Projekt 667A
| Projekt 667A / třída Yankee | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 34 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | |
| Předchůdce | Projekt 658 / třída Hotel |
| Následovník | Projekt 667B / třída Delta I |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 7766 t (na hladině) 9300 t (pod hladinou) |
| Délka | 130 m |
| Šířka | 11,7 m |
| Ponor | 8,7 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 16 uzlů (na hladině) 26 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | |
| Posádka | 120 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 406mm torpédomet 16× RSM-25 |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Projekt 667A (v kódu NATO třída Yankee) byla třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem.
Obsah |
Stavba a uživatelé [editovat]
Vývoj ponorek projektu 667 začal v roce 1958 v konstrukční kanceláři OKB-18. Vývoj nového typu si vynutil značné úpravy prvního projektu a proto byla v roce 1962 schválená verze označena 667A.[1] Byly to první sovětské raketonosné ponorky koncepčně odpovídající americké třídě George Washington – tedy plavidla s jaderným pohonem, nesoucí 16 balistickéch raket, umístěných ve dvou řadách v trupu. Předcházející sovětské raketonoské ponorky tříd Golf a Hotel nesly rakety pouze tři. Celkem 34 ponorek této třídy postavily sovětské loděnice v Komsomolsku (10 kusů) a Severodvinsku (24 kusů). Do služby byly zařazeny v letech 1967–1974. Vyřazovány byly postupně od poloviny 80. let až do 90. let.
Konstrukce [editovat]
Trup ponorek byl rozdělen do 10 vodotěsných oddělení. Torpédovou výzbroj představovaly čtyři příďové 533mm torpédomety a dva záďové 406mm torpédomety. Za bojovou věží bylo ve dvou řadách umístěno 16 balistických raket R-27 Zyb (v kódu NATO SS-N-6 Serb) s dosahem 2400 km, odpalovaných pomocí systému D-5. Ponorka, plující rychlostí 4 uzly, je mohla vypustit z hloubky až 50 metrů.[1] Pohonný systém tvořily dva tlakovodní reaktory a dvě parní turbíny. Nejvyšší rychlost ponorek byla 16 uzlů na hladině a 26 uzlů pod hladinou.
Varianty [editovat]
- Yankee I (projekt 677A) – série 34 ponorek základního modelu nesoucího rakety R-27 Zyb. Všechny další varianty vznikly přestavbou. Řada ponorek verze Yankee I byla na základě dohody SALT I upravena na stíhací ponorky, které na palubě nesly pouze torpéda. Během modernizací ponorky dostaly novější vypouštěcí systém D-5U a modernizované střely R-27U s doletem prodlouženým na 3000 km. Modifikace nesla označení projekt 667AU.[1] Raketonosná verze Yankee I byla vyřazována od roku 1984.
- Yankee II (projekt 677AM) – úprava ponorky K-140 pro nesení dvanácti modernějších střel RS-16 (v kódu NATO SS-N-17 Snipe).[1] Vyřazena byla v roce 1991.
- Yankee Sidecar (Projekt 667M) – ponorka K-420 byla upravena pro testování nadzvukových letounových střel s jadernou hlavicí P-750 Grom (v kódu NATO SS-N-24 Scorpion). Na palubě jich nesla 12 kusů.
- Yankee Notch (Projekt 667AT) – ponorky upravené na strategické nosiče letounových střel RK-55 Granat (v kódu NATO SS-N-21 Sampson) odpalovaných z torpédometů. Byl z nich odstraněn celý úsek pro balistické rakety, který nahradila ještě delší sekce, ve které se nacházelo šest 533mm torpédometů a celkem 35 raket RK-55.[2]
- Yankee Stretch – ponorka K-411 přestavěná na nosič dvou miniponorek.[1]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e Project 667A YANKEE I [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 667AR YANKEE NOTCH [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. s. 256.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
