Třída O a P

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída O a P
HMS Obdurate
HMS Obdurate
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Pákistánské námořnictvo
Turecké námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě16
Osud5 ztraceno
11 vyřazeno
Předchůdcetřída L a M
Nástupcetřída Q a R
Technické údaje
Výtlak1540–1550 t (standardní)
2220–2270 t (plný)[1]
Délka105,15 m
Šířka10,67 m
Ponor4,11 m
Pohon2 kotle, 2 turbínová soustrojí
2 lodní šrouby
40 000 hp
Rychlost37 uzlů
Posádka176–212
Výzbroj4× 102mm kanón (4×1)
4× 40mm kanón (1×4)
8× 533mm torpédomet (2×4)
2 skluzavky, 4 vrhače

Třída O a P byla třída torpédoborců britského královského námořnictva z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Za druhé světové války jich bylo pět ztraceno. Tři jednotky této třídy byly v 50. letech přestavěny na fregaty typu 16 Tenacious. Zahraničními uživateli třídy byl Pákistán a Turecko.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Tato třída představovala torpédoborce stavěné pro válečnou potřebu. Využívaly mírně zmenšený trup a pohonný systém třídy J.[1] V letech 19401942 bylo postaveno celkem 16 jednotek tříd O a P. Postaveny byly ve dvou sériích po osmi kusech, přičemž jména lodí v každé sérii začínají na O a P.

Jednotky třídy O a P:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Přijetí do služby Status
Obdurate (G39) William Denny, Dumbarton duben 1940 19. února 1942 září 1942 Prodán do šrotu 1964.
Obedient (G48) William Denny, Dumbarton květen 1940 30. dubna 1942 říjen 1942 Prodán do šrotu 1962.
Offa (G29) Fairfield, Govan červenec 1940 11. března 1941 září 1941 Od roku 1949 provozován Pákistánem jako Tariq. Vrácen 1959.
Onslaught (G04, ex Pathfinder) Fairfield, Govan leden 1941 9. října 1941 červen 1942 Od roku 1951 provozován Pákistánem jako Tughril. Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Roku 1977 odzbrojen a využíván ve výcviku.
Onslow (G17, ex Pakenham) John Brown, Clydebank červenec 1940 31. března 1941 říjen 1941 Vůdčí loď. Od roku 1951 provozován Pákistánem jako Tippu Sultan. Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1980 a následně využíván jako hulk.
Opportune (G80) Thornycroft, Woolston březen 1940 21. ledna 1942 srpen 1942 Prodán do šrotu 1955.
Oribi (G66, ex Observer) Fairfield, Govan leden 1940 14. ledna 1941 červenec 1941 Od roku 1946 provozován Tureckem jako Gayret.
Orwell (G98) Thornycroft, Woolston květen 1940 2. dubna 1942 říjen 1942 Roku 1952 přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Prodán do šrotu 1965.
Pakenham (G06, ex Onslow) Hawthorn Leslie, Hebburn únor 1940 28. ledna 1941 únor 1942 Vůdčí loď. Dne 16. dubna 1943 vážně poškozen ve střetu s italskými torpédovkami Cigno a Cassiopea třídy Spica a následně potopen vlastní posádkou.
Paladin (G69) John Brown, Clydebank červenec 1940 11. června 1941 prosinec 1942 Roku 1956 přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Prodán do šrotu 1962.
Panther (G41) Fairfield, Govan červenec 1940 28. května 1941 prosinec 1941 Dne 9. října 1943 ve východním Středomoří potopen německými bombardéry Junkers Ju 87.
Partridge (G30) Fairfield, Govan červen 1940 5. srpna 1941 únor 1942 Dne 18. prosince 1942 poblíž Oranu potopen německou ponorkou U-565.
Pathfinder (G10, ex Onslaught) Hawthorn Leslie, Hebburn březen 1940 10. dubna 1941 duben 1942 Dne 11. února 1945 těžce poškozen japonskými letadly, neopraven.
Penn (G77) Vickers-Armstrongs, Tyne prosinec 1939 12. února 1941 únor 1942 Prodán do šrotu 1950.
Petard (G56, ex Persistent) Vickers-Armstrongs, Tyne prosinec 1939 27. března 1941 červen 1942 Roku 1956 přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Prodán do šrotu 1967.
Porcupine (G93) Vickers-Armstrongs, Tyne prosinec 1939 10. června 1941 srpen 1942 Dne 9. prosince 1942 těžce poškozen německou ponorkou U-602. Zásah torpéda torpédoborec rozpůlil. Nebyl opraven, ale obě poloviny byly zachráněny a využívány jako hulky pojmenované Pork a Pine.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Záď torpédoborce HMS Porcupine je vlečena remorkérem Swarthy
HMS Paladin po přestavbě na fregatu typu 16.

Podle hlavní výzbroje bylo možné třídu rozdělit do několika skupin. Hlavní výzbroj představovaly čtyři 102mm/45 kanóny Mk.V HA v jednodělové lafetaci. Torpédoborce Offa, Onslaught, Onslow a Oribi nesly čtyři 120mm kanóny. Torpédoborce Obedient, Obdurate, Opportune a Orwell nesly vybavení pro nasazení jako minonosky a jejich hlavní výzbroj byla redukována na tři kanóny (unesly až 60 min). Protiletadlovou výzbroj představovaly čtyři 40mm kanóny. Nesly též dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužily dvě skluzavky a čtyři vrhače pro svrhávání hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva tříbubnové kotle Admiralty a dvě turbínová soustrojí Parsons o výkonu 40 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů.[1]

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Během služby byla výzbroj jednotlivých lodí různě modifikována. Například na celé třídě O a části třídy P jeden čtyřhlavňový torpédomet nahrazen 102mm/45 kanónem Mk.V HA.[1]

Roku 1952 byl torpédoborec Orwell přestavěn na protipnorkovou fregatu typu 16 Tenacious. Roku 1956 byly přestavěny ještě torpédoborce Paladin a Petard.[2]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války bylo ztraceno pět jednotek této třídy, z toho byly tři potopeny (Patridge, Pakenham, Panther) a dvě neopravitelně poškozeny (Porcupine a Pathfinder).

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

PákistánPákistán Pákistán
  • Pákistánské námořnictvo – v letech 1949–1951 získalo torpédoborce Tippu Sultan (ex Onslow), Tariq (ex Offa) a Tughril (ex Onslaught). V letech 1957–1959 byly Tippu Sultan a Tughril přestavěny na fregaty typu 16 Tenacious. Zatímco Tariq byl roku 1959 vrácen do Velké Británie, modernizované torpédoborce sloužily do konce 70. let.[3]
TureckoTurecko Turecko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 42. (anglicky) 
  2. a b "O" and "P" destroyers (ORIBI) (16, 1941 - 1942) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. TARIQ destroyers (1941-1942/1949-1951) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GAYRET destroyer (1941/1946) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]