Projekt 633

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Romeo
Ponorka třídy Romeo
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Námořnictvo Čínské lidové republiky
Typ ponorka
Lodě 133
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce Projekt 613 / třída Whiskey
Následovník
Technické údaje
Výtlak 1475 t (na hladině)
1830 t (pod hladinou)
Délka 76,6 m
Šířka 6,7 m
Ponor 5,2 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 15 uzlů (na hladině)
13 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 54
Výzbroj 8× 533mm torpédomet
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Romeo či též Projekt 633 je třída ponorek sovětského námořnictva, kterou provozovala i řada zahraničních uživatelů. Konstrukce ponorek vylepšuje předcházející třídu Whiskey, jejíž počátky zase tkví v ukořistěných německých ponorkách typu XXI. Malá část ze 133 postavených ponorek je stále v aktivní službě.

Stavba a uživatelé[editovat | editovat zdroj]

SSSR původně plánoval postavení 56 ponorek tohoto typu, jelikož však paralelně začal stavět ponorky s jaderným pohonem, omezil jejich stavbu na pouhých 20 člunů. Plány ponorek však byly předány Číně, která je pro námořnictvo Čínské lidové republiky stavěla pod označením typ 033. Čína jich postavila celkem 84. K dalším zahraničním uživatelům patřilo či patří Severní Korea s 22 čluny, Egypt (4), Sýrie (3), Alžírsko (2) a Bulharsko (1).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj ponorek představuje osm 533mm torpédometů, pro které může být neseno 14 torpéd či 28 námořních min. Pohonný systém tvoří dva diesely a dva elektromotory, roztáčející dvojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost ponorek je 15 uzlů na hladině a 13 uzlů pod hladinou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]