Program Luna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Místa přistání Lun na Měsíci.

Program Luna byla série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu, která byla v letech 19591976 zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce. Přinesly řadu informací o Měsíci, o jeho složení, teplotě či gravitaci. Z celého programu 24 misí bylo 15 úspěšných, ačkoliv celkový počet misí byl vyšší. Mise, které nedosáhly orbitu, však nebyly do programu započítávány. Jedna mise skončila na suborbitě.

Průběh programu[editovat | editovat zdroj]

Kosmický výzkum na konci padesátých let znamenal pro Sověty vše, na co mohli být hrdí. Do konce roku 1958 byly do kosmu vypuštěny čtyři stroje (Sputnik 1, Sputnik 2, Sputnik 3 a Explorer), z toho první tři sovětské. V dobývání vesmíru nad Američany jasně vedli a nechtěli polevit. Začali proto vypouštět k Měsíci řadu sond s poetickým názvem Luna (rusky Měsíc). První oficiálně přiznaný let (předcházely mu tři neúspěšné pokusy) byl označen Luna 1. Odstartoval 2. ledna 1959 a cílem sondy bylo dopadnout na povrch Měsíce. Díky špatnému výpočtu rychlosti nosné rakety se tak však nestalo.

Na povrch Měsíce dopadla až sonda Luna 2 a to 13. září 1959. Cílem Luny 3 nebylo přistání na Měsíci, ale jako první přinesla fotografie odvrácené strany Měsíce. Z dalších letů byl zajímavý let Luna 16, který jako první v rámci programu Luna přivezl vzorky hornin a Luna 17, která na povrch Měsíce dopravila vozítko Lunochod. Sovětský svaz na Měsíc nikdy nevyslal kosmonauta (utajený projekt byl po řadě neúspěchu zrušen), ale přesto program Luna přinesl řadu důležitých informací a zkušeností.

V rámci programu Luna bylo vypuštěno z Bajkonuru mnoho dalších sond. Ty neúspěšné nebyly tehdy vůbec oznámeny, nebo získaly označení programu Kosmos.[1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Sovětský svaz počítal s vynesením jaderné bomby a zasažení Měsíce. Z projektu sešlo z důvodu rizika při vynášení jaderné bomby na oběžnou dráhu.[2] Podobný projekt byl diskutován (a zavržen) i v USA.

Seznam sond Luna[editovat | editovat zdroj]

Název sondy Datum vypuštění Popis
Luna 1 2. ledna 1959 Sonda proletěla kolem Měsíce.
Luna 2 12. září 1959 Dopadla na povrch Měsíce.
Luna 3 4. října 1959 Pořídila fotografie odvrácené strany Měsíce.
Luna 4 2. dubna 1963 Neúspěšný pokus o přistání.
Luna 5 9. května 1965 Dopadla na povrch Měsíce.
Luna 6 8. června 1965 Neřízený průlet kolem Měsíce
Luna 7 4. října 1965 Dopadla na povrch Měsíce.
Luna 8 3. prosince 1965 Dopadla na povrch Měsíce.
Luna 9 31. ledna 1966 Přistání na Měsíci.
Luna 10 31. března 1966 První satelit.
Luna 11 24. srpna 1966 Satelit.
Luna 12 22. října 1966 Satelit.
Luna 13 21. prosince 1966 Televizní vysílání.
Luna 14 7. dubna 1968 Satelit.
Luna 15 13. července 1969 Neúspěšný pokus o přistání.
Luna 16 12. září 1970 Vzorky z Měsíce dopraveny na Zemi.
Luna 17 10. listopadu 1970 Vysazen pojízdný modul - Lunochod 1.
Luna 18 2. září 1971 Vzorky z Měsíce dopraveny na Zemi.
Luna 19 28. září 1971 Satelit.
Luna 20 14. února 1972 Vzorky z Měsíce dopraveny na Zemi.
Luna 21 8. ledna 1973 Lunochod 2
Luna 22 2. června 1974 Satelit.
Luna 23 28. října 1974 Satelit.
Luna 24 14. srpna 1976 Vzorky z Měsíce dopraveny na Zemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Na dráhu kolem Měsíce, s. 101.  
  2. HAVLÍČEK, Antonín. Program Luna E-3 (nerealizováno) [online]. Databáze kosmických sond pro průzkum těles sluneční soustavy, rev. 2003-08-22, [cit. 2009-01-05]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]