Ludgeřovice
| Ludgeřovice | |
|---|---|
 ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hlučín |
| Obec s rozšířenou působností | Hlučín (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′25″ s. š., 18°14′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 980 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,83 km² |
| Katastrální území | Ludgeřovice |
| Nadmořská výška | 232 m n. m. |
| PSČ | 747 14 |
| Počet domů | 1 481 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Markvartovická 52/48 747 14 Ludgeřovice urad@ludgerovice.cz |
| Starosta | Mgr. Daniel Havlík |
| Oficiální web: www | |
  Ludgeřovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 507971 |
| Kód části obce | 88412 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží na východním okraji Oderských vrchů mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statutu města.
Název
Jméno vsi bylo odvozeno od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo "Liutgerovi lidé". Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al ("Ludgerovo údolí").[3]
Historie
První písemná zmínka o vsi je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je ztvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.
Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). [4] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. [5]
Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. [5] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. [6] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. [7] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. [8]
O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků. Dne 12. dubna 1995 byl předsedou Poslanecké sněmovny obci udělen znak a prapor obce. Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.
Významní rodáci
- Ludvík Kus[9] (1931–2010), český kněz, krnovský děkan
- Vladimír Coufal (*1992), fotbalista
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Mikuláše – novogotický chrám z let 1906–1907
Galerie
-
Kostel svatého Mikuláše a fara -
Portál kostela -
Obecní úřad
Partnerská města
Tisovec, Slovensko
Putnok, Maďarsko
Nowy Żmigród, Polsko
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 562.
- ↑ Nové sdružení bude připomínat originalitu Hlučínska. iDNES.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b VJAČKA, Adolf. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovie, Leden 2015 [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11.
- ↑ ADOLF, Vjačka. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovice [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11.
- ↑ Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04.
- ↑ Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04.
- ↑ http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/odesla-vyznamna-osobnost-dekan-ludvik-kus20100628.html Odešla významná osobnost: děkan Ludvík Kus
Literatura
- PLAČEK, Vilém; PLAČKOVÁ, Magda. Ludgeřovice v sedmi staletích. Ludgeřovice ; Háj ve Slezsku: Obecní úřad Ludgeřovice ; František Maj, 2003. 373 s. ISBN 80-86458-12-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludgeřovice na Wikimedia Commons - Ludgeřovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Statistické údaje obce Ludgeřovice
- Sbor dobrovolných hasičů Ludgeřovice
