Trioxid uhlíku

Trioxid uhlíku
Obecné
Systematický název	dioxiran-3-on
Anglický název	Carbon trioxide
Německý název	Kohlenstofftrioxid
Funkční vzorec	CO3
Sumární vzorec	CO3
Identifikace
Registrační číslo CAS	{{{Číslo CAS}}} {{{Další čísla CAS}}}
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	{{{Číslo EINECS}}}
Indexové číslo
Číslo EC (enzymy)	{{{Číslo EC}}}
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
Vlastnosti
Molární hmotnost	{{{Molární hmotnost}}}
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Trioxid uhlíku (CO₃) je jedním z oxidů uhlíku, který je v něm přítomen v oxidačním čísle +IV, což je nejvyšší možné oxidační číslo uhlíku (uhlík zde nemá oxidační číslo +VI). Je nestabilní a existuje ve třech izomerech, označovaných jako C_s, D_3h a C_2v (označení podle grup symetrií, ve kterých se od sebe liší). Poslední ze zmíněných izomerů (C_2v), který je na obrázku vpravo, lze podle organického názvosloví nazvat také správněji dioxiran-3-on.

Velmi rychle se všechny izomery ovšem rozpadají na oxid uhličitý a kyslík podle následující rovnice:

2 CO₃ → 2 CO₂ + O₂.

Příprava

Připravuje se reakcí oxidu uhličitého CO₂ s atomárním kyslíkem O^. za velmi vysoké teploty. Také se připravuje fotolýzou ozonu O₃ v kapalném oxidu uhličitém CO₂, nebo v jeho směsi s fluoridem sírovým SF₆ nebo reakcí oxidu uhelnatého CO a molekulárního kyslíku O₂.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon trioxide na anglické Wikipedii.