Projekt 955

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 955 / třída Borej
K-535 – první jednotka třídy Borej.
Obecné informace
Uživatelé Ruské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 8 (plánováno)
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud 2 aktivní (2013)
Předchůdce Projekt 941 Akula / třída Typhoon
Následovník
Technické údaje
Výtlak 14 720 t (na hladině)
24 000 t (pod hladinou)
Délka 170,5 m
Šířka 13,5 m
Ponor 10 m
Pohon 1 reaktor, 1 turbína
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 15 uzlů (na hladině)
25 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 130
Výzbroj 6× 533mm torpédomet
16× Bulava
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 955 (jinak též třída Borej) je třída raketonosných ponorek Ruského námořnictva s jaderným pohonem, které jsou stavěny jako náhrada raketonosných ponorek Projektu 667BDR a Projektu 941 Akula. Tyto ponorky byly vyvinuté mezi léty 1985-1987 avšak 27. srpna 1989 byly zamítnuty ve prospěch další výroby ponorek Projektů 941 a 667 BDRM. V roce 1996 se k tomuto návrhu vrátili avšak po dvou letech projekt přehodnotili a vyrobili ponorky Projektu 955, které jsou první ruské ponorky zcela vyvinuté po skončení studené války.[1] Ruské námořnictvo plánuje zařadit do své floty osm ponorek této třídy.

Stavba a uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Ponorka třídy Borej

Výroba ponorky Jurij Dolgorukij byla zahájena v roce 1996 pod označením Projekt 935 Borej. Tradičně se jí ujala konstrukční kancelář Rubin. Tehdy se předpokládalo, že ponorky budou vyzbrojeny 12 balistickými raketami typu R-39M Grom (v kódu NATO SS-N-28).[2] Po zastavení vývoje ponorky Projektu 935 původně s 12 sily pro rakety, pro vysokou finanční náročnost, složitost a finanční situaci Ruska byl celý projekt zrušen a nahrazen tvarově a vzhledově úplně jinou ponorkou, která měla blíže derivátu jednošroubé a jednoreaktorové třídy Delta, než k řešení původního Projektu 935, který měl ideální přední tvar útočných ponorek třídy Akula.

Ponorky projektu 955 Borej byly vyzbrojeny následovnicí rakety Bark, třídou Bulava, která je stejně jako Bark na pevné palivo. Ponorky jsou vybaveny 16 sily 955A nebo 20 sily 955U pro rakety Bulava (v kódu NATO SS-N-30).[1] V současnosti jsou v rámci této třídy loděnicí Sevmaš stavěny dvě jednotky pojmenované Vladimir Monomach a Svjatitěl Nikolaj, ale u obou stavba vázne na nároku loděnice na zvýšenou cenu, kterou si nárokuje výrobce Sevmaš (objednáno jich je celkem osm)[3].

Stavba úplně první ponorky Jurij Dolnorukij byla včetně testů kompletně dokončena roku 2012 a 30. prosince 2012 tak ponorka vstoupila do služby u Pacifické flotily. U druhé ponorky Vladimir Monomach probíhají její testy. Po skončení testů by měla být v roce 2014 zařazena k pacifické flotile. Dosažení plných operačních schopností ponorek bránily problémy se střelou Bulava.[4]

Jednotky Projektu 955:

Jméno Model Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
K-535 Jurij Dolgorukij Projekt 955 1996 2008 30. prosince 2012[5] aktivní
K-550 Alexandr Něvskij Projekt 955 2004 2010 21. prosince 2013[6] aktivní
K-551 Vladimir Monomach Projekt 955 2006 30. prosince 2012[7]
K-??? Kňaz Vladimir Projekt 955A[8] 30. července 2012[8]
K-??? Alexandr Suvorov
K-??? Michail Kutuzov

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Druhá jednotka třídy v loděnici

Torpédovou výzbroj představuje šest příďových 533mm torpédometů. Mimo torpéd mohou vypouštět například protiponorkové a protilodní střely RPK-2 Viyuga (v kódu NATO SS-N-15 Starfish), kterých mají nést šest kusů.[1] Za bojovou věží ponorek jsou umístěna sila pro 16 balistických raket SS-N-30 Bulava. Rakety Bulava mohou nést až šest jaderných hlavic o síle 150 kT TNT. Jejich dosah činí 8000–10 000 km.

Pohonný systém tvoří jeden tlakovodní reaktor ОК-650В, parní turbína a vodní trysky.[1] Nejvyšší rychlost ponorek dosahuje 15 uzlů na hladině a 25 uzlů pod hladinou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SSBN Borei Class [online]. Naval-technology.com, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. R-39M / Grom [Bark] / RSM-52V / SS-N-28 [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-24, [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Project 935 / Project 955 Borei [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-24, [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SEVMAŠ, leadership of General Designer SN Kovalev. Bulava (Mace) SS-N-30 [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-08-02, [cit. 2011-12-01]. (anglicky) 
  5. First Borey Class Nuclear Sub to Join Russian Navy on Sunday [online]. RIA Novosti, rev. 2012-12-30, [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SSBN Alexander Nevsky to enter service with Russian Navy [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-12-21, [cit. 2013-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Russia to Float Out New Borey Class Sub on Dec. 30 [online]. RIA Novosti, rev. 2012-12-19, [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Putin Attends Nuclear Sub Ceremony [online]. RIA Novosti, rev. 2012-07-30, [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu