Plantageneti
 Erb rodu Plantagenetů na iluminaci Matthewa Parise |
|
| Země | Anglie, Normandie, Irsko aj. |
|---|---|
| Tituly | vévoda z Normandie, král Anglie, pán Irska |
| Zakladatel | Geoffroy V. z Anjou |
| Rok založení | 1126 |
| Konec vlády | 1399 |
| Poslední vládce | Richard II. Anglický |
| Větve rodu | Lancasterové, Yorkové, Beaufortové |
Plantageneti, v anglické historiografii občas nazývaní Angevins (Anjouovci), byli anglická královská dynastie, která vládla v hlavní linii v letech 1154-1399, ve vedlejších větvích Lancasterů a Yorků pak až do roku 1485. Dále vládli království jeruzalémskému (1131 - 1205), Normandii (1144 – 1204 a 1415 - 1450), Gaskoňsku a Guyenne (1153 – 1453).
Původ rodu. V mužské linii pocházejí Plantageneti z rodu Château-Landon, hrabat z Gâtinais, která roku 1060 zdědila rozsáhlá panství původních hrabat z Anjou a Maine. Nárok na anglický trůn získali poté, co se zakladatel rodu Geoffroy V. z Anjou oženil s dcerou anglického krále Jindřicha I. Matyldou Anglickou. Posledním legitimním mužským členem rodu byl Edward, hrabě z Warwicku a synovec krále Richarda III., popravený roku 1499; v nelegitimní větvi vévodů z Beaufortu přetrvává mužská linie dodnes.
Název rodu je odvozen od rostliny planta genista, která zdobila helmici zakladatele rodu Geoffroye,[1] hraběte z Anjou a otce anglického krále Jindřicha II. První užití názvu jako příjmení je zaznamenáno u Richarda, vévody z Yorku, který byl otcem králů Eduarda IV. a Richarda III. Současná dějepisná literatura užívá tohoto názvu pro všechny Geoffroyovy mužské potomky.
Obsah |
Genealogie[editovat]
Geoffroy Plantagenet(1113-1151), hrabě z Anjou a Maine x Matylda Anglická (1102-1167), dcera Jindřicha I. a vnučka │ Viléma Dobyvatele, římská císařovna, později nekorunovaná královna Anglie │ └─>Jindřich II. Plantagenet (1133-1189), anglický král x Eleonora Akvitánská (1122-1204), vévodkyně Akvitánie, hraběnka z Poitiers │ ├─>Jindřich (1155-1183) │ ├─>Richard Lví srdce (1157-1199), anglický král │ x Berengarie Navarrská (asi 1170-1230) │ ├─>Eleonora (1161-1214) │ x Alfons VIII. (1155-1214), kastilský král │ ├─>Geoffroy (1158-1186) │ x Konstancie Bretaňská (v. 1161-1201) │ │ │ └─>Artur (1186-1203), vévoda bretaňský │ ├─>Johana (1165-1199) │ x Raimond VI. (1156-1222), hrabě z Toulouse │ └─>Jan Bezzemek (1166-1216), anglický král x Isabela z Angoulême (1186-1246) │ ├─>Jindřich III. (1207-1272), anglický král │ x Eleonora Provensálská (1223-1291) │ │ │ ├─>Eduard I. (1239-1307), anglický král │ │ x Eleonora Kastilská (1241-1290), hraběnka z Ponthieu │ │ │ │ │ └─>Eduard II. (1284-1327), anglický král │ │ x Isabela Francouzská (1292-1358) │ │ │ │ │ └─>Eduard III., (1312-1377), anglický král │ │ x Filipa z Hainault (1311-1369) │ │ │ │ │ └─>Eduard z Woodstocku, Černý princ (1330-1376) │ │ x Jana z Kentu │ │ │ │ │ └─>Richard II. (1357-1400), anglický král x Anna Lucemburská (1366-1394), dcera Karla IV. Lucemburského x Isabela Francouzská (1389-1409), dcera Karla VI. Francouzského │ │ │ └─>Edmund Crouchback (1245-1296) │ ├─>Richard z Cornwallu (1209-1272), římský král X Isabela Marshalová │ X Sancha Provensálská
├─>Johana (1210-1238)
│ X Alexandr II. Skotský
│
└─>Eleanora (1215-1275)
x Simon de Montfort (1209-1265), hrabě z Leicesteru
Plantagenetští králové Anglie[editovat]
| Dějiny Anglie | |
|
|
| prehistorická Británie (do roku 43) | |
| Římané (43–410) | |
| Anglosasové (410–1066) | |
| Normané (1066–1154) | |
| Plantagenetové (1154–1485) | |
| Lancasterové (1399–1471) | |
| Yorkové (1461–1485) | |
| Válka růží (1455–1485) | |
| Tudorovci (1485–1603) | |
| Stuartovci (1603–1642) | |
| Protektorát | |
| Republika (1642–1660) | |
| Slavná revoluce (1688) | |
| Sjednocení se Skotskem (1707) |
- Jindřich II. Plantagenet (1154-1189)
- Richard I. Lví Srdce (1189-1199)
- Jan Bezzemek (1199-1216)
- Jindřich III. Plantagenet (1216-1272)
- Eduard I. (1272-1307)
- Eduard II. (1307-1327)
- Eduard III. (1327-1377)
- Richard II. (1377-1399)
Větev Lancasterů[editovat]
- Jindřich IV. (1399-1413)
- Jindřich V. (1413-1422)
- Jindřich VI. (1422-1461) / (1470-1471)
Větev Yorků[editovat]
- Eduard IV. (1461-1470) / (1471-1483)
- Eduard V. (1483)
- Richard III. (1483-1485)
Pokračovatelé rodu[editovat]
Ač nekrálovskou, přec významnou linií rodu byli Beaufortové, potomci Jana z Gentu, 1. vévody z Lancasteru a jeho třetí ženy Kateřiny Swynfordové. Beaufortům náležel titul vévodů ze Somersetu a byli jednou z prominentních lancasterovských rodin ve Válce růží. V legitimní větvi vymřeli po meči v roce 1471. Byli předky Jindřicha VII. Tudora, který se v roce 1485 stal anglickým králem. Větev Beaufortovců odvíjející se od nemanželského syna Jindřicha Beauforta, třetího vévody ze Somersetu, přežívá dodnes pod jménem Somerseti a jsou nositeli titulu vévodů z Beaufortu.
Reference[editovat]
- ↑ LEBE, Reinhard. Království jako věno. Praha : Brána, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9. S. 57.
