Vrbina kytkokvětá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Bazanovec kytkokvětý)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVrbina kytkokvětá
alternativní popis obrázku chybí
Vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď prvosenkovité (Primulaceae)
Rod vrbina (Lysimachia)
Binomické jméno
Lysimachia thyrsiflora
L.
Synonyma
  • Naumburgia thyrsiflora
  • Nummularia thyrsiflora
  • bazanovec kytkokvětý [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) je z naší krajiny pomalu mizející planě rostoucí bylina, druh rodu vrbina. Ještě nedávno byla vrbina kytkokvětá řazena do samostatného rodu bazanovec pod jménem bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstá v mírním pásmu severní polokoule, od Britských ostrovů na západě po poloostrov Kola na severu a směrem na východ až po řeku Amur a poloostrov Kamčatku. Jižním směrem je rozšířena po Balkánský poloostrov, Malou Asií a Kazachstán, tam však roste převážně jen v horách. Vyskytuje se také v Severní Americe. V České republice se nachází roztroušeně až vzácně, zcela chybí v karpatské části Moravy. Těžištěm výskytu jsou bažinaté a rašelinné louky, břehy často zaplavovaných řek, příkopy. okolí slepých ramen, tůní, jezer a rybníků, vyžaduje kyselou půdu.

V České republice roste především ve společenstvech vysokých ostřic ve svazu Magnocaricion elatae a Caricion rostratae. Poměrně vzácný druh vyskytující se hojněji jen v Jižních Čechách a na Českolipsku, zcela je nepřítomný na Moravě v oblasti Karpat.[2][3][4]

Podle "Florabase.cz" se vrbina kytkokvětá v ČR vyskytuje: [1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá lysá rostlina s přímou lodyhou, vespod dutou a nahoře vyplněnou dření, vyrůstající z přímého až šikmého oddenku se svazky nadzemních kořenů s bělavými výběžky obnovovacích pupenů. Převážně nevětvená lodyha barvy zelené až žlutozelené je dole porostlá červenavými šupinami a podle místních podmínek dosahující do výše 25 až 60 cm. Porůstá přisedlými, poloobjímavými úzce kopinatými až eliptickými bezřapíkatými listy rostoucími křižmostojně nebo po 3 v přeslenech. Čepele jsou celokrajné, po okraji obyčejně ohrnuté, na líci červeně tečkované, lysé nebo jemně pýřité se zpeřeným žilkami a s ostrými vrcholy. Bývají dlouhé 5 až 15 cm a široké 0,6 až 2 cm, nejnižší listy jsou nejmenší.

Drobné pravidelné, oboupohlavné květy, mající cca 5 mm v průměru, jsou seskupeny do hustých válcovitých hroznů na 1 až 3 cm dlouhých stopkách které vyrůstají z paždí středních a hořejších listů lodyhy. Kalich dlouhý 1 až 2,8 mm bývá 5 až 7četný, červenavě tečkovaný, má úzce kopinaté plátky s tmavými pryskyřičnými kanálky. Smetanově světle žlutá nálevkovitá koruna 3 až 7 mm dlouhá je 5 až 7četná s plátky s drobnými pruhy po načervenalých kanálcích. V květu je 5 (případně 6 nebo 7) tyčinek, čnících ven z koruny, které jsou vespod spojeny téměř jako jednobratré. Svrchní semeník je porostlý výrůstky které produkují nektar.

Protogynické květy se rozvíjejí v červnu a červenci a často jsou opylovány samosprašně. Po dozrání pylu se nitky tyčinek prodlužují a sklápějí tak, že zralý pyl z podlouhlých prašníků hořejších květů padá na blizny spodních které případně ještě opylí. Plodem je lysá, kulatá, tmavě tečkovaná tobolka 2 až 3 mm velká otvírající se 5 chlopněmi. Rozmnožuje se semeny nebo častěji oddenky.[2][3][4][5][6][7]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Vrbina kytkokvětá je typickým zástupcem mokřadních rostlin, jejichž biotopy byly v minulosti častými melioracemi a úpravami břehů řek a rybníků účelově likvidovány. Je proto vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. prohlášena za rostlinu silně ohroženou (§ 2) a "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" z roku 2000 zařazena mezi zranitelné druhy (C3-VU).[3][8][9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Vrbina kytkokvětá [online]. BOTANY.cz, rev. 10.07.2007 [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Naumburgia thyrsiflora [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 21.06.2009 [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Finland Nature and Species: Lysimachia thyrsiflora [online]. Luono Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Bazanovec kytkovitý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2012-10-24]. S. 42. Dostupné online. (česky) 
  6. Flora of China: Lysimachia thyrsiflora [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Flora of North America: Lysimachia thyrsiflora [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  9. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2001 [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]