Státní hrad a zámek Český Krumlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hrad a zámek Český Krumlov

pohled na Horní hrad
Základní informace
Sloh renesanční, barokní
Výstavba 13. století
Přestavba 19. století
Stavitel Vítek II. starší z Krumlova
Další majitel páni z Krumlova, Rožmberkové, Habsburkové, Eggenberkové, Schwarzenberkové
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Zámek 59, Český Krumlov, Česká republikaČesko Česká republika
Souřadnice 48°48′46″ s. š., 14°18′55″ v. d.
Státní hrad a zámek Český Krumlov
Red pog.png
Státní hrad a zámek Český Krumlov
Státní hrad a zámek Český Krumlov, Česko
Další informace
Kód památky 11758/3-874
Web www.zamek-ceskykrumlov.eu

Státní hrad a zámek Český Krumlov je významná architektonická památka v jihočeském okresním městě Český Krumlov.

Svou rozlohou přes 6 ha je to (po Pražském hradě) druhý největší hradní a zámecký komplex v Čechách a díky vysokému hodnocení českých i zahraničních odborníků byl v roce 1989 vyhlášen kulturní památkou a v roce 1992 byl zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Český Krumlov - celkový pohled

Hrad patrně založil Vítek II. z Prčice, první písemná zmínka je v německé básni z roku 1240, roku 1253 se uvádí Witico de Chrumbenowe, který patrně vybudoval dnešní Hrádek s věží. Když roku 1302 krumlovská větev Vítkovců vymřela, zdědil hrad Jindřich I. z Rožmberka, který sem také přesídlil a Dolní hrad rozšířil. Jeho syn Petr I. z Rožmberka († 1347) postavil Horní hrad, který Oldřich II. z Rožmberka (1403-1462) přestavěl. K velkým stavebním úpravám došlo za nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka (1535-1592). Jeho bratr Petr Vok se tak zadlužil, že musel zámek prodat císaři Rudolfovi II., který jej dal svému nemanželskému synovi Juliu Caesarovi (jinak také Juan d´Austria).

Roku 1622 dal císař Ferdinand II. Krumlov rodině Eggenberků, kteří zadali barokní přestavby zámku, stavbu prvního dřevěného divadla (1680) a založení zahrad. V letech 1719-1947 patřil Krumlov rodu Schwarzenberků, kteří jej ve druhé polovině 18. století různě přestavěli ve stylu vídeňského baroka.[1] Od roku 1871 však sídlili na Hluboké, takže Krumlov ztratil na významu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Unikátní otáčivé hlediště v zámeckém parku

Hrad stojí na strmém a dlouhém skalním ostrohu, který z jihu obtéká Vltava a ze severu Polečnice. Do předhradí (hospodářského dvora) se vstupuje ze čtvrti Latrán, z jihu Zámeckými schody nebo z východu Červenou branou. Na severní straně je obdélná budova solnice (kolem 1500), na jižní straně renesanční konírny, uprostřed kamenná kašna z roku 1561. Most přes Medvědí příkop vede průjezdem do Dolního hradu, po levé (jižní) straně je nejstarší část hradu (Hrádek), starý palác s věží ze 13. století s renesanční nástavbou a malbami z roku 1580. Z ochozu věže je krásná vyhlídka na hrad i město. Východní a severní křídlo nepravidelného velkého nádvoří Dolního hradu tvoří purkrabství z roku 1578, jižní křídlo tzv. mincovna a v západním rohu gotická věž Máselnice. Fasády jsou zdobeny renesančními sgrafity a barokními freskami, uprostřed nádvoří je kamenná kašna z roku 1641.

Z dolního nádvoří vede přes další příkop zděný most do Horního hradu, paláce Rožmberků se dvěma malými nádvořími. V prvním patře východního křídla jsou tzv. Rožmberské pokoje s dřevěnými renesančními stropy a zbytky maleb, kde je také pozoruhodná sbírka vlámských tapisérií z Bruselu z 16.-17. století. V jižním křídle je zámecká kaple sv. Jiří, původně gotická z počátku 14. století, barokně přestavěná. Na jižní straně je Malá rožmberská kaple z let 1430-1440 s gotickou síťovou klenbou. V západním křídle je prostorný Maškarní sál s dřevěnou lóží a iluzivními malbami J. Lederera z roku 1748 a zámecká obrazárna. [1]

Západním křídlem se prochází na plášťový most z roku 1764. Unikátní pětiposchoďový most přes hluboký tesaný příkop spojuje Horní hrad s budovou zámeckého divadla a zahradami. Nejvyšší dvě patra mostu jsou kryté chodby z paláce do divadla a zahrad. Barokní zámecké divadlo z let 1766-1767 je jedno z nejlépe zachovaných barokních divadel na světě. Má malé hlediště s dřevěnými vysokými lavicemi a balkónem pro šlechtu, úzkým sníženým orchestrem a velmi hlubokým jevištěm, kde se zachovala původní, velmi složitá dřevěná zařízení pro rychlou změnu kulis a různé efekty. Po nákladné rekonstrukci v 90. letech je to jedna z nejcennějších a nejvyhledávanějších částí zámku. V roce 2009 zde byla provedena světová premiéra barokní opery Argippo Antonia Vivaldiho psané pro Prahu, kterou v archivech dohledal a se svým orchestrem Hofmusici v mezinárodním složení také nastudoval specialista na barokní hudbu Ondřej Macek.

Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století s bohatou plastickou výzdobou. V severní části parku je patrový pavilon Belárie z let 1706-1708, upravený a vyzdobený freskami v polovině 18. století. [1] Naproti pavilonu je moderní kovové otáčivé hlediště, kde se konají letní divadelní festivaly. Z rampy mezi mostem a zahradou je pozoruhodná vyhlídka na město a řeku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 1. Praha: Academia 1977, str. 214-218

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Poche, Umělecké památky Čech 1, str. 215.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.