Projekt 685
| Projekt 685 / třída Mike | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 1 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | potopila se |
| Předchůdce | Projekt 945 / Sierra |
| Následovník | Projekt 971 / Akula |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 5880 t (na hladině) 8500 t (pod hladinou) |
| Délka | 117,5 m |
| Šířka | 10,7 m |
| Ponor | 8 m |
| Pohon | 1 reaktor, 2 turbíny |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 14 uzlů (na hladině) 30 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | |
| Posádka | 64 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 650mm torpédomet |
| Pancíř | {{{pancíř}}} |
| Letadla | {{{letadla}}} |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Projekt 685 (v kódu NATO třída Mike) je třída ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Postavena byla v jediném prototypovém exempláři pojmenovaném K-278 Komsomolec. Ponorka byla ztracena v roce 1989 při havárii v Norském moři. Ve stavbě dalších jednotek této třídy se po havárii nepokračovalo.
Obsah |
Stavba [editovat]
Ponorka Projektu 685 byla navržena sovětskou konstrukční kanceláří Rubin s cílem otestovat na ní nové technologie a řešení určená pro plánované jaderné ponorky nové generace. Ponorka K-278 byla postavena sovětskou loděnicí v Severodvinsku a do služby vstoupila v roce 1986.
Konstrukce [editovat]
Dvojitý trup ponorky byl postaven z titanu. Maximální hloubka ponoru dosahovala 1000 metrů. Výzbroj tvořily čtyři 533mm torpédomety, ze kterých mohla být odpalována torpéda a protiponorkové / protilodní střely RPK-2 Viyuga (v kódu NATO SS-N-15 Starfish). Další dva 650mm torpédomety sloužily pro vypouštění těžkých torpéd a střel RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion). Pohonný systém tvořil jeden jaderný reaktor, dvě parní turbíny a jeden výstupní hřídel. Nejvyšší rychlost byla 14 uzlů na hladině a 30 uzlů pod hladinou.
Operační služba [editovat]
Dne 7. dubna 1989 na ponorce při hlídkové plavbě v Norském moři vypukl požár. Ponorka se vynořila, část posádky naskákala do moře, ohněm poškozeným tlakovým trupem se ale dovnitř dostala voda a K-278 se nedlouho poté potopila. Další námořníci poté unikli v záchranné kapsli. Čtyři muži zahynuli při požáru, čtyři další při potopení ponorky a 34 dalších zahynulo na mořské hladině v důsledku podchlazení. Celkem zemřelo 42 osob. Ve vraku ponorky, ležící v hloubce 1500 metrů, jsou dodnes torpéda s jadernou hlavicí.
Literatura [editovat]
- MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha : Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. s. 208.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.
