Meandry Botiče
 Meandry Botiče | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Botič protékající podzimní krajinou | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 29. dubna 1968 |
| Vyhlásil | Národní výbor hl. m. Prahy |
| Nadm. výška | 220–235 m n. m. |
| Rozloha | 4,32 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 10 |
| Umístění | Hostivař, Záběhlice (přírodní park Hostivař-Záběhlice) |
| Souřadnice | 50°2′58,72″ s. š., 14°31′49,65″ v. d. |
  Meandry Botiče | |
| Další informace | |
| Kód | 239 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Meandry Botiče je přirozený meandrovitý tok potoka Botič s břehovými porosty s výskytem chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů.[3]
Meandry Botiče jsou součástí přírodního parku Hostivař – Záběhlice a je také součástí sporného území zvané Trojmezí. Její rozloha je 6,7005 ha a nachází se v nadmořské výšce 220 až 235 m n. m. Přírodní památka byla vyhlášena 29. dubna 1968 a stala se tak nedílnou součástí pražských chráněných území.[3]
Lokalita
Památka se nachází v jihovýchodní části Prahy a protéká městskými částmi Hostivař a Záběhlice. Památka začíná od hráze Hostivařské přehrady a končí na území Práče v Záběhlicích. Kousek od přírodní památky se nachází ekologické centrum Toulcův dvůr.
Historie
Koryto Botiče se formovalo v mladším pleistocénu, tedy ve čtvrtohorách, zhruba před 100 až 500 tisíci lety vlivem činnosti tekoucí vody. V období holocénu před 10 tisíci lety bylo zanesené koryto přehloubeno. Díky nivním půdám, které vznikají při povodních, se zde velmi daří zemědělcům. Doklady o zemědělské činnosti se dochovaly z doby před 7 tisíci lety. Své pozůstatky tu zanechali Germáni, Keltové i Slované. V době středověku v 11. století zde byl hojný rybolov.[4]
Od roku 1964, kdy došlo k napuštění Hostivařské přehrady, došlo ke změně vodního režimu a potok přestal být záplavový. 29. dubna 1968 byla přírodní památka Meandry Botiče vyhlášena jako chráněný přírodní výtvor z důvodu ochrany chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů. Posléze byla v roce 1993 kategorizována jako přírodní památka. Během 80. a 90. let 20. století proběhla inventarizace fauny a flóry.[3]
Přírodní podmínky
Geologie
Podloží je složeno převážně z břidlic ze staršího paleozoika – ordovický stupeň Beroun. Nadloží je tvořeno aluviálními sedimenty tvořenými z valné většiny hlínami a hlinitými písky. Těsně nad přehradou se však nachází dokonce i štěrkopísky. Podél potoka jsou nivní půdy, které jsou i dnes zemědělsky využívané.[3]
Flora
Na území přírodní památky Meandry Botiče se nachází celá škála rostlin. Stromové patro tvoří hlavně olše lepkavá (Alnus glutinosa) a 2 druhy vrb – vrba křehká (Salix fragillis) a vrba bílá (Salix alba). Mezi další dřeviny, které zde můžeme spatřit, patří jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula), javor klen (Acer pseudoplatanus) či javor mléč (Acer platanoides). Častý je invazní druh trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Bez černý (Sambucus nigra) či střemcha obecná (Prunus padus) pak tvoří hlavní zástupce keřového patra. Mezi vzácné byliny kvetoucí v jarních dnech patří dymnivka dutá (Corydalis cava), blatouch bahenní (Caltha palustris), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), sasanka hajní (Anemone nemorosa) nebo sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides). Najdeme tu pak celou řadu běžných ruderálních bylin jako šťavel kyselý (Oxalis acetosella), hluchavka bílá (Lamium album), kuklík městský (Geum urbanum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus) apod.[3][5]
Fauna
Mezi bezobratlé živočichy obývající tuto lokalitu patří celá škála brouků. Například ze skupiny nosatcovitých Rhynchaenus foliorum nebo ze skupiny střevlíkovitých Ocys quinquestriatus. Vyskytuje se zde otakárek fenyklový (Papilio machaon) i otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), zákonem chráněné motýly.[5]
Zvláštně chráněným obratlovcem na tomto území, ze skupiny ryb, je ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser). Můžeme tu také nalézt pstruha obecného potočního (Salmo trutta fario) nebo okouna říčního (Perca fluviatilis). Mezi chráněné obojživelníky patří kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo) a ropucha zelená (Pseudepidalea viridis). Dále pak můžeme najít kriticky ohroženého skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a skokana zeleného (Pelophylax esculentus), druhy velmi hlučné v období páření. Jako zástupce plazů je zde chráněná ještěrka obecná (Lacerta agilis), častý je tu také běžný slepýš křehký (Anguis fragilis).[3][5]
Přírodní památka Meandry Botiče jsou významnou ornitologickou lokalitou. Byly zde zdokumentovány chráněné druhy jako žluva hajní (Oriolus oriolus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), sýček obecný (Athene noctua), slavík obecný (Luscinia megarhynchos) nebo ledňáček říční (Alcedo atthis), který si staví hnízda v říčních sedimentech. V okolí jsou pak velmi častí zástupci hrabavých ptáků, zejm. bažant obecný (Phasianus colchicus), kteří žijí na polích v okolí. U vody však můžete nejčastěji spatřit kachnu divokou (Anas platyrhynchos).[3][5]
Ochrana
Jako dlouhodobý cíl péče je nutnost zachovat potok Botič a s ním i vzácné organismy, kteří v jeho okolí žijí a snažit se snížit rozšíření invazních druhů. Dále je pak nutné se snažit omezit znečištění této lokality, které sem přichází z okolních sídlišť a polí.
Podle plánu péče o přírodní památku Meandry Botiče by měla ochrana mít tři stěžejní způsoby ochrany:
- Vyřezávání křovin – tato činnost je plánovaná jednou do roka. Cílem je omezit rozšíření nepůvodních druhů jako je pámelník bílý (Symphoricarpos albus), bez černý (Sambucus nigra), tavolník (Spiraea) a dřín (Cornus). Vyřezávání probíhá ve vegetačním období pomocí ruční nebo motorové pily.
- Úklid odpadků – cílem je vysbírat všechny odpadky v dané lokalitě a poté vhodně zlikvidovat mimo chráněnou oblast. Úklid probíhá na začátku a na konci vegetačního období.
- Likvidace invazních druhů rostlin – cílem je se zbavit hlavně dvou invazních druhů a to křídlatky (Reynoutria) a netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli-tangere). Křídlatka se hubí pomocí 10% roztoku Roundap Biaktiv. Likvidace je nejúčinnější v září, kdy si rostlina stahuje živiny do kořenů. Netýkavka se odstraňuje vytrháváním ze země, nejlépe když kvete. Rostlinné zbytky se poté musí odvést a zlikvidovat mimo chráněné území.[3]
Ochranu této lokality také podporují menší neziskové organizace, např. Junák, které pravidelně odstraňují odpadky kolem potoka.[6]
Olše lepkavá (Alnus glutinosa) je v poslední době napadena invazním „houbovitým“ škůdcem Phytophthora alni, který způsobuje smrtelné onemocnění. Takto napadené rostliny je nutné okamžitě odstranit a na místě spálit, aby se škůdce nešířil dál.[3][7]
Turismus
Díky tomu, že je lokalita v blízkosti velkých sídlišť, koncentruje se zde množství lidí hledajících odpočinek a sportovní využití (běžci, cyklisté, chodci, či návštěvníci se psy). Toto množství lidí vyvolává pro lokalitu četné negativní dopady. Lidé odhazují odpadky, pohybují se mimo vyznačené stezky a sešlapují místní vegetaci. Psi svými exkrementy eutrofizují půdu množstvím dusíku.[3]
Každý rok na podzim se koná hromadné vodácké splutí Rio Botičo. Trasa začíná u Hostivařské přehrady a končí ve Vltavě.[4]
Zajímavostí je, že na Magistrátu hlavního města Prahy došlo k chybě a přírodní památka Meandry Botiče je evidována jako přírodní památka Meandr Botiče.
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g h i j Archivovaná kopie. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2012-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-03.
- ↑ a b http://botic.sweb.cz/
- ↑ a b c d Archivovaná kopie. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2012-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-17.
- ↑ http://www.72hodin.cz/projekty/roveri-cisti-zahradni-mesto[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-08-03/chradnuti-olsi-v-cr
Literatura
- SEQUENS, Tomáš. Přírodní park Botič-Milíčov. Praha, 1996. 73 s.
