Świeradów-Zdrój
| Świeradów-Zdrój | |
|---|---|
 Kostel svatého Josefa | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°54′30″ s. š., 15°20′ v. d. |
| Nadmořská výška | 450–710 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Lubáň |
| Gmina | městská gmina |
  Świeradów-Zdrój | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,72 km² |
| Počet obyvatel | 4 094 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 197,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Roland Marciniak |
| Vznik | 1337 (městem od 1946) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Piłsudskiego 15 |
| Telefonní předvolba | +48 75 |
| PSČ | 59-850 |
| Označení vozidel | DLB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Świeradów-Zdrój (česky Lázně Svěradov,[2] dříve jen Świeradów, po druhé světové válce krátce též Wieniec, německy Bad Flinsberg)[3] je lázeňské město na jihu Polska v Dolnoslezském vojvodství poblíž hranic s Českem (u Frýdlantského výběžku). Ve městě žije přibližně 4 100[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci je z roku 1337, kdy je zmiňován název hospody Fegebeutel, po níž je pojmenovaná místní osada pastýřů a dřevorubců nacházející se v horní části údolí řeky Kwisy. Pojmenování Flinsberg se však datuje až od roku 1524.[3][4]
Léčivé prameny
[editovat | editovat zdroj]Zdejší léčivé prameny se dostaly do povědomí v 16. století. Roku 1572 o jejich výjimečných vlastnostech píše berlínský lékař Leonard Thurneysser. Zmiňovány byly i ve slezské kronice Bedřicha Lucy z roku 1683. Po dalším přibližně půl století (roku 1739) nechali tehdejší majitelé, rodina Schaffgotschů, specializovanou komisí odborně prozkoumat a popsat zdejší léčivé prameny. Z jejího zjištění vyplynulo, že prameny „zlepšují chuť k jídlu, zastavují nevolnost, zmírňují úzkostní stavy a nemoci žaludku či jater“, čímž potvrdila účinnost pramenů při léčení zdravotních neduhů. Následně byl roku 1768 postaven zdejší první lázeňský dům.[3][4]
V roce 1895 postihla obec nešťastná událost, kdy došlo k tragickému požáru, který zničil lázeňskou výstavbu. Popelem tehdy lehl Zřídelní dům. Po čtyřech letech od této události (roku 1899) byl však otevřen nový Lázeňský dům. Svého vrcholu dosáhl rozvoj lázní ve dvacátých letech 20. století. Na počátku 30. let téhož století navíc poslední německý starosta města – Paul Schmidt – náhodně odhalil radioaktivní vlastnosti zdejších léčivých vod.[3][4]
Po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení druhé světové války se obec přejmenovala na Wieniec, ovšem po roce se vrátila k svému původnímu názvu Świeradów, který byl rozšířen o dovětek Zdrój (česky „lázně“). Vlastní lázně obnovily svou činnost 26. května 1946. Roku 1973 došlo ke sloučení sousední lázeňské obce Czerniawa Zdrój do Świeradówy-Zdróje.[3][4]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Železniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Dne 31. října 1909 byla do města postavena železniční trať, což významně pomohlo rozvoji zdejších lázní.[4] Trať však byla v roce 2000 zrušena.
Silniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Silnicemi je město spojené se Szklarskou Porębou, Mirskem a přes hraniční přechod do České republiky také s Novým Městem pod Smrkem.
Lanová doprava
[editovat | editovat zdroj]
Od zimy roku 2008 je v provozu lanovka na Stóg Izerski.[5]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V roce 1979 se konal první ročník slavnosti „Dny kvetoucích rododendronů”. Roku 1993 navíc Jurgen Gerard Blum-Kwiatkowski otevřel zdejší Muzeum reduktivního umění.
Pamětihodnost
[editovat | editovat zdroj]Významnou stavbou je kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1899 jako soukromý katolický kostel tehdejších majitelů obce – rodiny Schaffgotschů – pro rodinu a jejich služebnictvo. Kostel je trojlodní s mnohohranou apsidou, je postaven v novogotickém stylu a na jeho severovýchodní straně jsou postaveny dvě věže s hodinami a zvony. Okna jsou vyzdobena vitrážemi, které zobrazují:
- Srdce Ježíše Krista
- Matku Boží
- svatou Hedviku
- svatého Jana Nepomuckého
Kostel je vyzdoben též křížovou cestou namalovanou na měděných deskách.
Z důvodu stoupajícího počtu věřících přestal kostel kapacitně vyhovovat. Proto k němu byla v sedmdesátých letech 20. století dostavěna moderní část.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Josefa
-
Věže kostela -
Interiér kostela -
Přistavěná moderní část
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Bílý Potok, Česko- Jilemnice, Česko
- Jindřichovice pod Smrkem, Česko
- Lázně Libverda, Česko
Mirsk, Polsko- Nové Město pod Smrkem, Česko
Odder, Dánsko
Seifhennersdorf, Německo
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-03].
- ↑ https://liberec.city.cz/zpravodajstvi/kolem-kolem-jizerek--cyklostezka-za-90-milionu-spoji-cesko-a-polsko-do-roku-2021/16334
- ↑ a b c d e Kalendárium [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e Historie Świeradówa-Zdróje [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Ski & Sun Świeradów: Info [online]. Świeradów-Źdrój: [cit. 2010-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-12. (polština)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Świeradów-Zdrój na Wikimedia Commons - Galerie Świeradów-Zdrój na Wikimedia Commons
