Projekt 667

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 667B / třída Delta
Raketonosná ponorka třídy Delta IV
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 43
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2011)
Předchůdce Projekt 667A / třída Yankee
Následovník Projekt 941 Akula / třída Typhoon
Technické údaje Projekt 667BDRM
třída Delta IV
Výtlak 9210 t (na hladině)
11 740 t (pod hladinou)
Délka 167 m
Šířka 12,2 m
Ponor 8,8 m
Pohon 2 reaktory, 2 turbíny
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 14 uzlů (na hladině)
24 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 130
Výzbroj 4× 533mm torpédomet
16× R-29RM
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 667B (v kódu NATO třída Delta) je třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje rozsáhlou skupinu celkem 43 raketonosných ponorek, stavěných ve čtyřech skupinách označených na západě Delta IDelta IV. Tato třída představuje už od 70. let 20. století páteř sovětských (dnes ruských) námořních strategických sil. Jednotlivé podtřídy se od sebe liší především počtem a typem nesených balistických raket. Stavba čtvrté generace třídy Delta probíhala souběžně s realizací ambiciózního programu stavby obřích ponorek projektu 941 Akula (v kódu NATO třída Typhoon). Ty už ale ke svému účelu neslouží. Naopak varianty Delta III a Delta IV pokračují ve službě v Ruském námořnictvu dodnes a postupně je nahrazují ponorky nové třídy Borej.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Ponorka třídy Delta I

Projekt 667B[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667B (v kódu NATO třída Delta I) – vývoj od roku 1965.[1] Celkem 18 ponorek bylo zařazeno do služby v letech 19721977. Ponorky nesly 12 balistických raket R-29 (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 7800 km, odpalovaných pomocí systému D-9.[1] Střely nesly jednu jadernou hlavici o síle 800 kT TNT.

Ponorka třídy Delta II

Projekt 667BD[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667BD (v kódu NATO třída Delta II) – vývoj od roku 1972.[2] Celkem čtyři ponorky byly zařazeny do služby v letech 19741975. Ponorky nesly 16 balistických raket R-29D (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 9100 km, odpalovaných pomocí systému D-9D.[2] Hlavice zůstala stejná.

Ponorka třídy Delta III

Projekt 667BDR[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667BDR (v kódu NATO třída Delta III) – vývoj od roku 1972.[3] Celkem 14 ponorek bylo zařazeno do služby v letech 19761982. Ponorky nesou 16 balistických raket R-29R (v kódu NATO SS-N-18 Stingray), odpalovaných pomocí systému D-9R.[3] Jedná se o první sovětské balistické rakety s vícenásobnou jadernou hlavicí (MIRV). Střela nesoucí tři hlavice o síle 200 kT TNT měla dolet 6500 km. Pokud ovšem nesou jen jednu hlavici o síle 450 kT, dolet se zvětší na 8000 km.

Ponorka třídy Delta IV

Projekt 667BDRM[editovat | editovat zdroj]

Projekt 667BDRM (v kódu NATO třída Delta IV) – vývoj od roku 1975. Sedm kusů bylo zařazeno do služby v letech 19851992.[4] Ponorky nesou 16 balistických raket R-29RM (v kódu NATO SS-N-23 Skiff) s dosahem 8300 km, odpalovaných pomocí systému D-9RM.[4] Každá raketa nese čtyři jaderné hlavice o síle 100 kT TNT. Ruské námořnictvo realizuje modernizaci těchto ponorek pro nesení vylepšené střely R-29RMU2 Siněva, zavedené do služby roku 2007.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b 667B Murena DELTA I [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b 667BD DELTA II [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b 667BDR DELTA III [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b 667BDRM Dolphin DELTA IV – Ship list [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SSBN Delta Class IV (Project 667.BDRM) [online]. Naval-technology.com, [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu