Singapurské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Republic of Singapore Air Force
Angkatan Udara Republik Singapura
Zástava vzdušných sil Singapuru (1977-1993)
Zástava vzdušných sil Singapuru (1977-1993)
ZeměSingapurSingapur Singapur
Vznik1. dubna 1975
Typletectvo
Velikost13 500 příslušníků
Velitelégenerálmajor Mervyn Tan Wei Ming[1]
Nadřazené jednotkySingapurské ozbrojené síly
Účast
MiseInternational Security Assistance Force
Insignie
Znak na SOP[[Soubor:
Znak na SOP (transportní letouny)
|80px|]]
Letouny
BombardovacíF-15SG Strike Eagle
PrůzkumnéFokker 50 MEW
G550 AEW&C
StíhacíF-16C/D Fighting Falcon
CvičnéM-346 Master
Pilatus PC-21
TransportníC-130H Hercules
Fokker 50
KC-130B/H Hercules
KC-135R
BezpilotníElbit Hermes 450
IAI Heron
IAI Searcher
Vrtulníky
BitevníAH-64D Apache
TransportníCH-47SD/F Chinook
VíceúčelovéAS332 Super Puma
EC 120 Colibri
H225M
S-70B Sea Hawk

Vzdušné síly republiky Singapur (anglicky Republic of Singapore Air Force, čínsky 新加坡空军部队, malajsky Angkatan Udara Republik Singapura, tamilsky சிங்கப்பூர் ஆகாயப்படை, často známé pod zkratkou RSAF[2]) jsou letectvo ozbrojených sil Singapuru. Původně vznikly v roce 1968 pod názvem Singapurské velitelství protivzdušné obrany (Singapore Air Defence Command, SADC) a svůj současný název získaly v roce 1975.[2] RSAF v současné době působí ze čtyř hlavních základen - Tengah, Paya Lebar, Changi a Sembawang.[3]

Přehled letecké techniky

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Singapurského letectva podle Flightglobal.com.[4]

Název Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
Boeing F-15E Strike Eagle USA stíhací bombardér/víceúčelový bojový letoun F-15SG Strike Eagle 32 Objednáno dalších 8 kusů
General Dynamics F-16 Fighting Falcon USA víceúčelový bojový letoun F-16C/D Block 52 60
Speciální letouny
Airbus A330 MRTT EU letoun pro transport a tankování paliva za letu KC-30A 0 Objednáno 5 kusů
Boeing KC-135 Stratotanker USA letoun pro tankování paliva za letu KC-135R 4
Fokker 50 Nizozemsko námořní hlídkový letoun F.50 MEW 5
Gulfstream G550 USA letoun včasné výstrahy a varování G550 AEW 4 Vybaven radarem EL/M-2075 izraelského původu
Lockheed KC-130 Hercules USA letoun pro tankování paliva za letu KC-130B/H 5
Dopravní a transportní letouny
Fokker 50 Nizozemsko dopravní letoun F.50 UTL 4
Lockheed C-130 Hercules USA taktický transportní letoun C-130H 5
Vrtulníky
Boeing AH-64 Apache USA bitevní vrtulník AH-64D 17
Boeing CH-47 Chinook USA těžký transportní vrtulník CH-47SD/F 16
Eurocopter AS332 Super Puma Francie užitkový vrtulník/pátrání a záchrana AS332M 32
Eurocopter EC 725 EU transportní/užitkový vrtulník H225M 0 Objednáno 16 kusů
Sikorsky SH-60 Seahawk USA námořní hlídkový vrtulník S-70B 15
Cvičná letadla
Alenia Aermacchi M-346 Master Itálie proudový cvičný letoun 12
Eurocopter EC 120 Francie cvičný vrtulník 5
Pilatus PC-21 Švýcarsko cvičný letoun 19

Dříve užívaná letadla

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Protivzdušná obrana

Název Původ Typ Verze Ve službě Poznámky
MIM-23 Hawk USA protiletadlový raketový komplet MIM-23B I-Hawk 500
MDBDA Mistral Francie přenosný protiletadlový raketový komplet
Rapier Spojené království protiletadlový raketový komplet Mk.II
9K38 Igla Rusko přenosný protiletadlový raketový komplet
M113/Igla Singapur samohybný protiletadlový komplet
RBS 70 Švédsko přenosný protiletadlový raketový komplet
Cadillac Gage V-200/RBS 70 Singapur samohybný protiletadlový komplet
Oerlikon GDF Švýcarsko protiletadlové dělo
Ericsson Giraffe Švédsko mobilní radar včasné výstrahy

Fotogalerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Force aérienne de la République de Singapour na francouzské Wikipedii a Aeronautica militare della Repubblica di Singapore na italské Wikipedii.

  1. (anglicky) Change in Chief of Air Force
  2. a b (anglicky) Oficiální stránky - historie
  3. (anglicky) Oficiální stránky - základny
  4. HOYLE, Craig, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney, Antoine Farard. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 15. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy