Stefanos Tsitsipas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stefanos Cicipas
Στέφανος Τσιτσιπάς
Stefanos Cicipas ve Wimbledonu 2017
Stefanos Cicipas ve Wimbledonu 2017
PřezdívkaStef[1]
StátŘeckoŘecko Řecko
Datum narození12. srpna 1998 (25 let)[1]
Místo narozeníAthény, Řecko[1]
BydlištěAthény, Řecko[1]
Výška191 cm[1]
Profesionál od2016
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek2 008 000 USD
Dvouhra
Poměr zápasů321–150
Tituly1 ATP, 1 challenger, 5 Futures
Nejvyšší umístění15. místo (13. srpna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon4. kolo (2018)
US Open2. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů40–64
Tituly0 ATP, 6 Futures
Nejvyšší umístění315. místo (24. července 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2018)
US Open2. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 0.98015873015873102018a2018. října 24
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trénink na washingtonském Citi Open 2018

Stefanos Cicipas, řecky: Στέφανος Τσιτσιπάς, rusky: Стефанос Циципас, (* 12. srpna 1998 Athény) je řecký profesionální tenista, vítěz juniorské čtyřhry ve Wimbledonu 2016 a bývalá juniorská světová jednička. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden singlový turnaj, když triumfoval na říjnovém Stockholm Open 2018. Stal se tak vůbec prvním Řekem, který vyhrál turnaj ATP.[2] Na challengerech ATP a okruhu Futures získal šest titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2018 na 15. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2017 na 315. místě. Během října 2017 se stal prvním Řekem od zavedení žebříčku ATP v roce 1973, který pronikl do elitní světové stovky tenistů. Trénuje ho otec Apostolos Cicipas.[1]

V řeckém daviscupovém týmu neodehrál do roku 2019 žádné utkání.

Tenisová kariéra

V juniorské kategorie se probojoval do semifinále dvouhry ve Wimbledonu 2016 a US Open 2016. S Estoncem Kennethem Raismou vyhráli juniorskou čtyřhru ve Wimbledonu 2016 po finálovém vítězství nad nejvýše nasazenými Kanaďany Félixem Augerem-Aliassimem a Denisem Shapovalovem ve třech setech.[4] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF se stal v květnu 2016 světovou jedničkou a jeho celková zápasová bilance činila 112–47.[5]

Ve dvouhře okruhu Futures debutoval v říjnu 2013, když se do hlavní soutěže v Marathónu probojoval z kvalifikace. V úvodním kole podlehl krajanu Alexandrosi Jakupovicovi.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni si odvezl z kyperské Nikósie, kde během listopadu 2015 přehrál ve finále belgického hráče Alexandra Folieho. Debutový turnajový triumf na challengerech si připsal během janovského AON Open 2017. V bitvě o titul zvládl duel proti Španělu Guillermu Garcíovi-Lópezovi.[1][3]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na únorovém ABN AMRO World Tennis Tournament 2017 v Rotterdamu, kde od organizátorů obdržel divokou kartu. V úvodním kole vypadl s pozdějším šampionem turnaje Jo-Wilfriedem Tsongou. Navazující týden nestačil na marseillském Open 13 Provence 2017 na Rusa Michaila Južného.[1]

Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl po sérii osmi vyřazení v prvních kolech na říjnovém Shanghai Rolex Masters 2017, kde jako kvalifikant v úvodní fázi dvouhry přehrál Rusa Karena Chačanova. Ve druhém kole jej zastavil dvanáctý nasazený Američan John Isner. Další týden přijel na antverpský European Open 2017. Zlepšení formy se projevilo postupem z kvalifikační soutěže až do prvního kariérního semifinále. Na jeho raketě postupně dohráli turnajová šestka Pablo Cuevas, Ivo Karlović a desátý hráč žebříčku David Goffin, čímž zaznamenal debutovou výhru nad členem elitní světové desítky. V semifinále jej zdolal Argentinec Diego Schwartzman. Stal se tak prvním řeckým semifinalistou turnaje ATP od roku 1973 a Nicholase Kalogeropoulose, jenž do této fáze pronikl v iowském Des Moines. Bodový zisk jej jako prvního Řeka v historii posunul mezi sto nejlepších tenistů žebříčku ATP, když 23. října 2017 figuroval na 95. příčce. Premiérové čtvrtfinále v kategorii ATP 500 si zahrál během únorového Dubai Tennis Championships 2018, na němž podlehl Tunisanu Maleku Džazírímu. Do semifinále v této kategorii prošel na dubnovém Barcelona Open Banco Sabadell 2018 po vyřazení světové sedmičky Dominica Thiema. V něm zvládl duel proti jedenáctému hráči žebříčku Pablu Carreñovi Bustovi ze Španělska a postoupil do prvního kariérního finále na okruhu ATP Tour. Jako první řecký finalista dvouhry turnaje na okruzích Grand Prix a ATP Tour od Kalogeropulose a roku 1973 uhrál v závěrečeném duelu na světovou jedničku Rafaela Nadala jen tři gamy. Bodový zisk jej však poprvé posunul do elitní padesátky žebříčku ATP, když mu patřila 44. příčka.[6][7][1][3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Ital Thomas Fabbiano, Francouz Gleb Sakharov a Němec Oscar Otte. V prvním kole singlové soutěže však nenašel recept na Chorvat Iva Karloviće po třísetovém průběhu. První grandslamovou kvalifikaci odehrál již na lednovém Australian Open 2017, kde jej ve druhé fázi vyřadil Američan Bjorn Fratangelo.[1][3]

Na torontském Rogers Cupu 2018 prošel až do finále, kde nestačil na světovou jedničku Rafaela Nadala ve dvou setech. Finálový duel odehrál v den 20. narozenin a stal se nejmladším hráčem historie, který na jediném turnaji ATP vyřadil čtyři tenisty elitní světové desítky. Bodový zisk jej následně katapultoval na 15. místo žebříčku. Přitom ve čtvrtfinále odvrátil dva mečboly světové trojce Alexandru Zverevovi a v semifinále jednu mečbolovou příležitost šestého v pořadí Kevina Andersona.[8][9]

Premiérovou trofej na túře ATP si odvezl ze Stockholm Open 2018. Ve finále zdolal lotyšského kvalifikanta z druhé světové stovky Ernestse Gulbise po dvousetovém průběhu. Turnaj odehrál ve 20 letech jako nejmladší člen aktuální elitní světové dvacítky. Stal se tak vůbec prvním řeckým vítězem turnaje ATP v historii.[2]

Soukromý život

Stefanos Cicipas se narodil roku 1998 v řecké metropoli Athénách do rodiny Řeka Apostolose Cicipase a ruské tenistky Julie Apostoliové, rozené Salnikovové, která byla členkou sovětského fedcupového týmu. Má sestru Jelizavetu a bratry Petrose a Pavlose Cicipasovi.[1] [10][11] Děd Sergej Salnikov byl sovětský fotbalista a funkcionář, olympijský vítěz z Melbournských her 1956.

K tenisu jej ve třech letech přivedli rodiče, kteří působili jako trenéři v řeckém turistickém letovisku. Otec se následně stal jeho hlavním koučem. Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder forhend. Vyjma athénského klubu se připravuje také ve francouzské tenisové akademii Mouratogloua, trenéra Sereny Williamsové.[1]

Finále na okruhu ATP World Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP World Tour 500 (0–1 D)
ATP World Tour 250 (1–0 D)

Dvouhra: 3 (1–2)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 29. dubna 2018 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Rafael Nadal 2–6, 1–6
Finalista 2. 12. srpna 2018 Toronto, Kanada tvrdý Španělsko Rafael Nadal 2–6, 6–7(4–7)
Vítěz 1. 21. října 2018 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Lotyšsko Ernests Gulbis 6–4, 6–4

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (1–3 D; 0–1 Č)
Futures (5–2 D; 6–2 Č)

Dvouhra: 11 (6–5)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 1. listopadu 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Kanada Steven Diez 2–6, 0–6
Vítěz 1. 22. listopadu 2015 Nikósie, Kypr tvrdý Belgie Alexandre Folie 2–6, 6–4, 6–2
Vítěz 2. 16. dubna 2016 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Itálie Erik Crepaldi 6–3, 6–1
Vítěz 3. 14. května 2016 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Norsko Casper Ruud 6–3, 6–7(2–7), 7–6(7–2)
Vítěz 4. 28. května 2016 Lecco, Itálie antuka Itálie Marco Bortolotti 7–6(10–8), 7–6(7–3)
Finalista 2. 16. července 2016 Kramsach, Rakousko antuka Německo Yannick Hanfmann 4–6, 4–6
Vítěz 5. 2. října 2016 Oliveira de Azemeis, Portugalsko tvrdý Belgie Yannick Mertens 6–3, 4–6, 6–2
Finalista 3. 8. října 2016 Mohammedia, Maroko antuka Rakousko Gerald Melzer 6–3, 3–6, 2–6
Finalista 4. 15. října 2016 Casablanca, Maroko antuka Francie Maxime Janvier 4–6, 0–6
Vítěz 6. 10. září 2017 Janov, Itálie antuka Španělsko Guillermo García-López 7–5, 7–6(7–2)
Finalista 5. 29. října 2017 Brest, Francie tvrdý Francie Corentin Moutet 2–6, 6–7(8–10)

Čtyřhra: 9 (6–3)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 2. května 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Řecko Alexandros Jakupovic Srbsko Danilo Petrović
Srbsko Ilija Vučić 		6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz 2. 7. listopadu 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Řecko Konstantinos Economidis Bulharsko Alexandr Lazov
Česko Dominik Süč 		6–2, 6–2
Vítěz 3. 14. listopadu 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Řecko Konstantinos Economidis USA Alexander Centenari
Německo Sami Reinwein 		bez boje
Vítěz 4. 2. dubna 2016 Heráklion, Řecko tvrdý Řecko Konstantinos Economidis Česko Petr Michnev
Česko Václav Šafránek 		4–6, 7–6(8–6), [10–5]
Vítěz 5. 30. dubna 2016 Heráklion, Řecko tvrdý Řecko Konstantinos Economidis USA Srinayan Nuvvala
Brazílie Bruno Savi 		7–6(7–5), 6–7(6–8), [13–11]
Finalista 1. 13. května 2016 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Řecko Petros Cicipas Argentina Franco Agamenone
Argentina Mateo Nicolás Martínez 		2–6, 2–6
Finalista 2. 13. května 2016 Oliveira de Azemeis, Portugalsko tvrdý Itálie Lorenzo Frigerio Portugalsko Nuno Deus
Portugalsko João Domingues 		6–7(7–9), 1–6
Vítěz 6. 2. září 2016 Calgary, Kanada tvrdý Nizozemsko Tim van Rijthoven Mexiko Hans Hach Verdugo
Nový Zéland Jose Statham 		6–4, 2–6, [13–11]
Finalista 3. 23. července 2017 Scheveningen, Nizozemsko antuka Slovensko Jozef Kovalík Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen 		2–6, 6–4, [10–12]

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2016 Wimbledon tráva Estonsko Kenneth Raisma Kanada Félix Auger-Aliassime
Kanada Denis Shapovalov 		4–6, 6–4, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefanos Tsitsipas na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Stefanos Tsitsipas na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 0.98015873015873102018a2018. října 24
  2. ↑ a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Tsitsipas připravil Gulbise o finálovou neporazitelnost a je prvním řeckým šampionem [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-21 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Šablona:ITF male profile, přístup: 0.98015873015873102018a2018. října 24
  4. ↑ Stefanos Tsitsipas wins Boys' Doubles title at Wimbledon (pic). SDNA [online]. 2016-07-10 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Šablona:ITF junior profile, přístup: 0.98299319727891042018a2018. dubna 28
  6. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal má 11. titul i z Barcelony. Ve finále přehrál řeckého mladíka Tsitsipase [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-29 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Barcelona: Tsitsipas je prvním řeckým finalistou po 45 letech, Nadal vyhrál 400. zápas na antuce [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-28 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Tsitsipas v Torontu řádí dál. Přidal další odvrácený mečbol, další skalp hráče Top 10 a je ve finále Masters [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-12 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nejúspěšnější turnaj na hardu. Nadal v Torontu zastavil Tsitsipase a má 80. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-13 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Michelle Kaufman. Stefan Kozlov overcomes nerves, captures long-awaited Orange Bowl tennis title; Sonya Kenin wins Girls 18s title. Miami Herald [online]. 2014-12-14 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Luca Brancher. Julia Salnikova: “Vi presento Tsitsipas e non solo..” [online]. Spazio Tennis, 2015-03-02 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stefanos_Tsitsipas&oldid=16575871“