Projekt 613

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 613 / třída Whiskey
Ponorka třídy Whiskey s britskou fregatou HMS Rothesay (F 107)
Obecné informace
Uživatelé Vlajka SN Sovětské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 215 (SSSR)
21 (ČLR)
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce
Následovník Projekt 611 / třída Zulu
Technické údaje
Výtlak 1080 t (na hladině)
1350 t (pod hladinou)
Délka 76 m
Šířka 6,3 m
Ponor 4,6 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 18 uzlů (na hladině)
13,5 uzlu (pod hladinou)
Dosah
Posádka 52
Výzbroj 6× 533mm torpédomet
2× 25mm kanón
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 613 (v kódu NATO třída Whiskey) je třída stíhacích ponorek středního dosahu, postavených v Sovětském svazu v době studené války. Pro sovětské námořnictvo bylo postaveno plných 215 ponorek této třídy (dalších 21 vzniklo v ČLR), která byla rovněž rozsáhle exportována. Celkem bylo spřáteleným zemím dodáno 37 ponorek projektu 613.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Nákres ponorky projektu 613
Ponorka S-359

Ponorky projektu 613 byly vyvinuty jako náhrada druhoválečných ponorek třídy S. V jejich konstrukci byly využity zkušenosti ze studia čtyř německých ponorek typu XXI, které SSSR získal po druhé světové válce. Na rozdíl od oceánských ponorek typu XXI však projekt 613 představoval poněkud menší plavidla se středním dosahem (původní německé konstrukci v tomto ohledu mnohem více odpovídala sovětská třída Zulu).[1] Sovětské loděnice v Leningradu, Nikolajevu a Gorkém postavily mezi lety 19511957 plných 215 ponorek této třídy, což mělo nemalý vliv na fungování protiponorkové obrany NATO v Severním Atlantiku. Plavidla byla provozována po celou studenou válku a ještě v roce 1992 jich mělo ruské námořnictvo 20 kusů. Poté je však rychle vyřadilo.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Společnou výzbroj všech základních variant byly čtyři příďové a dva záďové 533mm torpédomety. Celkem ponorky nesly 12 torpéd či 24 námořních min. Pohonný systém tvořily dva dieselové motory a dva elektromotory. Ponorka dosahovala nejvyšší rychlosti 18 uzlů na hladině a 13,5 uzlu pod hladinou.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Whiskey Twin Cylinder
  • Whiskey I – základní stíhací verze. Nesla dvouhlavňový protiletadlový 25mm kanón na přední části nástavby.
  • Whiskey II – základní stíhací verze. Nesla dvouhlavňový protiletadlový 25mm kanón na přední části nástavb, který doplňoval 57mm dvojkanón (v některých případech ho nahradil 76mm kanón).
  • Whiskey III – základní stíhací verze bez hlavňové výzbroje.
  • Whiskey IV – základní stíhací verze. Nesla dvouhlavňový protiletadlový 25mm kanón na přední části nástavby.
  • Whiskey V – základní stíhací verze bez hlavňové výzbroje.
  • Whiskey Single Cylinder – experimentální přestavba jedné ponorky na nosič jedné protilodní střely P-5 (v kódu NATO SS-N-3 Shaddock).
  • Whiskey Twin Cylinder (projekt 644) – přestavba šesti ponorek na nosiče dvou protilodních střel P-5, uložených ve dvou kontejnerech za věží.
  • Whiskey Long Bin (projekt 665) – přestavba šesti ponorek na nosiče čtyř protilodních střel P-5, umístěných ve velké nástavbě.
  • Whiskey Canvas Bag (projekt 640) – přestavba čtyř ponorek na radarové ponorky.

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Ponorka S-189 vystavená v Petrohradu

Dochované kusy[editovat | editovat zdroj]

Dosud takovou ponorku vystavují jen 3 muzea na světě.[2]

V Česku[editovat | editovat zdroj]

Jedna z těchto ponorek projektu 613 z roku 1954 se má přepravovat/přepravuje do Prahy z Albánie a má se v ní vytvořit vojenské muzeum. Byla v provozu do roku 1999[3].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Project 613 Whiskey class [online]. GlobalSecurity.org, [cit. 2009-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Jan Gazdík (12. června 2008) Do Prahy míří ruská ponorka. - Mladá fronta DNES, strana A4. (kopie článku)
  3. Jan Gazdík (12. června 2008) Do Prahy míří ruská ponorka. - Mladá fronta DNES, strana A4. a Jiří Tintěra: Námořní kapitáni připravují s historiky unikátní akci: přesun válečného plavidla z Albánie do Česka

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu