy skokanů a byly pozorovány slepýš křehký (anguis fragilit) a užovka obojková (natrix natrix), od obou druhů byl však zpozorován jen jeden zástupce. Pro shrnutí můžeme říct, že se zde vyskytují převážně druhy typické pro odpovídající stanoviště, dříve zjištěné druhy bezobratlých se zde pravděpodobně (vzhledem ke stavu lokality) nevyskytují.

Pohled na východní část s ostrovy

Pohled na západní část

Turismus

Vzheledem k umístění rybníka v blízkosti centra města je často navštěvovaný turisty, na jižní hranici přírodní památky se nachází altánek, který je častým cílem turistů, za několik desítek let existence byl značně poničen ať už četnými zásahy ze stran obyvatel nebo jenom prostým zendbáním, vedle altánku se také nachází male dětské hřiště. Město Soběslav má také celkem bohatou historii a mnoho historických památek (např. Pozůstatky Rožumberského hradu Hláska), což přispívá ke zvýšenému turistickému ruchu v oblasti.

Plán ochrany

Prvotní plán ochrany je řízené využívání rybníka pro zachování vodních makrofyt. Jeden z problémů jsou splachy z polí blízko rybníka a vzhledem k umístění také vysoká návštěvnost lokality, která může mít negativní vliv na hnízdění ptáků k čemuž přispívá i vlakový spoj České Budějovice-Praha v těsné blízkosti rybníka. Rybník je také od 60. let 20. století hojně rybářsky využíván, chová se zde kapr, a i po úpravách hospodaření v 90. letech 20. století je kvalita vody na špatné úrovni. Louky v severozápadní části jsou opět koseny, snaha je taky částečně redukovat náletové dřeviny. V současné době jsou v severní části budovány malé rybníčky, což má ale za následek zánik komplexu střídavě vlhkých luk.

Odkazy

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Tábor

Literatura

• ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Nový rybník u Soběslavi, s. 454 až 455. 

Externí odkazy

• Lokalita na stránkách Drusop