Šimpanz učenlivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŠimpanz učenlivý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Ohrožený druh
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád primáti (Primates)
Čeleď hominidi (Hominidae)
Rod šimpanz (Pan)
Binomické jméno
Pan troglodytes
(Blumenbach, 1775)
Rozšíření šimpanze učenlivého. Barvami jsou odlišeny jednotlivé poddruhy: 1. Pan troglodytes verus, 2. P. t. vellerosus, 3. P. t. troglodytes, 4. P. t. schweinfurthii.
Rozšíření šimpanze učenlivého. Barvami jsou odlišeny jednotlivé poddruhy: 1. Pan troglodytes verus, 2. P. t. vellerosus, 3. P. t. troglodytes, 4. P. t. schweinfurthii.
Sesterský druh
šimpanz bonobo (Pan paniscus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je africký lidoop. Společně s bonobem je nejbližším žijícím příbuzným člověka a je mu ze všech primátů nejpodobnější.Nejbližším příbuzným šimpanze učenlivého je bonobo, s nímž tvoří společný rod. Srst má tmavou, lysé části těla bývají u některých poddruhů světlé. Dorůstá obvykle výšky 65-95 cm (šimpanz čago kolem 120 cm) a hmotnosti od 44 do 75 kg. Přestože se převážně živí rostlinnou stravou, doplňuje svůj jídelníček o termity, mravence a jiný hmyz. V některých oblastech tvoří část jeho jídelníčku i maso získané lovem (malé antilopy, kočkodani a mláďata paviánů). Samice je březí osm měsíců, rodí jediné mládě. Pohlavně dospělý je po 6–10 letech života, je velmi chytrý. Odhaduje se, že oba druhy se oddělily zhruba před 0,8-1,8 miliony let.

Šimpanz učenlivý je intenzivně zkoumaným druhem, velmi zajímavé jsou např. kulturní odlišnosti jednotlivých tlup.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Šimpanz učenlivý je rozšířen v rovníkové Africe ve čtyřech poddruzích: Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je nejbližším zvířecím příbuzným člověka. Obývá tropické deštné pralesy, husté stromové savany a křovinatou krajinu. Dokonce žije i v galeriových a horských lesích do výšky 3 000 metrů nad mořem.

I když jich žije ve své domovině zatím poměrně dost, jejich počet radikálně klesá a odhaduje se v divočině západní a východní Afriky již jen na 100 000 jedinců. Hlavním důvodem je, že je narušováno jejich přirozené prostředí.

Šimpanzi jsou zajímaví tím, že pokud se potkají dva - vítají se skoro lidským způsobem. A pokud se osobně znají, dokáží se dokonce políbit, poplácat po zádech či si dokonce podají i ruce. Dokáží si vyrobit i jednoduché nástroje, ale nikdy si je neuchovávají, ale vyrobí si pokaždé nové.

V zoologických zahradách se dožívají šimpanzi vysokého věku. Není výjimkou i dožití se skoro 50 let. Dlouho se tradovalo, že se bojí vody, ale dokáží si na ni časem zvyknout. Velmi rádi si vzájemně pečují o svou srst a díky tomu se zlepšuje i jejich případná nervozita.

Jejich potrava se skládá hlavně z rostlin, různých plodů, listí či pupenů, semen různého druhu. Mají rádi i termity, mravence, živý hmyz a dokáže se spojit dokonce i při lovu kočkodanů, mladých paviánů a nepohrdnou dokonce i malou antilopou. Samice rodí po 225 dnech březosti jedno mládě, které zůstává s matkou až do věku 8 let. Pokud šimpanze sledujete delší dobu, zjistíte, že má každý jiný obličej a nenajdete dva úplně stejné.

Takzvaný bilijský šimpanz, o němž se spekulovalo jako o novém poddruhu, či dokonce druhu šimpanze, je podle genetických analýz poddruhem šimpanze východního.

Chov v zoologických zahradách[editovat | editovat zdroj]

Šimpanz učenlivý je v ČR chován v ZOO Ostrava, Brno, Liberec, Dvůr Králové nad Labem, Plzeň, Hodonín a Dvorec.

Od roku 1950 do roku 1999 chovala šimpanze také pražská zoologická zahrada.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]