Třída Banff
| Třída Banff (ex třída Lake) | |
|---|---|
 HMS Fishguard (Y59) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Pobřežní stráž Spojených států amerických Britské královské námořnictvo |
| Typ | kutr šalupa |
| Lodě | 10 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Active |
| Nástupce | třída Thetis |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2075 t (plný) |
| Délka | 72,9 m (čára ponoru) 76,2 m (max.) |
| Šířka | 12,8 m |
| Ponor | 3,94 m |
| Pohon | 2 kotle, 1 parní turbína 3350 hp |
| Rychlost | 17 uzlů |
| Posádka | 97 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 4× 12,7mm kulomet |
Třída Banff byla lodní třída britských protiponorkových šalup z období druhé světové války. Původně se jednalo o kutry americké pobřežní stráže třídy Lake, specializované na službu v severním Atlantiku, které byly po vypuknutí války zapůjčeny Velké Británii. Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy. Za druhé světové války byly tři potopeny a ostatní později vyřazeny.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo v letech 1928–1932 postaveno 10 kutrů této třídy. Šest postavila loděnice Bethlehem v Quincy a čtyři loděnice General Engineering v Alamedě.[1]
Jednotky třídy Banff:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| HMS Culver (Y87, ex WPG49 Mendota) | 1928 | 1928 | březen 1929 | Dne 31. ledna 1942 byla v severním Atlantiku potopena německou ponorkou U-105. |
| HMS Fishguard (Y59, ex WPG47 Tahoe) | 1927 | 1928 | říjen 1928 | Vrácena 1946, vyřazena. |
| HMS Hartland (Y00, ex WPG46 Pontchartrain) | 1927 | 1928 | říjen 1928 | Nasazena do operace Torch. Dne 8. listopadu 1942 byla v Oranu potopena palbou francouzských pobřežních baterií a plavidel. |
| HMS Lulworth (Y60, ex WPG45 Chelan) | 1927 | 1928 | srpen 1928 | Vrácena 1946, vyřazena. |
| HMS Sennen (Y21, ex WPG48 Champlain) | 1928 | 1928 | leden 1929 | Vrácena 1946, vyřazena. |
| HMS Banff (Y43, ex WPG52 Saranac) | 1930 | říjen 1930 | Vrácena 1946, vyřazena. | |
| HMS Gorleston (Y92, ex WPG50 Itasca) | 1929 | červenec 1930 | Vrácena 1946, vyřazena. | |
| HMS Landguard (Y56, ex WPG53 Shoshone) | 1930 | leden 1931 | Vyřazena. | |
| HMS Totland (Y88, ex WPG54 Cayuga) | 1931 | březen 1932 | Vrácena 1946, vyřazena. | |
| HMS Walney (Y04, ex WPG51 Sebago) | 1930 | září 1930 | Nasazena do operace Torch. Dne 8. listopadu 1942 byla v Oranu potopena palbou francouzských pobřežních baterií a plavidel. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Plavidla nesla jeden 127mm kanón a čtyři 12,7mm kulomety. Pohonný systém o výkonu 3350 hp tvořily dva tříbubnové kotle Babcock & Wilcox a jedna turbína General Electric, pohánějící lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů. Dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 8 uzlů.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
Po převedení britskému námořnictvu byla plavidla upravena pro eskortní službu. Podoba jednotlivých plavidel se lišila, všechna však měla zesílenou výzbroj, sonar a hlubinné pumy, přičemž války byla část vybavena také účinným salvovým vrhačem Hedgehog. Výzbroj šalupy Banff v polovině roku 1941 tvořil jeden 127mm kanón, tři 76mm kanóny, čtyři 12,7mm kulomety a 100 hlubinných pum, vypouštěných ze dvou vrhačů a dvou skluzavek. V roce 1946 Banff nesla jeden 102mm kanón, tři 76mm kanóny, sedm 20mm kanónů Oerlikon, jeden vrhač Hedgehog a dále 100 hlubinných pum, vypouštěných ze dvou vrhačů a dvou skluzavek.[1]
Služba[editovat | editovat zdroj]
Všech 10 kutrů bylo zařazeno do služby u americké pobřežní stráže. V období od dubna do června 1941 byla plavidla na základě zákona o půjčce a pronájmu zapůjčena britskému královskému námořnictvu. Pro eskortní službu musely být upraveny. Třída byla nasazena ve druhé světové válce. Tři šalupy byly ve válce ztraceny.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Banff na Wikimedia Commons
