Zblochan vodní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxZblochan vodní
alternativní popis obrázku chybí
Zblochan vodní (Glyceria maxima)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod zblochan (Glyceria)
Binomické jméno
Glyceria maxima
(Hartm.) Holmb., 1919
Synonyma
  • Glyceria aquatica
  • Glyceria spectabilis
  • Molinia maxima
  • Poa aquatica
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení zblochanu vodního

Zblochan vodní (Glyceria maxima) je mohutná, vytrvalá travina s velkým květenstvím, výrazně vlhkomilný druhrodu zblochan. Původem euroasijský druh rostoucí v mělkých vodách téměř po celé Evropě a v mírném pásmu Asie, obou Amerik i Austrálie. V České republice je rozšířen na většině území, nejčastější vyrůstá v oblastech s rybníky a na dolních tocích řek. Méně častý je v suchých oblastech a téměř nepřítomný je ve vyšších nadmořských výškách.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na okrajích mělkých, eutrofních, stojatých nebo pomalu tekoucích vod, např. v rybnících, tůních, slepých ramenech řek, melioračních kanálech, příkopech i na zamokřených sníženinách nivních luk. Rostlině nevadí kolísání vody, nedobře však snáší hluboké zaplavení během vegetační doby, ideálně roste při výšce vodní hladiny 0 až 30 cm. Příliš ji nevadí ani krátkodobé letní vyschnutí substrátu. Neroste v rašeliništích a na zasolených místech.

V rozlehlých vodách se vyskytuje na místech, kde se netvoří vlnobití, ale naopak se hromadí organický sediment. Tehdy porost vystupuje i na nízký břeh a rozrůstá se do sousedních vlhkých luk. Je tolerantní k zastínění, proto se často vyskytuje i v mělkých lesních tůních lužních lesů. Pokud roste na stanovištích s vodou hlubokou nad 30 cm, bývá rostlina silně trsnatá a její stébla u báze poléhají. Na místech se stabilně mělkým zaplavením substrátu mívá rostlina stébla pevná a vzpřímená, intenzivně odnožuje a utváří velké, uzavřené porosty. Jako mladá rostlina má poměrně pomalý vývoj, poprvé kvete až druhým rokem, dožívá se však i 10 let.[2][3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vzrůstná, vytrvalá tráva dorůstající do výše 80 až 200 cm a rychle se šířící dlouhými podzemními oddenky. Stébla jsou u spodu až 1 cm hrubá a mají světle zelené listy vyrůstající z oblé nebo mírně zmáčknuté pochvyouškem. Listové čepele, dlouhé 3 až 6 cm a široké 1 až 2 cm, mají uprostřed dvojitou drážku a na vrcholu kápovitou špičku, na líci jsou hladké a na rubu drsné, proti světlu jsou v nich patrné spojky mezi žilkami.

Na konci stébla vyrůstá bohaté, 25 až 40 cm dlouhé květenství, stejnoměrně rozvolněná lata. Je tvořena drobnými, asi 5 až 10 mm dlouhými, stopkatými, bočně stlačenými klásky s pěti až deseti kvítky. Plevy i pluchy jsou bez osin. Kvítky, rozkvétající od července do srpna, jsou opylovány větrem, plodem je obilka velká 1,5 až 2 mm.

Zblochan vodní se rozmnožuje jak semeny (obilkami), tak i (a to především) rozrůstáním odnoží oddenku, spolehlivě zakoření i z jeho odlomené a odplavené části.[2][3][5][6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Vytvářejí monokultury, které na stanovišti výrazně snižují množství jiných rostlinných druhů. Omezují také přirozený výskyt bezobratlých živočichů a vytvářejí vhodné prostředí pro larvy komárů.

Počátkem léta mladé rostliny poskytují výbornou píci pro dobytek, nesnášejí však časté kosení a obvykle je problém se sklizní ze zamokřených ploch. Uměle se zblochan vodní vysazuje pro zpevnění vlhkých, nestálých břehů nebo jako okrasná rostlina do větších parkových rybníčků, pozor však na rychlé rozrůstání. Nejčastěji je vysazována jeho vyšlechtěná varieta 'Variegata', která je nižšího vzrůstu a má podélně zeleno-bíle pruhované listy.[2][4][5][8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d JÍROVÁ, Alena. BOTANY.cz: Zblochan vodní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 25.10.2007 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b PACZKOWSKA, Grazyna. FloraBase the Western Australian Flora: Glyceria maxima [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 18.11.1993 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b ŠUMBEROVÁ, Kateřina; CHYTRÝ, Milan; DANIHELKA, Jiří. Vegetace České republiky: Rákosiny se zblochanem vodním [online]. Ústav botaniky a zoologie, Masarykova univerzita v Brně, rev. 2011 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c NOVOTNÁ, Romana; KOBES, Milan. Pícní a plevelné trávy - 2. část: Zblochan vodní [online]. Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita, České Budějovice [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. (česky) 
  6. CLAYTON, W. D.; VORONTSOVA, M.; HARMAN, K. T. et al. Glyceria maxima [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, rev. 03.02.2016 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CHEN, Shou-liang; LI, De-Zhu; ZHU, Guanghua et al. Flora of China: Glyceria maxima [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SCHIMANA, Walter. Vodní rostliny. Praha: Rebo Production, 2007. 96 s. ISBN 978-80-7234-652-3. Kapitola Zblochan vodní, s. 36. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]