Šimpanz učenlivý
 Šimpanz učenlivý | |
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
primáti (Primates) |
| Čeleď |
hominidi (Hominidae) |
| Rod |
šimpanz (Pan) |
| Binomické jméno | |
|
Pan troglodytes (Blumenbach, 1775) | |
 Rozšíření šimpanze učenlivého. Barvami jsou odlišeny jednotlivé poddruhy: 1. Pan troglodytes verus, 2. P. t. vellerosus, 3. P. t. troglodytes, 4. P. t. schweinfurthii.
| |
| Sesterský druh | |
| šimpanz bonobo (Pan paniscus) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je africký lidoop. Společně s bonobem je nejbližším žijícím příbuzným člověka a je mu ze všech primátů nejpodobnější.Nejbližším příbuzným šimpanze učenlivého je bonobo, s nímž tvoří společný rod. Srst má tmavou, lysé části těla bývají u některých poddruhů světlé. Dorůstá obvykle výšky 65-95 cm (šimpanz čago kolem 120 cm) a hmotnosti od 44 do 75 kg. Přestože se převážně živí rostlinnou stravou, doplňuje svůj jídelníček o termity, mravence a jiný hmyz. V některých oblastech tvoří část jeho jídelníčku i maso získané lovem (malé antilopy, kočkodani a mláďata paviánů). Samice je březí osm měsíců, rodí jediné mládě. Pohlavně dospělý je po 6–10 letech života, je velmi chytrý. Odhaduje se, že oba druhy se oddělily zhruba před 0,8-1,8 miliony let.
Šimpanz učenlivý je intenzivně zkoumaným druhem, velmi zajímavé jsou např. kulturní odlišnosti jednotlivých tlup.
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
Šimpanz učenlivý je rozšířen v rovníkové Africe ve čtyřech poddruzích: Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je nejbližším zvířecím příbuzným člověka. Obývá tropické deštné pralesy, husté stromové savany a křovinatou krajinu. Dokonce žije i v galeriových a horských lesích do výšky 3 000 metrů nad mořem.
I když jich žije ve své domovině zatím poměrně dost, jejich počet radikálně klesá a odhaduje se v divočině západní a východní Afriky již jen na 100 000 jedinců. Hlavním důvodem je, že je narušováno jejich přirozené prostředí.
Šimpanzi jsou zajímaví tím, že pokud se potkají dva - vítají se skoro lidským způsobem. A pokud se osobně znají, dokáží se dokonce políbit, poplácat po zádech či si dokonce podají i ruce. Dokáží si vyrobit i jednoduché nástroje, ale nikdy si je neuchovávají, ale vyrobí si pokaždé nové.
V zoologických zahradách se dožívají šimpanzi vysokého věku. Není výjimkou i dožití se skoro 50 let. Dlouho se tradovalo, že se bojí vody, ale dokáží si na ni časem zvyknout. Velmi rádi si vzájemně pečují o svou srst a díky tomu se zlepšuje i jejich případná nervozita.
Jejich potrava se skládá hlavně z rostlin, různých plodů, listí či pupenů, semen různého druhu. Mají rádi i termity, mravence, živý hmyz a dokáže se spojit dokonce i při lovu kočkodanů, mladých paviánů a nepohrdnou dokonce i malou antilopou. Samice rodí po 225 dnech březosti jedno mládě, které zůstává s matkou až do věku 8 let. Pokud šimpanze sledujete delší dobu, zjistíte, že má každý jiný obličej a nenajdete dva úplně stejné.
- Šimpanz čego, Pan troglodytes troglodytes (Blumenbach, 1775), je rozšířený v Kamerunu, ve Středoafrické republice, v Rovníkové Guineji, v Gabonu a v Západním a Východním Kongu. Jde o nejmohutnější z poddruhů šimpanze. Samci dorůstají hmotnosti kolem 60 kg, samice přibližně 47 kg, výška se u obou pohybuje ve vzpřímené poloze kolem 120 cm. Holé části těla bývají již od mládí tmavé.
- Šimpanz východní, Pan troglodytes schweinfurthii (Giglioli, 1872), se vyskytuje v Středoafrické republice, v Súdánu, ve Východním Kongu, v Ugandě, Rwandě, Burundi, Tanzanii a v Zambii. Podobně jako u zbývajících poddruhů se váha obvykle pohybuje kolem 43, potažmo 33 kg u samců a samic. Holé části těla jsou na rozdíl od šimpanze čego světle zbarvené.
- Šimpanz hornoguinejský, Pan troglodytes verus (Schwarz, 1929), žije v Guineji, v Mali, v Sieře Leone, v Liberii, na Pobřeží slonoviny, v Ghaně a v Nigérii.
- Šimpanz nigerijský, Pan troglodytes vellerosus (Gray, 1862), žije v Nigérii a v Kamerunu.
Takzvaný bilijský šimpanz, o němž se spekulovalo jako o novém poddruhu, či dokonce druhu šimpanze, je podle genetických analýz poddruhem šimpanze východního.
Chov v zoologických zahradách[editovat | editovat zdroj]
Šimpanz učenlivý je v ČR chován v ZOO Ostrava, Brno, Liberec, Dvůr Králové nad Labem, Plzeň, Hodonín a Dvorec.
Od roku 1950 do roku 1999 chovala šimpanze také pražská zoologická zahrada.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimpanz učenlivý ve Wikimedia Commons
