Holasovice
| Holasovice | |
|---|---|
 Rodný dům Pavla Křížkovského (kresba z r. 1886) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Opava |
| Obec s rozšířenou působností | Opava (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′54″ s. š., 17°48′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 366 (2024)[1] |
| Rozloha | 16,23 km² |
| Nadmořská výška | 278 m n. m. |
| PSČ | 747 74 |
| Počet domů | 418 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Holasovice 130 747 74 Holasovice obec.holasovice@opava.cz |
| Starosta | Ing. Václav Volný |
| Oficiální web: www | |
  Holasovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 507113 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Holasovice (německy Kreuzendorf[3] též Hollasowitz[4], polsky Holasowice, Hołasowice) leží v okrese Opava. Svým českým názvem připomínají jedno z nejstarších osídlení na území Čech, Moravy a Slezska. Název je odvozen od slovanského kmene Holasiců, kteří zde měli jedno ze svých sídelních hradišť, a to na plochém návrší uprostřed obce. Četné archeologické nálezy potvrzují stáří původního hradiště na 4500 let.
Má přibližně 1 400[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1623 ha. Ve vzdálenosti 10 km jihovýchodně leží statutární město Opava, 13 km severozápadně město Krnov, 18 km východně město Kravaře a 23 km jižně město Vítkov.
Název
Nejstarší doklady (1218 a 1234) ukazují podobu Holašice, jehož výchozí Holašici bylo odvozeno od osobního jména Holaš a znamenalo "Holašovi lidé". Vedle tohoto tvaru se používala též podoba Holašovice doložená poprvé k roku 1237 v upravené německé podobě Holspitz (česky až 1377 jako Hološovice). Z roku 1524 poprvé doložena podoba Holasovice. V němčině se ves od 18. století nazývala Kreuzendorf ("ves křížovníků", míněno Německých rytířů), což bylo jméno přenesené od Holasoviček u Hlubčic (dnes v Polsku).[5]
Historie
Holasovice a okolní území bylo od 6. stol. obývané slovanským kmenem Holasiců. V roce 874 bylo území kmene Holasiců připojeno velkomoravským knížetem Svatoplukem (vládl 870–894) k Velké Moravě. Po zániku Moravy se za českého knížete Boleslava I. (vládl 935–972) se stává Holasicko po vítězných bitvách s Maďary u Lechu a na jihovýchodní Moravě roku 955 součástí Českého knížectví. V roce 999 je celé území odtrženo a připojeno k Polsku. V 11. století za vlády českého knížete Oldřicha (vládl 1012–1034) bylo znovu připojeno k Českému státu. V roce 1269 český král Přemysl Otakar II. (vládl 1253–1278) zřídil na celém Holasicku Opavské vévodství jako samostatnou zemi a věnoval ji svému levobočkovi Mikulášovi I., který zde založil boční větev rodu Přemyslovců. Po vymření opavských Přemyslovců v první polovině 15. století se zde střídali držitelé. Holasovice patří k nejstarším známým osídlením v širokém okolí. První písemná zmínka o Holasovicích pochází z roku 1155, kdy jsou zmíněny v bule papeže Hadriána IV. Svůj význam Holasovice ztrácejí poté, když Opava v roce 1224 získala městská práva.
Od Bílé hory patřily Holasovice Lichtenšteinům, kteří je získali v roce 1622 a drželi je až do pozemkové reformy (1923–1926). Po třicetileté válce byly Holasovice zcela pusté (1648). V první pruské válce prohrála Marie Terezie Horní Slezsko. Mírem vratislavským (1742) byla vytyčena hranice kolem Holasovic na řece Opavě, takže více než polovina holasovického katastru zůstala na německé straně. Teprve v roce 1959 byla hranice vyrovnána s hranici katastru.[6]
V roce 1959 zde proběhl archeologický výzkum. Sondy v zahradě u Javorníků odkryly základy zděného kostela pravděpodobně z poloviny 12. století a starší dřevěné svatyně z doby, kdy jiný kostel v tomto kraji nebyl doložen. Sondy dále odkryly slovanské pohřebiště s mnoha hroby. V roce 2011 archeologové objevili dosud neznámé starobylé pohřebiště. Ve dvanácti hrobových jamách tu leželo třináct kosterních pozůstatků pocházejících přibližně z 10. století. Mimo ostatky mužů, žen a dětí se zde našly i dobové předměty – nože, kopí, stříbrné náušnice a další. Pod zmíněným pohřebištěm byl nalezen ještě kosterní hrob pocházející z pravěku.
Pamětihodnosti
- Zámek Loděnice
- Eneolitické sídliště a slovanské hradiště, archeologické naleziště na návrší
- Rodný dům P. Křížkovského
- Sýpka
- Muzeum Slezský venkov
Části obce
- Holasovice
- Kamenec
- Loděnice
- Štemplovec
Rodáci
- Johann Beck (1706–1777), misionář Moravských bratří v Grónsku
- Pavel Křížkovský (1820–1885), český hudební skladatel, sbormistr a katolický kněz
- Alwin Nachtweh (1868–1939), německý inženýr, konstruktér a vysokoškolský profesor, narozen v Loděnici
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820.
- ↑ RUSEK, Ladislav. Útěk od hraniční řeky (Útržky vzpomínek na Skrochovice roku 1938). [s.l.]: [s.n.], 1993.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 270, 271.
- ↑ BALLA, Jaromír. Velké putování Opavskou pahorkatinou Z Opavy do Krnova. druhé. vyd. Krnov: Advertis 344 s. ISBN 978-80-900907-5-0. S. 211–215.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Holasovice na Wikimedia Commons - Holasovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
