Otakar Jeremiáš
Otakar Jeremiáš | |
---|---|
Otakar Jeremiáš, asi 1928 | |
Základní informace | |
Narození | 17. října 1892 Písek, Čechy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. března 1962 (ve věku 69 let) Praha Československo |
Povolání | dirigent a hudební skladatel |
Nástroje | violoncello |
Ocenění | národní umělec (1950) Řád republiky |
Rodiče | Bohuslav Jeremiáš |
Příbuzní | Jaroslav Jeremiáš (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Bohuslav Jeremiáš |
---|---|
bratr | Jaroslav Jeremiáš |
dědeček | Josef Alois Jeremiáš |
Otakar Jeremiáš (17. října 1892, Písek[1] – 5. března 1962, Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.
Život
Narodil se v Písku v rodině regenschoriho Bohuslava Jeremiáše. Byl všestranným instrumentalistou (ovládal hru na violoncello, varhany, klavír). Základy k hudbě mu dala matka, později konzervatoř, kde studoval varhany. V období 1910–1912 byl violoncellistou České filharmonie.[2] V letech 1913–1928 působil na hudební škole v Českých Budějovicích a po smrti svého otce se stal jejím ředitelem. V letech 1929–1945 byl dirigentem rozhlasového symfonického orchestru Radiojournalu v Praze. Od roku 1945 byl členem užšího vedení umělecké správy opery ND. V březnu roku 1946 byl jmenován šéfem opery Národního divadla v Praze. Později byl na krátkou dobu odvolán a znovu ve funkci pokračoval po únoru 1948. Z důvodu nemoci však v listopadu 1949 působení ve funkci šéfa opery přerušil, avšak v ND působil až do roku 1955 (jako předseda uměleckého poradního sboru opery ND)[3].
V roce 1949 se stal předsedou Svazu čs.skladatelů, v roce 1950 byl předsedou hud. festivalu Pražské jaro. Pracoval rovněž ve Společnosti O.Ostrčila a Společnosti Z.Fibicha.
Vytvořil hudební doprovod k mnoha divadelním a rozhlasovým hrám a filmům.[4] Jedná se také o autora příruček o instrumentaci a dirigování.
Jeho manželkou byla od roku 1935 sólistka opery ND Marie Budíková.[2]
Dílo, výběr
- 1917 Romance o Karlu IV. – melodram
- 1921 Láska – písňový cyklus
- 1924–1927 Bratři Karamazovi – opera
- Enšpígl – opera
- Písně o rodné zemi – kantáta
Ocenění
- 1950 titul národní umělec.
- 1960 Řád republiky
- V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Jeremiašova.[5]
- V Ostravě - Porubě se nachází ulice - Otakara Jeremiáše
-
Deska a busta na rodném domě
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 346
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 195
- ↑ Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 349
- ↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.
Literatura
- Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 346–9
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 195
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Jeremiáš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Jeremiáš
- Otakar Jeremiáš v databázi Archivu Národního divadla
- Otakar Jeremiáš v KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století