Přeskočit na obsah

Písek (materiál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Písek
Písek v poušti na Sahaře
Písek v poušti na Sahaře
Říční písek z Bělského potoka poblíž Děčína
Písek pod elektronovým mikroskopem

Písek je směs drobných kamínků různého původu. Jeho hustota je závislá na vlhkosti v něm obsažené a pohybuje se přibližně od 1500 kg/m3 do 1700 kg/m3. Podle velikosti zrn se dělí do frakcí. Hlavní přínos písku je ve stavebnictví (výroba betonu), při výrobě skla a ve slévárenství. Písek se také používá jako hrací prostředek pro děti, zejména v pískovištích, kde z něj díky jeho tvárné konzistenci při spojení s vodou lze stavět různé tvary.

Produkce a spotřeba písku

[editovat | editovat zdroj]

Písek se získává z mořského dna, koryt řek a podloží jezer, odkud se těží pomocí plovoucích bagrů. Největším světovým vývozcem suroviny jsou Spojené státy, největším dovozcem Singapur. Těžba písku má negativní dopady na životní prostředí v podobě prohlubování říčních koryt, pobřežní eroze a úbytků oceánské fauny, případně celých ostrovů (například v Indonésii).[1]

Celková světová spotřeba písku dosahuje přibližně 50 miliard tun ročně, což představuje přibližně dvojnásobek množství, jež za stejnou dobu vyprodukují světově řeky. Vysoká spotřeba písku je způsobena zejména překotně rostoucí výstavbou v Číně a dalších asijských zemích.[2] Jelikož deficit v současnosti nelze řešit využitím pouštního písku, který se pro stavební účely nehodí (jeho větrem obroušená zrnka nedrží beton pohromadě), vědci v současnosti zkoumají možnosti recyklace stavebních hmot a úpravy pouštního písku.[1][2] V budoucnu tak lze očekávat, že technologie umožní využít i pouštní písek.[3]

Nedostatek suroviny způsobil v Indii a dalších zemích vznik tzv. „písečné mafie“.[1][2]

Dělení písků

[editovat | editovat zdroj]
Plážový písek
  • dle velikosti zrna
    • jemnozrnný (0,05–0,25 mm)
    • středně zrnitý (0,25–0,5 mm)
    • hrubozrnný (0,5–2 mm)
  • petrografické – obdobně jako u dělení pískovců
  • speciální druhy
    • glaukonitový – obsahující minerál glaukonit
    • vápencový – mateřskou horninou byl vápenec
    • korálový – obsahuje úlomky korálů
    • žulový – mateřskou horninou byla žula
Písečné duny Sahary
  • dle původu
    • mořský – např. plážový písek (bývá zrnitostně vytříděný)
    • jezerní – místem sedimentace byla jezera
    • říční – na říčních terasách či přímo v řečišti
    • glaciofluviální – vytvářený při sunutí ledovců
    • vátý – typický např. pouštní písek či písky u pobřeží moře
  • stavební písky
    • kopaný – velmi jemný písek používaný jako přísada do malt a omítek. Je jemný a po vyschnutí má velkou tvrdost a soudržnost.
    • štěrkopísek – hrubší než kopaný písek a má také dobrou soudržnost a pevnost po vyschnutí. Používá se jako přísada do betonů.
      • říční je hrubší než kopaný a obsahuje i množství kamenů a balvanů, protože se těží z koryt řek jako naplavenina.
      • tříděný je také hrubší, ale třídí se do frakcí, z nichž nejpoužívanější je 0–4 mm
    • zásypový – kvůli svým nevyhovujícím vlastnostem se nehodí ani do betonu, ani do malty. Proto se používá k zasypávání výkopů a podobným účelům.
  • technické písky
    • křemičitý (sklářský) – je složen výhradně z kamínků a zrn křemene a používá se ve sklárnách k výrobě skla.
    • slévárenský – speciální druh písku používaný zejména pří výrobě slévárenských forem pro odlévání různých strojních součástí.
Třídící věž v pískovně
  • stavebnictví – největší množství
  • slévárenství – formy pro kovové odlitky
  • sklářství – zejména čisté křemenné písky pro výrobu křišťálového skla
  • cihlářství – jako ostřící materiál
  • chemický průmysl – jako filtrační materiál
  • průmysl – leštící, brusný materiál
  1. a b c Světu dochází písek. Ve stavbách ho mizí tuny, pouštní je nevhodný. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-08-07 [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  2. a b c Svět bojuje s nedostatkem písku. Týden. 2018, roč. 25, čís. 35, s. 88. ISSN 1210-9940. 
  3. https://www.dezeen.com/2018/03/24/desert-sand-could-offer-low-carbon-concrete-alternative/ - New material made from desert sand could offer low-carbon alternative to concrete

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SVOBODA, Josef et al. Encyklopedický slovní geologických věd. Svazek 2. N–Ž. Praha: Academia, 1983. 851 s. 509-21-857. S. 174–175. 
  • HEJTMAN, Bohuslav. Petrografie. 3. opravené. vyd. Praha: SNTL, 1981. 262 s. 04-410-81. S. 136–137. 
  • SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty. Praha: [s.n.], 2018. 950 s. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]