Třída Amphion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Amphion
HMS Artful
HMS Artful
Obecné informace
UživatelBritské královské námořnictvo
Typponorka
Lodě16
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída V
Nástupcetřída Explorer
Technické údaje po dokončení
Výtlak1385 t (na hladině)
1620 t (pod hladinou)[1]
Délka85,11 m
Šířka6,78 m
Ponor5,21 m
Pohondiesel-elektrický
Rychlost18,5 uzlů (na hladině)
8 uzlů (pod hladinou)
Posádka61
Výzbroj1× 102mm kanón
1× 20mm kanón
10× 533mm torpédomet
20 torpéd
Technické údaje po modernizaci
Délka85,9 m
Šířka6,8 m
Ponor5,5 m
Rychlost19 uzlů (na hladině)
15 uzlů (pod hladinou)
Výzbroj6× 533mm torpédomet
18 torpéd
Radarvyhledávací a navigační
Sonartyp 186, typ 187, typ 197

Třída Amphion (jinak též třída A) byla třída diesel-elektrických ponorek postavených pro britské královské námořnictvo za druhé světové války. Celkem bylo postaveno 16 ponorek této třídy. Třída byla vyvinuta jako zvětšená verze ponorek třídy T pro operace na Dálném Východě proti Japonsku. Pro bojové nasazení za druhé světové války ale nebyly dokončeny včas. Vyřazeny byly v letech 1967–1977. Ponorka Alliance byla zpřístupněna jako muzejní loď.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba této třídy byla objednána roku 1943. Původně bylo objednáno 46 ponorek, ale po skončení války byl jejich počet snížen na 16. Jejich kýly byly založeny v letech 1943–1945 a do služby byly zařazeny v letech 19451948. Rozestavěné ponorky Ace a Achates byly použity jako cvičné cíle. Dalších plánovaných 20 člunů nebylo ani objednáno.[1]

Jednotky třídy Amphion:[1][2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Přijetí do služby Status
Acheron (S61) Chatham dockyard 26. srpna 1944 25. března 1947 17. dubna 1948 Prodána do šrotu 1972.
Aeneas (S72) Cammell Laird, Birkenhead 10. října 1944 25. října 1945 31. července 1946 Prodána do šrotu 1974.
Affray Cammell Laird, Birkenhead 12. dubna 1945 Dne 17. dubna 1951 se potopila.
Alaric (S41) Cammell Laird, Birkenhead 31. května 1944 18. února 1946 11. prosince 1946 Prodána do šrotu 1971.
Alcide (S65) Vickers-Armstrongs, Barrow 1. února 1945 12. dubna 1945 18. října 1946 Prodána do šrotu 1974.
Alderney (S66) Vickers-Armstrongs, Barrow 6. února 1945 25. června 1945 10. prosince 1946 Prodána do šrotu 1972.
Alliance (S67) Vickers-Armstrongs, Barrow 13. března 1945 26. července 1945 14. května 1946 Vyřazena 1973, od roku 1979 muzejní loď vystavená v Royal Navy Submarine Museum v Gosportu.
Ambush (S68) Vickers-Armstrongs, Barrow 17. května 1945 24. září 1945 22. července 1947 Prodána do šrotu 1971.
Amphion (S43, ex Anchorite) Vickers-Armstrongs, Barrow 14. listopadu 1943 31. srpna 1944 27. března 1945 Prodána do šrotu 1971.
Anchorite (S64, ex Amphion) Vickers-Armstrongs, Barrow 19. července 1945 22. ledna 1946 18. listopadu 1947 Prodána do šrotu 1970.
Andrew (S63) Vickers-Armstrongs, Barrow 13. srpna 1945 6. dubna 1946 16. března 1948 Prodána do šrotu 1977.
Artemis (S49) Scotts, Greenock 28. února 1944 26. srpna 1946 15. srpna 1947 Prodána do šrotu 1972.
Artful (S96) Scotts, Greenock 8. června 1944 22. května 1947 2. února 1948 Prodána do šrotu 1972.
Ace Scotts, Greenock 1945 Stavba zrušena, cvičný cíl.
Achates Scotts, Greenock 1945 Stavba zrušena, cvičný cíl.
Astute (S47) Vickers-Armstrongs, Barrow 4. dubna 1944 30. ledna 1945 30. června 1945 Prodána do šrotu 1970.
Auriga (S69) Vickers-Armstrongs, Barrow 7. června 1944 29. března 1945 12. ledna 1946 Prodána do šrotu 1974.
Aurochs Vickers-Armstrongs, Barrow 28. července 1945 Prodána do šrotu 1967.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Modernizovamná ponorka HMS Alcide (S65)

Ponorky byly dvoutrupé koncepce. Hloubka ponoru byla až 500 stop. Výzbroj tvořil jeden 102mm/40 kanón QF Mk.XXII, jeden 20mm protiletadlový kanón a deset 533mm torpédometů. Čtyři torpédomety byly na přídi, dva na zádi a čtyři byly externí. Neseno bylo celkem 20 torpéd. Kromě deseti torpéd nabitých v torpédometech bylo šest náhradních torpéd na přídi a čtyři na zádi. Pohonný systém tvořily dva diesely (Vickers, Admiralty) o výkonu 4300 hp a elektromotory o výkonu 1250 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,5 uzlu na hladině a 8 uzlů pod hladinou.[1]

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Modernizovaná ponorka HMS Alliance (S67) po zpřístupnění veřejnosti

Palubní 102mm kanón Mk.XXII byl později odstraněn. Na části ponorek jej nahradil 102mm/33 kanón QF Mk.XXIII.[1]

V letech 1955–1956 byla na ponorce Artful provedena větší modernizace, zaměřená na zlepšení výkonů ponorky při plavbě pod hladinou. Do roku 1960 byly obdobně modernizovány její sesterské ponorky, vyjma Aurochs (poslední Affray se už dříve potopila při nehodě). Mimo jiné byla zvětšena kapacita baterií, byl upraven tvar trupu a velitelská věž dostala proudnicový tvar. Odstraněny byly kanóny, záďové a externí torpédomety, takže ponorce zůstala šestice 533mm torpédometů v přídi. Neseno bylo až 18 torpéd Mk.8, které později nahradila torpéda Mk.23. Alternativně mohlo být naloženo 18 min Mk.2, nebo 26 min Mk.5.[2] Instalován byl vyhledávací a navigační radar a sonary typů 186, 187 a 197.[3]

Ponorka Aeneas byla zapůjčena společnosti Vickers pro testování protiletadlového raketového kompletu SLAM (Submarine-Launched Airflight Missile). Na věži ponorky bylo instalováno čtyřnásobné odpalovací zařízení řízených střel Blowpipe, které měly ponorku chránit především proti vrtulníkům. Po úspěšných testech byla ponorka vrácena a uvedena do původního stavu.[2][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 54–55. (anglicky) 
  2. a b c GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 528. (anglicky) 
  3. Gardiner, Chumbley a Budzbon, 1996, s. 526.
  4. Have Submarine-Launched Anti-Aircraft Missiles Finally Come Of Age? [online]. The Drive, rev. 2017-01-10 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]