Přeskočit na obsah

Západní břeh Jordánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Západní břeh Jordánu
الضفة الغربية‎
(ad-Dafa al-Gharbíja)
Geografie
Hlavní městoRamalláh
Souřadnice31°58′ s. š., 35°18′ v. d.
Rozloha5 860 km²
Nejvyšší bodTal Ásúr (1022 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 676 740 (odhad 2013)
Hustota zalidnění456,8 obyv./km²
Jazykarabština (úřední), hebrejština
Náboženstvíislám, judaismus, křesťanství
Správa regionu
StátPalestinaPalestina Palestina
Vznik1949 po první arabsko–izraelské válce
PrezidentMahmúd Abbás
Předseda vládySalám Fajjád
Měnaizraelský šekel, jordánský dinár
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+970, +972
Internetová doménaps
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון‎, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית‎, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية‎, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě.

Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást státu Palestina. Od roku 1967 byl vojensky okupován Izraelem a od roku 1981 je pod civilní správou Izraele, přičemž od roku 1994 část vládních pravomocí vykonává Palestinská národní správa. Podle nezávazného posudku Mezinárodního soudního dvora z roku 2024 je v rozporu s mezinárodním právem okupován Izraelem.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastal pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě došlo k postupnému židovskému znovuosídlení a začínali se trvaleji usazovat i první Arabové.

Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[2] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům.[zdroj?] Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.

Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne[kdy?] zde vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.

Guvernoráty

[editovat | editovat zdroj]

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu
    Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu
  • Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu
    Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu
  • Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá
    Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá
  • Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově
    Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově
  • Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře)
    Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Soud v Haagu: Izrael musí ukončit okupaci palestinských území a platit reparace - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 60. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Růžice kompasu IzraelIzrael Izrael IzraelIzrael Izrael JordánskoJordánsko Jordánsko Růžice kompasu
IzraelIzrael Izrael Sever JordánskoJordánsko Jordánsko
Západ   Západní břeh Jordánu   Východ
Jih
IzraelIzrael Izrael IzraelIzrael Izrael Mrtvé moře • JordánskoJordánsko Jordánsko
Města a uprchlické tábory ve Státě Palestina Palestina
Západní břeh Jordánu
Pásmo Gazy
Judea a Samaří Izrael
Města Judea a Samaří
Místní rady
Oblastní rady
Další distrikty:
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Západní_břeh_Jordánu&oldid=24381366“