Přeskočit na obsah

Vratič chocholičnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Jak číst taxoboxVratič chocholičnatý
alternativní popis obrázku chybí
Vratič chocholičnatý (Tanacetum corymbosum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodvratič (Tanacetum)
Binomické jméno
Tanacetum corymbosum
(L.) Sch. Bip., 1844
Synonyma
  • Chrysanthemum corymbosum
  • Pyrethrum corymbosum
  • kopretina chocholičnatá
  • řimbaba chocholičnatá
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozkvetlý úbor a listy
Zákrov úboru

Vratič chocholičnatý (Tanacetum corymbosum) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina slunných strání, kvetoucí v letních měsících žlutobílými květy sestavenými do nevelkých úborů. Tento v české přírodě původní druh je nyní nomenklaturně jedním z mnoha druhů rodu vratič (Tanacetum), v minulosti byl řazen do rodu Pyrethrum a ještě předtím do rodu Chrysanthemum.[1][2]

Teplomilný hemikryptofyt vyskytující se v lesnatých oblastech termofytika. Roste ve světlých lesích a jejích okrajích, v lesostepích, suchomilných trávnících i na výslunných skalnatých stráních, obvykle na lehké písčité, střední hlinité i těžké jílovité, vždy však dobře odvodněné půdě. Upřednostňuje půdy slabě vysýchavé, bohaté na živiny a s podložímbazických hornin. K růstu potřebuje plné slunce, ve stínu neprospívá. Toleruje silné větry, špatně roste v blízkosti moře, nesnáší zasolenou půdu. Rostlina kvete od června do srpna. Stupeň ploidie x = 4, počet chromozomů 2n = 36.[1][2][3][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je rozšířena téměř v celé Evropě (vyjma Skandinávie a severu Ruska) a dále její areál na východě zasahuje na Kavkaz, západní Sibiř, do Střední a jihozápadní Asie a i na území severní Afriky.

V české krajině se vyskytuje hlavně v teplejších lesnatých oblastech termofytika a přilehlých oblastech mezofytika. Hojný je nejvíce na MoravěBílých Karpatech a v Čechách na Křivoklátsku a v Českém krasu.[1][2][3][5]

Vytrvalá, obvykle chlupatá bylina s přímou lodyhou, vysokou 40 až 80 cm, vyrůstající z rozvětveného uzlovitého oddenku. Lodyha je v horní části řídce rozvětvená, bývá pěti i vícehranná, plná a někdy na bázi fialově naběhlá. Je řídce porostlá střídavými, na rubové straně světlejšími listy s úzce eliptickými čepelemi, které jsou v horní části peřenosečné a ve spodní zpeřené, mívají pět i více párů kopinatých, zubatých peřenosečných úkrojků či peřenosečných lístků. Spodní lodyžní listy s řapíkem asi 4 cm dlouhým jsou nahloučené, mají zpeřené čepele 10 až 21 cm dlouhé a 3 až 7 cm široké; výše vyrůstající listy jsou přisedlé a jejích peřenosečné čepele jsou dlouhé 3 až 5 cm a široké 2 až 4 cm.

Na vrcholu lodyhy a jejích větví vyrůstají květy sdružené ve 4 až 5 cm velkých stopkatých úborech, které v počtu tři až patnáct vytvářejí řídkou koncovou chocholičnatou latu. Úbory mají polokulovitý zákrov velký 10 až 15 mm se střechovitě se překrývajícími listeny ve čtyřech řadách. Květy ve středu úboru jsou oboupohlavné, mají srostlou trubkovitou, žlutou, pěticípou korunu a redukovaný kalichem. Okrajové květy jsou samičí, jazykovité, s čistě bílou, rýhovanou, asi 10 až 20 mm dlouhou ligulou se třemi zuby na vrcholu. Samosprašné květy bývají opylovány létajícím hmyzem, včelami a mouchami, slétajícím se pro nektar v drobných květech. Plody jsou asi 3 mm dlouhé skořicově hnědé nažky s drobným lemem, které dozrávají počátkem podzimu a jsou rozfoukávané větrem.

Rostliny se rozmnožují na podzim či brzy na jaře vysetými semeny (nažkami), nebo rozdělením trsu s částí oddenku.[1][2][3][6]

Vratič chocholičnatý nemá valného ekonomického významu, snad jen lze připomenout, že se v některých krajích používá v lidovém léčitelství. Tinktura sloužívá jako repelent proti hmyzu, nať ve formě nálevu proti bolestem, horečkám, na podporu trávení, proti střevním parazitům i pro rozšíření cév. Čerstvé listy se žvýkaly při migréně. Rostlina se sklízí, když přichází do květu, a může se sušit pro pozdější použití. Květenství s právě nakvetlými květy se také mohou usušit a použít při aranžování do suché vazby.[2][3][4]

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Tanacetum corymbosum, s. 159–160. 
  2. a b c d e HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Pyrethrum corymbosum [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.07.2007 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  3. a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Tanacetum corymbosum [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 07.06.2018 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  4. a b Pyrethrum corymbosum [online]. Дмитрий Орешкин, Плантариум, RU [cit. 2019-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-31. (rusky) 
  5. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Tanacetum corymbosum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2019-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  6. JELÍNKOVÁ, Eva. Tanacetum corymbosum [online]. Eva Jelínková [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]