Třída Evarts
| Třída Evarts | |
|---|---|
.jpg) USS John M. Bermingham (DE-530) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | United States Navy Royal Navy |
| Typ | eskortní torpédoborec |
| Lodě | 97 |
| Nástupce | třída Buckley |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1190 t (standardní) 1416 t (plný) |
| Délka | 88 m |
| Šířka | 10,7 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 19,5 uzlu |
| Posádka | 198 |
| Výzbroj | 3× 76mm kanón (3×1) 4× 40mm kanón (1×4) 9× 20mm kanón (9×1) 1× Hedgehog 8 vrhačů, 2 skluzavky |
Třída Evarts (jinak též třída GMT) byla třída eskortních torpédoborců amerického námořnictva z období druhé světové války. Postaveno jich bylo celkem 97 kusů.
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Americké loděnice postavily celkem 97 eskortních torpédoborců této třídy. Z nich 65 provozovalo americké námořnictvo a bylo 32 předáno Royal Navy. Britové je, společně se 46 eskortními torpédoborci třídy Buckley, označovaly jako třídu Captain.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Fregaty nesly tři 76mm kanóny v jednohlavňové lafetaci, které doplnily čtyři 40mm kanóny Bofors a devět 20mm kanónů Oerlikon. K napadání ponorek sloužil jeden salvový vrhač hlubinných pum Hedgehog, dále osm a dvě skluzavky pro svrhávání hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva diesely General Electric 16-278A. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 19,5 uzlu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Evarts na Wikimedia Commons - Drachinifel: USS Evarts - Guide 376 na YouTube (anglicky)
