Projekt 651
| Projekt 651 / třída Juliett | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 16 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Projekt 659 / Echo |
| Následovník | Projekt 670 / Charlie |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3174 t (na hladině) 3750 t (pod hladinou) |
| Délka | 85,9 m |
| Šířka | 9,7 m |
| Ponor | 6,3 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 17 uzlů (na hladině) 18 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | |
| Posádka | 78 |
| Výzbroj | 6× 533mm torpédomet 4× 406mm torpédomet 4× P-6 |
| Pancíř | {{{pancíř}}} |
| Letadla | {{{letadla}}} |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Projekt 651 (v kódu NATO třída Juliett) byla třída ponorek Sovětského námořnictva. Byly to nosiče letounových střel, určené především k napadání hladinových lodí protivníka. Všech 16 postavených ponorek již bylo vyřazeno.
Stavba[editovat]
Celkem 16 ponorek Projektu 651 bylo postaveno v Gorkém a do služby zařazeno v letech 1961–1968. Postupné vyřazování této třídy začalo na počátku 90. let.
Konstrukce[editovat]
Ponorky nesly šest příďových 533mm torpédometů pro klasická torpéda a čtyři záďové 406mm torpédomety pro torpéda s akustickým samonavedením. V horní palubě ponorek byly zapuštěny vypouštěcí kontejnery pro čtyři manévrující letounové střely P-6 (v kódu NATO SS-N-3A Shaddock) s dosahem 460 km. Střely bylo možné vypustit pouze při plavbě na hladině. Před výstřelem se odpalovací trubice vyklopily vzhůru. Později byly ponorky přezbrojeny osmy protilodními střelami typu P-500 Bazalt (v kódu SS-N-12 Sandbox).
Pohonný systém tvořily dva diesely a dva elektromotory, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost byla 17 uzlů na hladině a 18 uzlů pod hladinou.
Literatura[editovat]
- MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha : Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
