Chlorid sirný

Chlorid sirný
	strukturní vzorec
	kuličkový model molekuly
	kalotový model molekuly
Obecné
Systematický název	dichlordisulfan
Anglický název	disulfur dichloride
Německý název	Dischwefeldichlorid
Sumární vzorec	S2Cl2
Vzhled	světle jantarová až žlutooranžová olejovitá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	10025-67-9
SMILES	ClSSCl
InChI	InChI=1S/Cl2S2/c1-3-4-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	135,04 g/mol
Teplota tání	−80 °C (193 K)
Teplota varu	137,11 °C (410,2 K)
Hustota	1,688 g/cm3
Index lomu	1,658
Rozpustnost ve vodě	rozklad za uvolnění HCl
Měrná magnetická susceptibilita	−4,61×105 μm3/g
Bezpečnost
	; GHS05 ; GHS06 ; GHS07 ; GHS09; Nebezpečí
R-věty	R14 R20 R25 R29 R35 R50
S-věty	S1/2 S26 S36/37/39 S45 S61
Teplota vzplanutí	118,5 °C
Teplota vznícení	234 °C
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid sirný je anorganická sloučenina se vzorcem S₂Cl₂, jeden z chloridů síry. Jeho základní strukturní vzorec je Cl-S-S-Cl, úhel vazeb Cl-S-S- je 90°. Tvar molekuly je podobný jako u H₂O₂. Dalším izomerem je S=SCl₂, který se přechodně vytváří při vystavení S₂Cl₂ ultrafialovému záření.

Příprava a vlastnosti

Čistý chlorid sirný je žlutá kapalina, která na vzduchu tvoří dým díky reakci s vodou:
16 S₂Cl₂ + 16 H₂O → 8 SO₂ + 32 HCl + 3 S₈

Vyrábí se částečnou chlorací elementární síry, reakce probíhá za pokojové teploty. V laboratoři se plynný chlor vede do baňky obsahující elementární síru, jakmile vznikne S₂Cl₂, obsah se změní na žlutou kapalinu^[2]:
S₈ + 4 Cl₂ → 4 S₂Cl₂ ΔH = −58,2 kJ/mol

Další přídavek chloru vytvoří chlorid sirnatý, který způsobí zabarvení do oranžovočervena:
S₂Cl₂ + Cl₂ ↔ 2 SCl₂ ΔH = −40,6 kJ/mol

Reakce je vratná a SCl₂ postupně uvolňuje chlor za opětovného vzniku S₂Cl₂. Chlorid sirný může rozpustit velké množství síry za tvorby dichlorpolysulfanů:
S₂Cl₂ + n S → S_2+nCl₂
Čistý chlorid sirný se získává destilací žlutooranžové kapaliny (směsi S₂Cl₂ a SCl₂) nebo přidáním síry.

S₂Cl₂ také vzniká chlorací sirouhlíku při výrobě thiofosgenu.

Reakce

Chlorid sirný se hydrolyzuje na oxid siřičitý a elementární síru. Reakcí se sulfanem vznikají polysulfany, například:
2 H₂S + S₂Cl₂ → H₂S₄ + 2 HCl

S₂Cl₂ reaguje s amoniakem za vzniku imidu heptasíry (S₇NH) a podobných cyklických sloučenin S_8−x(NH)_x (x = 2, 3).

Použití

Chlorid sirný se používá k tvorbě C-S vazeb. Za přítomnosti AlCl₃ reaguje s benzenem za vzniku difenylsulfidu:
8 S₂Cl₂ + 16 C₆H₆ → 8 (C₆H₅)₂S + 16 HCl + S₈

Aniliny reagují s S₂Cl₂ za přítomnosti NaOH Herzovou reakcí, přičemž vznikají ortho-aminothiofenoláty, tyto látky jsou prekurzory thioindigových barviv. S₂Cl₂ se také využívá na výrobu yperitu reakcí s ethylenem při 60 °C:
8 S₂Cl₂ + 16 C₂H₄ → 8 (ClC₂H₄)₂S + S₈

Další použití zahrnují výrobu sirných barviv, insekticidů a syntetických kaučuků. Tato látka se také používá na studenou vulkanizaci kaučuku, jako katalyzátor polymerace rostlinných olejů a na zvyšování tvrdosti dřeva.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Disulfur dichloride na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Sulfur monochloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ F. Fehér "Dichlorodisulfane" in Handbook of Preparative Inorganic Chemistry, 2nd Ed. Edited by G. Brauer, Academic Press, 1963, NY. Vol. 1. p. 371.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid sirný na Wikimedia Commons

[pubchem_cid_24807-1] Sulfur monochloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] F. Fehér "Dichlorodisulfane" in Handbook of Preparative Inorganic Chemistry, 2nd Ed. Edited by G. Brauer, Academic Press, 1963, NY. Vol. 1. p. 371.

[1]

[2]