Přeskočit na obsah

1,1,1,2-tetrafluorethan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
1,1,1,2-tetrafluorethan
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název1,1,1,2-tetrafluorethan
Ostatní názvyHFC-134a, R-134a
Anglický název1,1,1,2-Tetrafluoroethane
Sumární vzorecC2H2F4
Vzhledbezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS811-97-2
SMILESFCC(F)(F)F
InChIInChI=1S/C2H2F4/c3-1-2(4,5)6/h1H2
Číslo RTECSKI8842500
Vlastnosti
Molární hmotnost102,031 g/mol
Teplota tání−103,3 °C (169,8 K)
Teplota varu−26,3 °C (246,8 K)
Hustota4,25 kg/m3 (plyn)
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
[1]
Varování[1]
S-větyS2 S23 S24/25 S51
Teplota vzplanutí250 °C (523 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

1,1,1,2-tetrafluorethan, také nazývaný HFC-134a nebo R-134a, je organická sloučenina, tetrafluorderivát ethanu. Používá se jako chladivo, jeho termodynamické vlastnosti jsou podobné R-12 (dichlordifluormethanu), ovšem na rozdíl od něj není škodlivý pro ozonovou vrstvu a má poněkud menší potenciál globálního oteplování (1430 oproti 10 900 u R12).[2] Používá se jako chladivo, ovšem je snaha nahradit jej látkami s nižším potenciálem globálního oteplování jako je 2,3,3,3-tetrafluorpropen.

Tetrafluorethan se obvykle vyrábí reakcí trichlorethylenufluorovodíkem[3]:

CHCl=CCl2 + 4 HF → CH2FCF3 + 3 HCl

1,1,1,2-tetrafluorethan je nehořlavá látka, která se používá hlavně jako „vysokoteplotní“ chladivo v domácnostech a v automobilových klimatizacích. Tato zařízení začala být používána v 90. letech 20. století jako náhrada za pro životní prostředí škodlivější látku R-12. Také se používá na foukání molitanu, jako čisticí rozpouštědlo, hnací plyn při doručování léčiv (například bronchodilatancií), na odstraňování korkových uzávěrů a ve vysušovačích vzduchu. Další využití nachází jako hnací plyn v airsoftových zbraních.

1,1,1,2-tetrafluorethan je rovněž považován za organické rozpouštědlo vhodné k extrakci aromat a vůní jako možná alternativa k ostatním organickým látkám a superkritickému CO2.[4][5]

Lze jej také použít jako rozpouštědlo v organické chemii (kapalný i superkritický).[6] Rovněž se nachází v některých částicových detektorech v LHC.[7][8] Může být, namísto fluoridu sírového, použit jako ochranný plyn při tavení hořčíku.[9]

Omezení kvůli vlivu na změnu klimatu

[editovat | editovat zdroj]

Používání 1,1,1,2-tetrafluorethanu je omezováno kvůli jeho vlivu na globální oteplování[10], je to 1300krát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.[11]

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]
Nádoba s freonem 134a

Směsi vzduchu s 1,1,1,2-tetrafluorethanem jsou nehořlavé při normálním atmosférickém tlaku a teplotách do 100 °C. Směsi s vysokým podílem vzduchu ovšem mohou být při zvýšeném tlaku či teplotě zapáleny.[12] Dostane-li se tato látka do styku s plamenem nebo předmětem zahřátým nad 250 °C, může dojít k rozkladu par a vzniku toxických plynů jako jsou fluorovodík a karbonylfluorid.[13] Samotný 1,1,1,2-tetrafluorethan je relativně netoxický, nebezpečí však představuje při vdechnutí; jelikož je jeho plynná forma hustší než vzduch, usazuje se v plicích, což může způsobit dušení.[14][15] Toto je příčina většiny úmrtí při vdechnutí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,1,1,2-Tetrafluoroethane na anglické Wikipedii.

  1. a b 1,1,1,2-Tetrafluoroethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Table 2.14 (Errata). Lifetimes, radiative efficiencies and direct (except for CH4) GWPs relative to CO2. [online]. [cit. 2017-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-06. (anglicky) 
  3. http://www.solvay.us/en/binaries/PSS-Tetrafluoroethane-164368.pdf
  4. CORR, Stuart. Natural Flavors and Fragrances. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 0-8412-3904-5. DOI 10.1021/bk-2005-0908.ch003. Kapitola 1,1,1,2-Tetrafluoroethane (R-134a): A Selective Solvent for the Generation of Flavor and Fragrance Ingredients, s. 41. 
  5. ABBOTT, Andrew P.; ELTRINGHAM, Wayne; HOPE, Eric G.; NICOLA, Mazin. Solubility of unsaturated carboxylic acids in supercritical 1,1,1,2-tetrafluoroethane (HFC 134a) and a methodology for the separation of ternary mixtures. Green Chemistry. 2005, roč. 7, čís. 4, s. 210. DOI 10.1039/B412697A. (anglicky) 
  6. ABBOTT, Andrew P.; ELTRINGHAM, Wayne; HOPE, Eric G.; NICOLA, Mazin. Hydrogenation in supercritical 1,1,1,2 tetrafluoroethane (HFC 134a). Green Chemistry. 2005, roč. 7, čís. 10, s. 721. DOI 10.1039/B507554H. (anglicky) 
  7. Anushree Ghosh STUDY OF GLASS RESISTIVE PLATE CHAMBERS (RPC) AND CALCULATION OF EFFICIENCY Archivováno 7. 8. 2011 na Wayback Machine.. INO Graduate Training Programme DHEP, TIFR, Mumbai.
  8. M. Capeans, I. Glushkov, R. Guida, F. Hahn, S. Haider (CERN, Switzerland) RPC operation at the LHC experiments in an optimized closed loop gas system. Medical Imaging Conference. 25–31 October 2009.
  9. Magnesium recycling in the United States in 1998. (PDF) . USGS. Retrieved on 2011-08-21.
  10. European Directive 2006/40/EC relating to emissions from air-conditioning systems in motor vehicles Archivováno 3. 8. 2012 na Wayback Machine.. (PDF) . Retrieved on 2011-08-21.
  11. Compressed air dusters and environmental concerns Archivováno 6. 5. 2019 na Wayback Machine.. (PDF). Retrieved on 2015-05-26.
  12. Šablona:Cite report
  13. Honeywell International. MSDS # GTRN-0047 For Genetron 134aUV. [s.l.]: [s.n.], December 2005. (anglicky) 
  14. Alexander D. J; Libretto S. E. An overview of the toxicology of HFA-134a (1,1,1,2-tetrafluoroethane). Hum. Exp. Toxicol.. 1995, roč. 14, čís. 9, s. 715–20. DOI 10.1177/096032719501400903. PMID 8579881. (anglicky) 
  15. G. E. Millward; E. Tschuikow-Roux. Kinetic analysis of the shock wave decomposition of 1,1,1,2-tetrafluoroethane. The Journal of Physical Chemistry. 1972, roč. 76, čís. 3, s. 292–298. DOI 10.1021/j100647a002. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]