Vigo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Vigo (rozcestník).
Vigo
Pohled na Vigo a jeho přístav
Pohled na Vigo a jeho přístav
Vigo – znak
znak
Vigo – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 0—690 m n. m.
stát: Španělsko Španělsko
autonomní společenství: Flag of Galicia.svg Galicie
provincie: Flag Pontevedra Province.svg Pontevedra
administrativní dělení: 22 parroquías
Vigo
Red pog.png
Vigo
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 109,1 km²
počet obyvatel: 295 703 (2008)
hustota zalidnění: 2710,4 obyv. / km²
etnické složení: Španělé/Galicijci (přes 90 %); cizinci 9 %
náboženské složení: převažuje římskokatolické křesťanství
správa
starosta: Abel Caballero (PSdeG-PSOE)
oficiální web: http://www.vigo.org

Vigo, přezdívané Olivové město (A Cidade Olívica),[1] je největší město Galicie, země a autonomního společenství na severozápadě Španělska. Leží v jednom ze zálivů Rías Baixas na pobřeží Atlantického oceánu. Město stojí asi 20 kilometrů severně od portugalských hranic a asi 80 kilometrů jihozápadně od hlavního města Galicie Santiago de Compostela. Žije zde 295 000 obyvatel, čímž Vigo převyšuje nejen Pontevedru, do jejíž provincie spadá, ale i všechna ostatní města v Galicii.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vigo nemá tak dlouhou historii jako jiná galicijská města; místní záliv byl sice osídlen od pravěku, nicméně z rybářské osady se stalo město až v novověku. Roku 1702 zde proběhla jedna z prvních námořních bitev války o dědictví španělské; o století později okupoval město Napoleon. Rychlý rozvoj přišel s industrializací (zejména rybolovu) v 2: polovině 19. století. Zároveň však bylo Vigo pro mnoho Galicijců místem loučení před emigrací do Ameriky.

Město, památky a stavby[editovat | editovat zdroj]

nám. Praza da Constitución

K hlavním památkám či předmětům zájmu turistického ruchu ve Vigu náleží Casco Vello (historické centrum, staré město), dále park a opevnění Castro, rušné třídy a ulice jako Rúa Urzaiz se zástavbou z konce 19. a počátku 20. st. a románské sakrální stavby.

Historická část města Casco Vello leží u přístavu, je vymezena ulicemi Rúa Carral na východě, S. Marta na západě a Paseo Alfonso XII na jihu. Casco Vello leží "pod kopcem", terén se směrem na jih, do města, postupně zvedá, jako v případě vrchu s pevností Castro. Středem starého města je malé náměstí Praza da Constitución. Nejvýznamnější stavbou je klasicistní kostel Santa María de Vigo z let 1816 - 36. Dalším významným místem ve Vigu je pevnost a park Castro se zahradami a řadou krásných výhledů na město, přístav a zátoku Ría de Vigo. Opevnění je z druhé pol. 17. st. K hlavním nákupním a obchodním třídám náleží Rúa do Principe, Rúa Urzaiz a Av. Gran Vía. Zástavba v ulicích v této oblasti je v historizujícím, eklektickém a secesním stylu. Všechny ulice se nachází v blízkosti hlavního nádraží ve Vigu. Určitým specifikem jihozápadní Galície je románská architektura. K nejvýznamnějším románským sakrálním stavbám ve Vigu a blízkém okolí náleží kostely Santa María de Castrelos, Santiago de Bembrive a San Salvador de Coruxo, všechny ze 12. st.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

pohled z vrchu a parku Castro

Vigo je nejprůmyslovějším městem Galicie. Největším podnikem je automobilka PSA Peugeot Citroën, která v roce 2007 vyrobila půl milionu aut, nicméně po poklesu poptávky v roce 2008 se potýká s vážnými problémy. Dále jsou zde loděnice a rybářský průmysl. Zdejší přístav je nejvýznamnějším rybářským přístavem Španělska. Město je od roku 2004 sídlem evropské Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA).[2]

Vigo je spojeno dálnicí s Coruñou a rychlostními komunikací s vnitrozemím, nicméně stav veřejné dopravy je tristní: Vigo na rozdíl od podobně velkých měst Španělska nemá síť příměstské železnice cercanías ani výkonnou síť MHD, kterou zajišťují pouze autobusy; město je zavaleno motorismem, co z něj činí jedno z nejhlučnějších v Evropě.[3]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Vigo je sídlem několika průkopnických nakladatelství vydávajících knihy v galicijštině; roku 1853 století zde začal vycházet také deník Faro de Vigo, roku 1863 pak Manuel Murguía, manžel galicijské národní básnířky Rosalíe de Castro, vydal její zásadní sbírku Cantares Gallegos. S rychlým růstem města upadlo užívání galicijštiny, kterou zde dnes mluví přibližně čtvrtina obyvatel; přesto zde je soustředěno mnoho regionalistických nakladatelství. Zdejší universita vznikla teprve roku 1990 oddělením některých fakult od starší Universidade de Santiago de Compostela.

Ve Vigu je několik muzeí. Například Mořské museum, Etnografické museum či Museum současného umění („Marco“).

Po městě Vigo byla pojmenována planetka 127870 Vigo.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo obce Vigo
1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1981 1991 2001 2005 2007 2008
23 259 41 213 53 100 65 012 85 272 137 873 144 914 197 144 258 724 278 050 287 282 293 725 294 772 295 703

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Información: A Oliveira de Vigo
  2. Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA)
  3. VIGO HA PASADO A SER UNA DE LAS URBES CON MÁS CONCIENCIA SOBRE CONTAMINACIÓN ACÚSTICA

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]