Otáčivé hlediště Český Krumlov
.jpg)
Otáčivé hlediště Český Krumlov je originálně řešené hlediště přírodního plenérového divadla umístěné v zahradě českokrumlovského zámku. Jeho historie sahá do roku 1958.
Umístění divadla v barokní zámecké zahradě je dlouhodobě kritizováno, pro nesplnění příslibu jeho odstranění hrozí Českému Krumlovu vyškrtnutí ze seznamu Světového dědictví UNESCO.[1]
Historie
Samotný princip otočného divadla je znám již několik století. V českém prostředí přišel s myšlenkou jak pomocí otočného hlediště proměnit scénický prostor, odstranit omezující kukátkový rámeček a objevit tak nový jednotný divadelní prostor, který by již striktně nerozděloval prostor diváka a herce, český architekt a scénograf Joan Brehms (1907–1995). Společně s tehdejším režisérem a ředitelem Jihočeského divadla Ottou Haasem připravil roku 1958 v rámci plenérového Jihočeského divadelního festivalu představení před malou dřevěnou točnou s kapacitou sotva 60 diváků a poháněnou lidskou silou. Premiéra hry G. Weisenborna Ztracená tvář 9. června 1958 jen potvrdila životaschopnost této originální myšlenky.
Již následující rok čekala na návštěvníky nová točna. Ta uvezla 400 diváků, kteří zde mohli vidět představení, které je s Otáčivým hledištěm spojováno dodnes – Jiráskovu Lucernu s hudbou Bohuslava Martinů. Joan Brehms však už v roce 1960 představuje světu nový model otočného hlediště, tentokrát pro 550 diváků. Lidská síla je konečně nahrazena elektromotorem a točna zapuštěna napevno do země.
Takto zůstává točna až do poloviny 90. let, kdy ji v roce 1994 nahrazuje technicky vyspělejší otočné hlediště vyrobené a. s. Škoda Plzeň. Elektromotor zajišťuje oboustranně plynulý pohyb 650 tunového kolosu, který umožňuje jedinečnou divadelní podívanou již pro 644 diváků. Tato točna ještě vylepšuje technické podmínky pro uvádění světových děl činoherních, operních i baletních.
Produkce na otáčivém hledišti
Princip otáčivého hlediště, zasazeného do po staletí vytvářeného zámeckého lesoparku s rokokovým zámečkem Bellarie, je velikou předností, kterou nemají k dispozici ani jiné slavnější venkovní scény v zahraničí. Jakými jsou například jezerní jeviště v Bregenzu, aréna ve Veroně či středomořské amfiteátry.
Jevištní plocha je tvořena rozlehlým parkem, který umožňuje využívat ojedinělost nádherné scenérie zámecké zahrady, která vytváří pro divadelní příběhy jedinečnou atmosféru. V případě hudební produkce – tedy převážně operních a baletních představení – je spojení hudby, tance a okolní přírody mimořádným uměleckým zážitkem.
Každoročně se tu od června do září odehraje průměrně osmdesát představení, jež navštíví na 55 000 diváků z tuzemska i zahraničí. Provozovatelem Otáčivého hlediště je od jeho vzniku Jihočeské divadlo se sídlem v Českých Budějovicích.
Repertoár otáčivého hlediště
Na scéně otáčivého hlediště byla s úspěchem uvedena celá řada význačných děl, jejichž tematická podstata příznačně zapadá do prostředí zámecké zahrady – např. Shakespearova dramata (Večer tříkrálový, Sen noci svatojánské), z českých klasických látek zde byly a jsou uváděny především pohádkové příběhy (např. Zeyerův Radúz a Mahulena, Hrátky s čertem Jana Drdy, Lucerna Aloise Jiráska, Tylův Strakonický dudák, Kráska a zvíře Františka Hrubína) i operní díla vrcholných českých skladatelů (Rusalka Antonína Dvořáka, Dvě vdovy Bedřicha Smetany a další).
Na divadelní produkci před otáčivým hledištěm se podílejí všechny čtyři umělecké soubory Jihočeského divadla – činohra, opera, balet a loutkohra. Nejatraktivnější pro zahraniční diváky jsou inscenace operních a baletních titulů se světoznámými hosty (sólisté Metropolitní opery v New Yorku, sanfranciské a torontské opery, Národního divadla v Praze a Bratislavě. Bohatý repertoár loutkohry a především činohry Jihočeského divadla osloví především české publikum. Právě činohra na této scéně každoročně odehraje velkou část všech představení letní sezóny a i ona láká na jména zajímavých hostů ať už z řad účinkujících herců, tak i režisérů (například filmový režisér a držitel Oskara Jiří Menzel, režisér evropského jména David Radok, režiséři Petr Kracik a Jan Kačer, herec Oldřich Vízner aj.).
Nejúspěšnějšími činoherními tituly Otáčivého hlediště jsou: Sen noci svatojánské, který drží primát v počtu odehraných představení (318), Lucerna (270) a Kráska a zvíře (247). V opeře zaznamenaly nejvíce repríz Rusalka (82) a Rigoletto (54). Baletu vévodí Labutí jezero (42 představení).
Spolupráce s Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov
Od roku 2008 funguje každoroční spolupráce s Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov, jejímž výsledkem je nastudování opery zvučného jména s hosty jmen ještě zvučnějších. V roce 2008 byla před otáčivým hledištěm představena Verdiho opera Síla osudu v režii Josefa Průdka, dirigoval John Keenan z MET New York, mezi účinkujícími se objevili např. Kyunghye La, Raúl Melo, Plamen Prokopiev... O rok později byla společným projektem Rusalka Antonína Dvořáka v režii Josefa Průdka v hlavních rolích s Julií Makerov, Allanem Glassmanem, Evou Urbanovou, Alison Bolshoi… Vrcholem léta 2010 byla „opera oper“ Wolfganga Amadea Mozarta a operní režisérský debut na krumlovské scéně Jiřího Menzela Don Giovanni s Arisem Argirisem a Ericem Jordanem, pod taktovkou italského dirigenta Antonella Allemandiho. O tendenci stále zlepšovat programovou nabídku otáčivého hlediště svědčí i titul roku 2011. V hlavní roli opery Ruggera Leoncavalla Komedianti se představí slavný operní zpěvák José Cura.
Svou pestrou žánrovou skladbou vytváří repertoár otáčivého hlediště ojedinělou kulturní nabídku nejen jihočeského regionu.
Otáčivé hlediště v číslech
- První představení: 9. června 1958
- Počet diváků od roku 1958 do 2010: 1 872 323
- Počet premiér od roku 1958: 160
- Počet představení od roku 1958: 3 091
- Kapacita: 644 diváků
- Celková váha konstrukce: 650 t
- Průměr základny: 21,3 m
- Elevace:7,6 m
- Pohon: 4 elektromotory o síle 15 kW (1460 ot./min)
- Počet kol nesoucích točnu: 120 ks
Odkazy
Reference
- ↑ Média o aktuální situaci kolem otáčivého hlediště na stránkách ICOMOS
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otáčivé hlediště Český Krumlov na Wikimedia Commons - Otáčivé hlediště Český Krumlov
- Jihočeské divadlo
- EUTA – Otáčivé hlediště v Internetovém muzeu divadelní architektury]
- virtuální prohlídka
