Třída Attacker

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Attacker
HMS Searcher
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Typ eskortní letadlová loď
Lodě 11
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Avenger
Následovník třída Ameer
Technické údaje
Výtlak 10 200 t (standardní)
14 630 t (plný)
Délka 141,7 m
Šířka 21,2 m
Ponor 7 m
Pohon 1 turbínové soustrojí
2 kotle
1 lodní šroub
8500 shp
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 18 uzlů
Dosah
Posádka 646
Výzbroj 2× 102mm kanón
8× 40mm kanón
14× 20mm kanón
Pancíř
Letadla 18–24
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Attacker byla třída eskortních letadlových lodí britského královského námořnictva z období druhé světové války. Plavidla byla postavena v USA jako varianta eskortních letadlových lodí třídy Bogue a půjčena do Velké Británie na základě zákona o půjčce a pronájmu.[1] Celkem jich bylo postaveno 11 kusů. Používány byly především pro stíhací krytí vyloďovacích operací a doprovod konvojů. Po válce je již britské námořnictvo nepotřebovalo a byly proto v letech 1945–1946 vráceny do USA.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

HMS Stalker

Britské námořnictvo za války získalo celkem 11 letadlových této třídy, pojmenovaných HMS Attacker, HMS Battler, HMS Hunter, HMS Chaser, HMS Fencer, HMS Stalker, HMS Pursuer, HMS Striker, HMS Searcher, HMS Ravager a HMS Tracker. Do služby vstupovaly v letech 19421943. Všechny vznikly přestavbou rozestavěných obchodních lodí typu C3.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

HMS Attacker

Jak bylo u eskortních letadlových lodí obvyklé, jednalo se o relativně malá, pomalá a špatně chraněná plavidla. Lodě byly vybaveny malým můstkem na pravoboku a dvěma výtahy, spojujícími letovou palubu s hangárem. Měly tak, oproti předchozí třídě, o jeden výtah více a navíc větší hangár a prostornější letovou palubu.[2] Jedna loď mohla nést 18–24 letadel, která startovala s pomocí jednoho katapultu. Obrannou výzbroj tvořily dva dvouúčelové 102mm kanóny, osm 40mm kanónů a čtrnáct 20mm kanónů. Pohonný systém tvořila jedna parní turbína se dvěma kotly. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Celá třída byla nasazena za druhé světové války. Žádná loď nebyla v bojích ztracena.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Attacker class aircraft carrier ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Attacker class [online]. Uboat.net, [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Bogue/HMS Attacker class escort aircraft carriers [online]. Hazegray.org, [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)