Přeskočit na obsah

Podhradí (okres Cheb)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podhradí
Část obce Podhradí a ruiny hradu Neuberg
Část obce Podhradí a ruiny hradu Neuberg
Znak obce PodhradíVlajka obce Podhradí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obec
Obec s rozšířenou působností
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel216 (2024)[1]
Rozloha6,36 km²
Katastrální územíPodhradí u Aše
Nadmořská výška562 m n. m.
PSČ352 01
Počet domů72 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodhradí 55
352 01 Aš 1
posta@oupodhradi.cz
StarostaKamila Červenková
Oficiální web: www.oupodhradi.cz
Podhradí na mapě
Podhradí
Podhradí
Další údaje
Kód obce538817
Kód části obce69264
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Podhradí (německy Neuberg[3] nebo také Neuberg bei Asch) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde 216[1] obyvatel.

Geografie

Věž hradu Neuberg

Podhradí leží po levé straně Ašského potoka přibližně 5 kilometrů severně od Aše, v nadmořské výšce 562 metrů. Obec se rozkládá pod ostrohem, na němž stojí zbytky hradu Neuberg ze 13. století.

Podhradí bylo před druhou světovou válkou samostatnou obcí, poté tvořilo jednotnou obec spolu s vesnicemi Doubrava a Kopaniny. V roce 1975 bylo připojeno k Aši, a od roku 1990 je opět samostatnou obcí.

K Podhradí patří samota Marak, ve které stojí 12 domů. V minulosti patřily k Podhradí také usedlost se zámkem Smrčina a vesnice Elfhausen a Kamenná, z nichž Elfhausen již samostatně neexistuje a Kamenná dnes spadá pod obec Krásná.

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1288, kdy císař Rudolf Habsburský předává hrad Neuberg jako léno pánům z Plavna poté, co jeho majitel, Albrecht z Neubergu umírá. Plavenští léno obratem převádějí na Neubergy příbuzné se zemřelým Albrechtem. Za vlády Karla IV. byl hrad napaden a rozbořen. Později byl však opraven. V roce 1392 zdědil Podhradí Konrád ze Zedtwitz, jenž byl manželem Hedviky z Neubergu. Podhradí se stává centrem vlády Zedtwitzů na Ašsku. Ti postupně skupují většinu ašského území. V roce 1422 vyjímá císař Zikmund Lucemburský všechna Zedtwitzká území ze soudních pravomocí města Chebu. Vyjadřuje tím vděčnost za to, že se Zedtwitzové neúčastnili husitských válek.

V roce 1470–1490 Zedtwitzové staví v Podhradí kostel Dobrého pastýře, který je 16. století přestavěn.

V roce 1610, po velkém požárů přestává být Podhradí centrem Zedtwitzkého ašského panství. Rodina se v té době rozděluje na několik částí, které se přesouvají do nově vzniklých zámků v Kopaninách, Smrčině, Doubravě, Aši a dvou zámků v Podhradí. Tento stav zůstává víceméně ustáleným až do roku 1945.

V roce 1717 je v Podhradí postavena nová škola, jejíž budova již nestojí. V dnešní době v Podhradí škola není, kvůli nedostatku žáků. V roce 1902 je při požáru zničen Horní zámek včetně pivovaru, a již není nikdy obnoven. Spodní zámek je zničen o pár let později. Zbytky z obou zámků a hradu dlouhou dobu chátraly, od 21. století se obec snaží zachraňovat alespoň tyto ruiny.

V 18. a 19. století nabývá Podhradí na síle. V polovině 19. století zde žije skoro dva tisíce obyvatel, kteří se živí především v textilních továrnách, papírnách a v zemědělství. Druhá světová válka je však pro Podhradí osudná. Vysídlení německých obyvatel má za následek téměř vylidnění obce, a roli zde hraje také velmi špatná dosidlovací politika. Od roku 1947 do roku 2001 počet obyvatel stále jen klesal.

V roce 2009 se kvůli velmi tíživé finanční situaci mluvilo na podhradském obecním úřadě o možném spojení se sousední obcí Krásná.[4] K tomu nakonec nedošlo a situace se zlepšila. V roce 2011 obec dokonce požádala o zhotovení vlastního znaku a vlajky, které byly občany vybrány a jsou již v současné době v platnosti.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel[5]
Rok 1850 1930 1947 1961 1970 2001 2006 2015
Počet obyvatel 1919 2002 540 321 257 166 175 193

Památky

  • 22 metrů vysoká věž hradu Neuberg ze 13. století
  • Trosky Horního a Dolního zámku
  • Kostel Dobrého pastýře z let 1470–1490
  • Pomník obětem válek z let 1848–1849, 1859 a 1866 postavený v roce 1893
  • Památník obětem první světové války
  • Smírčí kříž u OÚ
  • Smírčí kříž u samoty Marak

Zaniklé stavby

Kultura

V Podhradí se každoročně koná Podhradské posvícení, slavnosti pořádané místními občany a německými rodáky. Podhradské posvícení se koná v okolí prostor hradu Neuberg.

Doprava

Obcí prochází silnice 216 z Aše, která dále pokračuje do Kopanin a Doubravy, kde končí na státní hranici s německým Saskem. Železniční zastávka Podhradí se nachází na trati č. 148 (Cheb-Hranice v Čechách), ale je umístěna poněkud "z ruky", ve vesnici Kamenná.

Turistika

Podhradím prochází cyklistické trasy 2059 a 2061, a také modře a zeleně značená turistická trasa. V blízkosti se nachází přehrada Bílý Halštrov, která je vyhledávaným místem během turistické sezóny.

V roce 2011 obec realizovala projekt Naučné stezky, které vede okolo zřícenin hradu, zámků a kostela a v deseti bodech seznamuje návštěvníka s historií i současností obce. Za tímto účelem bylo také revitalizováno okolí hradu, které probíhá již několik let.

Při návštěvě toho nádherného místa nesmíte vynechat i soukromou kavárnu na začátku vesnice. LP Vintage Coffee Bartákovi.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. VŠETEČKA, Miroslav. Spojení s Krásnou může být řešení (interview se starostou Podhradí, Josefem Smolkou). Listy Ašska. Září 2009, roč. IX., čís. 33, s. 2. 
  5. Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2001, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008"

Literatura

  • Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
  • Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MěÚ Aš, (2005)
  • Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
  • Ašsko a Chebsko, Jaroslav Vít (2007)

Externí odkazy