Přeskočit na obsah

Polerady (okres Most)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polerady
Znak obce PoleradyVlajka obce Polerady
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMost
Obec s rozšířenou působnostíMost
(správní obvod)
OkresMost
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel231 (2024)[1]
Rozloha7,08 km²[2]
Katastrální územíPolerady
Nadmořská výška218 m n. m.
PSČ434 01
Počet domů86 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPolerady 113
434 01 Most 1
oupolerady@volny.cz
StarostaPetr Mayer
Oficiální web: www.polerady.cz
Polerady na mapě
Polerady
Polerady
Další údaje
Kód obce567353
Kód části obce125229
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polerady (německy Polerad) jsou obecokrese MostÚsteckém kraji, zhruba šest kilometrů jižně od města Mostu v nadmořské výšce 218 metrů. Žije v nich 231[1] obyvatel. Obcí prochází silnice II/255 a protéká jí říčka Srpina.

Název vesnice je odvozen ze spojení ves lidí, kteří máji rádi pole. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Polurad (1250, 1254), Polirad (1381), in Poleradiech (1393), Polihrad (1404, 1425), Polerady (1454), in Poliradech (1455), Polirat (1455), v Poliradech (1495), nad Polerady (1540), k Poleraduom (1544), Pellehrad (1654) a Pollehrad (1787).[4]

První písemná zmínka o vesnici obsahuje listina z roku 1250, ve které král Václav I. daroval oseckému klášteru část vsi. Druhá část vsi byla v majetku drobné šlechty. V roce 1381 je majitelkou zmiňována Anna z Polerad. Kolem roku 1393 zdědil část obce Petr ze Slavětína. Po jeho smrti roku 1404 o dědictví vedl spor Jan Kacovec z Vlkanic a král Václav IV. V polovině 15. století patřily Polerady městu Žatec, které je roku 1454 prodalo královské komoře. Královská komora Polerady darovala rodu Vřesovců a od nich se ves roku 1540 dostala do majetku Bartoloměje z Velebudic. Od roku 1637 vlastnil Polerady jako součást panství Postoloprty hrabě Václav Michna z Vacínova. V roce 1669 získali panství hrabata ze Sinzendorfu, kteří je v roce 1692 prodali Ferdinandovi Schwarzenbergovi a tomuto rodu patřila ves až do roku 1848. Po roce 1850 byly Polerady osadou Židovic. V roce 1890 se Polerady osamostatnily. V roce 1927 zde byla otevřena česká škola.

Východně od vesnice se nachází pískovna

Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, např. pěstováním chmele. V roce 1719 bylo severně od Polerad objeveno hnědé uhlí. Těžba se rozšířila po roce 1770. V průběhu 19. století se v okolí Polerad nacházelo zhruba osm menších dolů. Nejvýznamnějším byla šachta Moravia, která byla v roce 1942 připojena k šachtě Mariana ve Skyřicích. Jihozápadně od Polerad stála rovněž cihelna.

Na počátku devadesátých let 20. století bylo opraveno veřejné osvětlení. V roce 1995 bylo v čp. 14 (bývalá budova statku) zřízeno deset bytových jednotek. Jižně od obce se nachází průmyslový areál na výrobu betonových výrobků (firma BEST).

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

U Polerad se nachází drobná seperátní hnědouhelná pánev, jejíž část vystupuje podél železniční vlečkypočeradské elektrárně na povrch. Vyvinula se v ní jediná sloj, členěná proplástky uhelných jílů do množství poloh. Mocnost sloje je menší v západní části pánve. Sloj vychází na povrch v 200 metrů dlouhém erozním odkryvu, na jehož severozápadním konci sloj nasedá na kaolinizované tufitické jíly až jílovce. Ve východní části pánve se uhlí těžilo v dole Moravia.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 526 obyvatel (z toho 265 mužů), z nichž bylo 78 Čechoslováků, 444 Němců a čtyři cizinci. Kromě osmi evangelíků a 28 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 628 obyvatel: 141 Čechoslováků, 481 Němců a šest cizinců. Převažovala římskokatolická většina, kromě které ve vsi žilo pět evangelíků, čtyři členové církve československé, tři příslušníci nezjišťovaných církví a osmnáct lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Polerady[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 308 347 364 452 483 526 628 356 333 274 207 150 215 220
Domy 46 46 53 57 71 73 104 96 77 72 73 68 76 76

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Polerady získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 83 ze dne 5. dubna 2001.[10]

Dělený štít, v horním, sedmkrát modro-stříbrně polceném poli zkřížená černá hornická kladívka, v dolním zeleném poli chmelový list se dvěma větévkami, každá se třemi šišticemi, vše zlaté.

List tvoří v horní polovině osm svislých, střídavě modrých a bílých pruhů, uprostřed se zkříženými černými hornickými kladívky. Dolní polovinu listu tvoří zelený vodorovný pruh s chmelovým listem se dvěma větévkami, každá se třemi šišticemi, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

V Poleradech se v učitelské rodině narodil podnikatel a politik Josef Wohanka (1842–1931).[11]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Polerady, s. 332, 425. 
  5. GODÁNY, Josef. Polerady [online]. Česká geologická služba, 1998 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311. 
  10. Obecní znak a vlajka
  11. Obec Polerady. Na bývalé trati [online]. Obecní úřad Polerady [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ROSENKRANZ, Ervín. Polerad. 750 let. 1250–2000. Polerady: Obecní úřad, 2000. 46 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]