Petr Čepek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Čepek
Narození16. září 1940
Protektorát Čechy a Morava Praha, Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí20. září 1994 (54 let)
Česko Vrchlabí
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
1994 – Lekce Faust (in memoriam)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Čepek (16. září 1940 Praha–Radlice – 20. září 1994 Vrchlabí) byl český divadelní a filmový herec.

Životopis

Jeho otec Karel s matkou Miloslavou (roz. Haladějovou) bydleli v Praze v domku na rozhraní Smíchova a Radlic. Po smrti otce se Petr s matkou a o tři roky mladším bratrem Karlem přestěhovali v roce 1945 do Ostravy–Hrabůvky a odtud pak v roce 1956 do nové čtvrti, Poruby [1].

Vystudoval gymnázium a v roce 1958 byl přijat na DAMU, do ročníku profesora Miloše Nedbala. Mezi jeho spolužáky patřili např. Ladislav Mrkvička, Josef Abrhám, Marie Málková, Jiří Krampol nebo Jana Drbohlavová. Po ukončení DAMU odešel do ostravského Divadla Petra Bezruče, kde působil do roku 1965. V tomto roce se s několika kolegy a režisérem Janem Kačerem přesunul do Prahy a stal se členem souboru nově vznikajícího Činohernímu klubu, kde působil až do své smrti, podílel se zde na vzniku mnoha slavných představení (Machiavelli: Mandragora, Dostojevskij: Zločin a trest, Gogol: Revizor, Pinter: Narozeniny, O´Neill: Cesta dlouhého dne do noci, Čechov/Brecht: Svatby, Vostrý: Tři v tom, Horváth: Povídky z Vídeňského lesa aj.)

V létě 1989 podepsal petici Několik vět, v listopadu téhož roku se podílel na zrodu Občanského fóra. Účastnil se jednání s tehdejším ministerským předsedou Ladislavem Adamcem, 25. listopadu 1989 vystoupil na demonstraci na Letenské pláni.[2]

Počátkem devadesátých let učil herectví na DAMU, v ročníku s Věrou Galatíkovou a Jaroslavem Vostrým. V roce 1994 mu byla udělena in memoriam Český lev za dvojroli ve Švankmajerově filmu Lekce Faust.[3] Zemřel 20. září 1994 na rakovinu plic v nemocnici ve Vrchlabí. Je pohřben na hřbitově v Dolní Kalné.

Petr Čepek byl třikrát ženatý, z těchto manželství má dvě dcery (z druhého Petru, nar. 1972 a z třetího Kristýnu, nar. 1987).

V roce 1996 vydalo nakladatelství Achát knihu profesora Jaroslava Vostrého Petr Čepek – Talent a osud.

Citát

„ Na základě všech, co o Petrovi Čepkovi a o přijímacích zkouškách na herectví na DAMU vím, mohu soudit, že mu u přijímací zkoušky vadila jeho lidská – i herecká – cudnost a nepříliš velká průbojnost. Musel působit spíš jako introvert, a o tomto typu se někdy pochybuje, že by se mohl v herectví uplatnit; na základě mnoha evidovaných a evidovatelných zkušeností lze říct, že určitě nikoliv právem. “
— Jaroslav Vostrý[4]

Filmografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jaroslav Vostrý: Petr Čepek – Talent a osud, vyd. ACHÁT, Praha, 1996, str. 172
  2. ↑ MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 268. 
  3. ↑ Český lev 1994
  4. ↑ Jaroslav Vostrý: Petr Čepek – Talent a osud, vyd. ACHÁT, Praha, 1996, str. 21–2

Literatura

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 14. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 26–27.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 36, 127, 128.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1 (dotisk). vyd. Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 164–166. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 91. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 122–123. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 104. 
  • PILAŘOVÁ, Eliška. Petr řečený Čepek. Praha : Orbis, 1995. 77 s. ISBN 80-235-0069-4.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 193–194. 
  • VALTROVÁ Marie. Ornestinum : slavná éra Městských divadel pražských : herci vzpomínají. Praha : Brána, 2001. 208 s. ISBN 80-7243-121-8. s. 138.
  • VOSTRÝ, Jaroslav. Petr Čepek : talent a osud. Praha : Achát, 1996. 180 s. ISBN 80-902221-0-2 (2. upr. vyd. vyšlo v pražském nakladatelství XYZ v roce 2004; 201 s. ISBN 80-86864-02-2).
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 583–584. 

Externí odkazy

Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Josef Abrhám (1993) • Petr Čepek (1994) • Martin Dejdar (1995) • Bolek Polívka (1996) • Jiří Schmitzer (1997) • Olaf Lubaszenko (1998) • Jiří Kodet (1999) • Bolek Polívka (2000) • Vlastimil Brodský (2001) • Ivan Trojan (2002) • Jan Budař (2003) • Iakov Kultiasov (2004) • Pavel Liška (2005) • Jiří Schmitzer (2006) • Ivan Trojan (2007) • Karel Roden (2008) • Kryštof Hádek (2009) • Ondřej Malý (2010) • Vladimír Javorský (2011) • Ivan Trojan (2012) • Jiří Schmitzer (2013) • Ivan Trojan (2014) • Matěj Hádek (2015) • Karel Roden (2016) • Pavel Nový (2017) • Karel Dobrý (2018) • Jiří Schmitzer (2019) • Ivan Trojan (2020) • Václav Neužil (2021) • Michal Kern (2022) • Kryštof Hádek (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Čepek&oldid=16448407“