Projekt 667
| Projekt 667B / třída Delta | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 43 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | aktivní (2011) |
| Předchůdce | Projekt 667A / třída Yankee |
| Následovník | Projekt 941 Akula / třída Typhoon |
| Technické údaje Projekt 667BDRM třída Delta IV |
|
| Výtlak | 9210 t (na hladině) 11 740 t (pod hladinou) |
| Délka | 167 m |
| Šířka | 12,2 m |
| Ponor | 8,8 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 14 uzlů (na hladině) 24 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | |
| Posádka | 130 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 16× R-29RM |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Projekt 667B (v kódu NATO třída Delta) je třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje rozsáhlou skupinu celkem 43 raketonosných ponorek, stavěných ve čtyřech skupinách označených na západě Delta I až Delta IV. Tato třída představuje už od 70. let 20. století páteř sovětských (dnes ruských) námořních strategických sil. Jednotlivé podtřídy se od sebe liší především počtem a typem nesených balistických raket. Stavba čtvrté generace třídy Delta probíhala souběžně s realizací ambiciózního programu stavby obřích ponorek projektu 941 Akula (v kódu NATO třída Typhoon). Ty už ale ke svému účelu neslouží. Naopak varianty Delta III a Delta IV pokračují ve službě v Ruském námořnictvu dodnes a postupně je nahrazují ponorky nové třídy Borej.
Obsah |
Varianty [editovat]
Projekt 667B [editovat]
Projekt 667B (v kódu NATO třída Delta I) – vývoj od roku 1965.[1] Celkem 18 ponorek bylo zařazeno do služby v letech 1972–1977. Ponorky nesly 12 balistických raket R-29 (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 7800 km, odpalovaných pomocí systému D-9.[1] Střely nesly jednu jadernou hlavici o síle 800 kT TNT.
Projekt 667BD [editovat]
Projekt 667BD (v kódu NATO třída Delta II) – vývoj od roku 1972.[2] Celkem čtyři ponorky byly zařazeny do služby v letech 1974–1975. Ponorky nesly 16 balistických raket R-29D (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 9100 km, odpalovaných pomocí systému D-9D.[2] Hlavice zůstala stejná.
Projekt 667BDR [editovat]
Projekt 667BDR (v kódu NATO třída Delta III) – vývoj od roku 1972.[3] Celkem 14 ponorek bylo zařazeno do služby v letech 1976–1982. Ponorky nesou 16 balistických raket R-29R (v kódu NATO SS-N-18 Stingray), odpalovaných pomocí systému D-9R.[3] Jedná se o první sovětské balistické rakety s vícenásobnou jadernou hlavicí (MIRV). Střela nesoucí tři hlavice o síle 200 kT TNT měla dolet 6500 km. Pokud ovšem nesou jen jednu hlavici o síle 450 kT, dolet se zvětší na 8000 km.
Projekt 667BDRM [editovat]
Projekt 667BDRM (v kódu NATO třída Delta IV) – vývoj od roku 1975. Sedm kusů bylo zařazeno do služby v letech 1985–1992.[4] Ponorky nesou 16 balistických raket R-29RM (v kódu NATO SS-N-23 Skiff) s dosahem 8300 km, odpalovaných pomocí systému D-9RM.[4] Každá raketa nese čtyři jaderné hlavice o síle 100 kT TNT. Ruské námořnictvo realizuje modernizaci těchto ponorek pro nesení vylepšené střely R-29RMU2 Siněva, zavedené do služby roku 2007.[5]
Reference [editovat]
- ↑ a b 667B Murena DELTA I [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 667BD DELTA II [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 667BDR DELTA III [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 667BDRM Dolphin DELTA IV – Ship list [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. s. 256.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. s. 455.
