Projekt 615

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 615 / třída Quebec
Ponorka M-296 třídy Quebec v Oděse
Obecné informace
Uživatelé Vlajka SN Sovětské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 30
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny
Předchůdce
Následovník
Technické údaje
Výtlak 400 t (na hladině)
500 t (pod hladinou)
Délka 56,76 m
Šířka 4,46 m
Ponor 3,6 m
Pohon 3 diesely, 1 elektromotor
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 16 uzlů (na hladině)
15 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 29
Výzbroj 4× 533mm torpédomet
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 615 (v kódu NATO třída Quebec) je třída pobřežních ponorek, postavených v Sovětském svazu v době studené války. Ponorky byly vybaveny pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP), čímž ostatní námořnictva předběhly o celé čtvrtstoletí. Technologická nevyzrálost systému však později vedla k jeho demontáži.[1] Pro sovětské námořnictvo bylo postaveno 30 ponorek této třídy. Vyřazovány byly v 70. a 80. letech. Jedna je dnes vystavena v Oděse.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Nákres ponorky projektu 615

Sovětské loděnice v Leningradu postavily mezi lety 19541957 celkem 30 ponorek této třídy.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj tvořily čtyři 533mm torpédomety s celkovou zásobou osmy torpéd. První tři ponorky rovněž nesly jeden 25mm dvoukanón, který ale byl brzy demontován. Pohonný systém tvořily tři dieselové motory a jeden elektromotor. Roztáčely tři lodní šrouby. Dva diesely pracovaly jako u klasických diesel-elektrických ponorek, přičemž třetí fungoval v uzavřeném cyklu s využitím peroxidu vodíku jako okysličovadla. Ponorka tak pod hladinou mohla zůstat déle a plout rychleji. Na druhou stranu byl systém náchylný k haváriím a požárům. Dosahovala přitom nejvyšší rychlosti 16 uzlů na hladině a 15 uzlů pod hladinou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Project 615 Quebec class [online]. GlobalSecurity.org, rev. 2011-07-09, [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu